Železniční nehoda v Deštnici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční nehoda v Deštnici
Strážní domek u Deštnice
Strážní domek u Deštnice
Čas
Datum Pondělí, 2. května 1966
Místo Železniční přejezd Deštnice
Souřadnice
Stát Česká republika
Vlaková linka Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov
Provozovatel ČSD
Typ nehody Srážka vlaku s automobilem
Příčina Neuzavřený přejezd
Vlaky 1
Úmrtí 10
Zranění 37
Částečný průběh trati

Legenda

61,267 Lužná u Rakovníka
trať do Rakovníka
trať do Kolešovic
65,838 Krupá
68,445 Mutějovice zastávka
71,632 Milostín
trať Louny – Rakovník
místo nehody
77,158 Hl. Deštnice
81,745 Sádek u Žatce
84,000 Želeč
Blšanka
89,719 Měcholupy

K železniční nehodě v obci Deštnice v okrese Louny došlo 2. května 1966. Zpožděný vlak na přejezdu v obci smetl nákladní vůz s pražskými středoškoláky mířícími na chmelovou brigádu. Neštěstí si vyžádalo 10 mrtvých a 37 zraněných. 4 lidé byli následně odsouzeni za svůj podíl na nehodě.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Před 17:00 měl nákladní automobil odvézt 48 studentů pražské strojní průmyslové školy z Deštnice do Velké Černoce, kde měli být ubytováni. V 17:30 opustil strážní domek železničního přejezdu závorář Josef Kostka. Kvůli osobnímu sporu s Marií Hajnou, která ho ve službě střídala, se Kostka rozhodl odejít dříve zadním vchodem tak, aby se s ní nemusel potkat. Nemohl jí tak říct o zpožděné lokomotivě mířící k přejezdu. Zpoždění nezapsal ani do provozní knihy. Hajná se tak domnívala, že lokomotiva ze směru Milostín už podle jízdního řádu projela, a proto nespustila závory.

Průběh nehody[editovat | editovat zdroj]

K nárazu došlo krátce po 18:00. Většina studentů byla katapultována ven z korby do kolejiště a na přilehlý svah. Závorářka Hajná utrpěla silný šok a nebyla sama schopna zavolat telefonem ze strážního domku pomoc. Záchrany se tak ujali místní občané a projíždějící lidé. Podle očitých svědků jeden řidič odmítl naložit zraněné děti z obavy, že by si ušpinil auto. Jiní zase jen přihlíželi. Jeden z pomáhajících nakonec zavolal ze strážního domku službu v Žatci a nehodu ohlásil. Nehledě na obsah jeho hlášení byl odmítnut s tím, že jako nepovolaná osoba nesmí služební telefon používat. Jako první na místo nehody dorazil příslušník Veřejné bezpečnosti, který začal s vyšetřováním i přesto, že zde bylo ještě velké množství zraněných. Až několik minut po něm dorazila první sanitka a začala s jejich transportem do nemocnice.

Oběti nehody[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Bastl
  • Pavel Jiruška
  • Vítězslav Křemeček
  • Josef Michálek
  • Jaroslav Mužík
  • Jan Opatrný
  • Áda Pistorius
  • Josef Průša
  • Zdeněk Růžička
  • Milan Šimek

Viníci nehody[editovat | editovat zdroj]

Z trestného činu obecné ohrožení byli obviněni tito lidé:

  • Josef Kostka – závorář, který nezapsal a neohlásil zpoždění vlaku. Později spáchal sebevraždu.
  • Marie Hajná – závorářka, která nespustila závory a neohlásila nehodu. Skončila v psychiatrické léčebně [1].
  • Vladimír Halaburd – strojvedoucí vlaku viněn z toho, že nesignalizoval houkáním. Odmítl obhájce a byl zproštěn viny.
  • Řidič automobilu – zaměstnanec rakovnického zemědělského družstva – nezpomalil před vjezdem na přejezd.
  • Topič vlaku – přiznal, že si krátce před nárazem nákladního automobilu na přejezdu všiml.

4 viníci byli odsouzeni k nepodmíněným trestům v rozmezí 18 měsíců až 5 let. Zaměstnanci drah se během rekonstrukce snažili svalit vinu na řidiče nákladního automobilu tím, že odstranili porost v okolí přejezdu, aby prokázali, že měl v době neštěstí dobrý výhled na trať.

Média[editovat | editovat zdroj]

Dobový tisk politoval oběti nehody a neopomněl vyzdvihnout bezchybný průběh záchranných prací. Ve skutečnosti měli na záchraně zraněných největší podíl náhodní svědci. Nehodě v Deštnici je věnován jeden z dílů pořadu České televize Osudové okamžiky s názvem "Deštnice 1966".

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Železniční nehody 1966

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]