Simeon Stylita starší
| Svatý Simeon Stylita starší | |
|---|---|
| poustevník | |
.jpg) | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 389 |
| Místo narození | Kozan |
| Datum úmrtí | 2. září 459 (ve věku 69–70 let) |
| Místo úmrtí | kostel svatého Simeona Stylity |
| Povolání | mnich a stylita |
| Svatořečení | |
| Svátek | 14. září a 5. ledna |
| Uctíván církvemi | pravoslavná církev, římskokatolická církev a církve v jejím společenství, starobylé východní církve, anglikánské společenství |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Simeon Stylita starší nebo počeštěně Šimon Stylita starší (také Sloupník či Sloupovník, asi 389–459; řecky Συμεών ὁ Στυλίτης čili Symeon Stylités) byl byzantský asketa, poustevník a světec.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyrostl jako syn pastevce stád, v mládí vstoupil do kláštera, odkud byl posléze vyhnán pro přílišné sebetrýznění, které zahrnovalo mimo jiné i přísný půst (během 40 dnů před Velikonocemi Simeon údajně nic nejedl ani nepil). Dalších 23 let žil asketickým životem poblíž syrského města Telanissu. Postupem času se stal v okolí populárním, takže za ním chodilo množství lidí, někteří aby jej pouze spatřili, jiní se s ním popřípadě radili.[1] Aby byl vzdálen světské společnosti a mohl se věnovat zbožnému rozjímání, nechal si Symeon postavit sloup.[2] Ten byl časem zvyšován, až dosáhl výšky 16 metrů. Na jeho vrcholu byla postavena malá plošina se zábradlím, na které nepřetržitě stál. Stravu a toaletu mu obstarávali jeho ctitelé pomocí kbelíku na kladce. Takto Simeon prožil dalších 36 let svého života – kázal odtud příchozím poutníkům, případně jim dával rady. Do politického života se takřka nevměšoval, jednou z několika výjimek byl jeho apel na císaře Theodosia II., aby zakázal stavět v syrské oblasti synagogy. Už za svého života byl považován za světce.[1] Po jeho smrti 2. září 459 byly jeho ostatky přeneseny do Antiochie. Velká část relikvií vytvořených z jeho pozůstatků byla zanechána v tomto městě, aby tak byla zaručena jeho ochrana.[2] Kolem sloupu byla vybudovaná impozantní svatyně a při ní klášter.[1] Jeho příkladem se inspirovala řada dalších asketů zvaných stylité.
Úcta
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Je uctíván jako světec - divotvůrce, a to církvemi jakobitů, pravoslavnou, katolickou, syrskou a koptskou církví. Jeho svátek se většinou slaví 27. července.
Ikonografie a památky
[editovat | editovat zdroj]Na ikonách bývá vyobrazen jako modlící se poustevník s dlouhými vlasy a plnovousem, stojící na sloupu s košovou hlavicí nebo s ochozem, někdy vybaveném kladkou nebo provazem s konvicí a košíkem. Sloup může být ovinut hadem, symbolem hříchu, který vylézá vzhůru a ohrožuje světce. Jindy je vyobrazen v oděvu metropolity východní církve s mitrou nebo homolovitou čepicí a červeným pláštěm. Pod sloupem stojí další poustevníci, často sv. Antonín poustevník, také Onufrius, Stylianos nebo poustevnice Marie Egyptská. Sloup může mít na ikonách podobu věže s vraty a schodištěm, což neodpovídá archeologickým, nálezům. Pod sloupem může být vyobrazeno mrtvé tělo matky, kterou divotvůrce podle legendy vzkřísil, nebo muž posedlý ďáblem, jemuž z úst vyskakuje černá postavička. Na vyobrazeních se dvěma sloupy stojí vedle sebe Simeon starší a Simeon mladší. Z poutních památek raného středověku býval centrem kostel Qalʿat Simʿan v syrské poušti, zbudovaný kolem sloupu a světcova hrobu. Odtud i z tras poutních cest (ze Sinaje, Palestiny, Sýrie a Turecka) se dochovaly hliněné ampule s reliéfem Simeona na sloupu a ex vota.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri ; Slovanský ústav AV ČR, 2011. 550 s. ISBN 978-80-7277-485-2, ISBN 978-80-86420-43-1.
- ↑ a b THURSTON, H. St. Simeon Stylites the Elder. In: The Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company, 1912. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 8., editor Wolfgang Braunfels, Rom-Freiburg im Breisgau-Basel-Wien 1994, s.362–363
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Život a skutky blahoslaveného Symeóna Sloupovníka, in: Byzantské legendy. Výběr textů ze IV.–XII. století, přel. I. Páclová, Nakladatelství Pavel Mervart, edice Pro Oriente, sv. 1, Červený Kostelec 2007², s. 33-42.
- FRANKFURTER, David T. M. Stylites and Phallobates: Pillar Religions in Late Antique Syria. Vigiliae Christianae. June 1990, roč. 44, čís. 2, s. 168–198. Dostupné online. ISSN 00426032.
- Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 8., editor Wolfgang Braunfels, Rom-Freiburg im Breisgau-Basel-Wien 1994, s.362–363.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simeon Stylita starší na Wikimedia Commons - Galerie Simeon Stylita starší na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Simeon v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Saint Simeon Stylites, Encyclopaedia Britannica
- St. Simeon Stylites the Elder, Catholic Encyclopaedia
- Das Ökumenische Heiligenlexikon
