Přeskočit na obsah

Železniční nehoda v Deštnici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční nehoda v Deštnici
Strážní domek u Deštnice, nehoda se však stala na dalším přejezdu směrem na Žatec
Strážní domek u Deštnice, nehoda se však stala na dalším přejezdu směrem na Žatec
Čas
Datum Pondělí, 2. května 1966
Místo Železniční přejezd Deštnice
Souřadnice
Stát Česko
Železniční trať 120
Provozovatel ČSD
Typ nehody Střet vlaku s automobilem
Příčina Neuzavřený přejezd
Vlaky 1
Úmrtí 10
Zranění 37
Částečný průběh trati
Legenda
61,267 Lužná u Rakovníka
trať do Rakovníka
trať do Kolešovic
65,838 Krupá
68,445 Mutějovice zastávka
71,632 Milostín
trať Louny – Rakovník
77,158 Hl. Deštnice
78,180 místo nehody
81,745 Sádek u Žatce
84,000 Želeč
Blšanka
89,719 Měcholupy

Železniční nehoda v Deštnici je mimořádná událost, ke které došlo 2. května 1966 v obci Deštnice ležící v okrese Louny v severozápadních Čechách. Zpožděný vlak na zdejším přejezdu smetl nákladní vůz se studenty pražské střední školy strojní mířícími na chmelovou brigádu. Neštěstí si vyžádalo deset mrtvých a třicet sedm zraněných. Čtyři lidé byli následně odsouzeni za svůj podíl na nehodě.

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]

Před 17. hodinou mělo být 48 studentů Střední průmyslové školy strojní z pražské Masné ulice odvezeno na korbě nákladního automobiluDeštnice do Velké Černoci, kde měli během své chmelové brigády zajištěné ubytováni. V 17.30 opustil strážní domek u železničního přejezdu závorář Josef Kostka. Kvůli osobnímu sporu s Marií Hajnou, která ho ve službě střídala, se Kostka rozhodl odejít dříve zadním vchodem tak, aby se s ní nemusel potkat. Nemohl jí tak říct o zpožděné lokomotivě mířící k přejezdu. Zpoždění nezapsal ani do provozní knihy. Hajná se tak domnívala, že lokomotiva ze směru Milostín už podle jízdního řádu projela, a proto nespustila závory.

Průběh nehody

[editovat | editovat zdroj]
Deštnice
Deštnice
Místo události na mapě České republiky

K nehodě došlo krátce po 18. hodině, kdy automobil přejížděl přejezd a v tu chvíli do něj narazila rozjetá lokomotiva. Většina studentů byla katapultována ven z korby do kolejiště a na přilehlý svah.

Závorářka utrpěla silný šok a nebyla sama schopna telefonem ze strážního domku zavolat pomoc. Záchrany se tak ujali místní občané a náhodní projíždějící lidé. Podle očitých svědků jeden řidič odmítl naložit zraněné děti z obavy, že by si zašpinil vnitřek svého automobilu. Jiní pouze přihlíželi. Antonín Korec, jeden z pomáhajících, který nehodu viděl ze svého domu nakonec zavolal ze strážního domku službu v Žatci a nehodu ohlásil.[1] Nehledě na obsah jeho hlášení byl odmítnut s tím, že jako nepovolaná osoba nesmí služební telefon používat.

Jako první na místo nehody dorazil příslušník Veřejné bezpečnosti, který začal s vyšetřováním i přesto, že zde bylo ještě množství zraněných. Až několik minut po něm dorazila první sanitka a začala s jejich transportem do nemocnice.

Oběti nehody

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Bastl
  • Pavel Jiruška
  • Vítězslav Křemeček
  • Josef Michálek
  • Jaroslav Mužík
  • Jan Opatrný
  • Adolf Pistorius, nadějný hokejista[1]
  • Josef Průša
  • Zdeněk Růžička
  • Milan Šimek

Viníci nehody

[editovat | editovat zdroj]

trestného činu obecné ohrožení byli obviněni:

  • Josef Kostka – závorář, který nezapsal a neohlásil zpoždění vlaku. Později spáchal sebevraždu.
  • Marie Hajná – závorářka, která nespustila závory a neohlásila nehodu. Skončila v psychiatrické nemocnici.[2]
  • Vladimír Halaburd – strojvedoucí vlaku viněn z toho, že příjezd k železničnímu přejezdu nesignalizoval houkáním. Při soudním procesu odmítl obhájce a nakonec byl zproštěn viny.
  • Řidič nákladního automobilu, zaměstnanec rakovnického zemědělského družstva – nezpomalil před vjezdem na přejezd.
  • Topič lokomotivy – přiznal, že si krátce před nárazem do automobilu stojícího vozidla na přejezdu všiml.

Čtyři viníci byli odsouzeninepodmíněným trestům v rozmezí osmnácti měsíců až pěti let.[1] Železničáři se během rekonstrukce snažili svalit vinu na řidiče nákladního automobilu tím, že před zahájením rekonstrukce odstranili porost v okolí přejezdu, aby prokázali, že měl v době neštěstí dobrý výhled na trať.

Ohlas v médiích

[editovat | editovat zdroj]

Dobový tisk politoval oběti nehody a neopomněl vyzdvihnout bezchybný průběh záchranných prací. Ve skutečnosti měli na záchraně zraněných největší podíl náhodní svědci.

Nehodě v Deštnici je věnován jeden z dílů dokumentární série České televize Osudové okamžiky s názvem „Deštnice 1966“.

  1. a b c KINŠT, Petr. Dnes uplynulo 50 let od děsivé tragédie na přejezdu u Deštnice. Deník [online]. 2016-05-02 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  2. Železniční nehody 1966. www.loko.goo.cz [online]. [cit. 2012-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]