Šimon Adler
| PhDr. Šimon Adler | |
|---|---|
.jpg) Šimon Adler | |
| Narození | 15. března 1884 Dobrá Voda  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1944 (ve věku 59–60 let) Osvětim .svg){kind=small} Německá říše |
| Povolání | rabín, učitel náboženství, archivář, historik a publicista |
| Alma mater | Univerzita v Basileji Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Témata | judaismus, dějiny, archivnictví a publicistika |
| Děti | Matitjahu Adler Sinaj Adler |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šimon Adler (15. března 1884, Dobrá Voda[1] – 1944, Osvětim) byl rabín, který pracoval rovněž jako učitel náboženství, matrikář, archivář a odborný publicista. Jako rabín působil ve Staňkově a na Zbraslavi, před vypuknutím druhé světové války byl posledním rabínem Vysoké synagogy v Praze. Stal se obětí holocaustu.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1897 až 1901 studoval rabínskou přípravku v Topoľčanech. Do roku 1905 pokračoval ve studiu v rabínském semináři ve Frankfurtu nad Mohanem, pak na univerzitách ve Würzburgu a v Giessenu (1905–1908). Následně se stal učitelem na Israelitische Fortbildungsschule ve švýcarské Basileji, kde zároveň dál studoval. Poté učil v belgických Antverpách. Titul doktora filozofie (PhDr.) získal v roce 1913 na Filozofické fakultě Univerzity v Basileji po obhajobě disertační práce o Židech v Mühlhausenu.
Během první světové války působil jako vojenský kaplan (Armeerabbiner). V letech 1915 až 1916 byl rabínem ve Staňkově.[2]
Nejpozději od roku 1916 žil v Praze. Do roku 1920 pracoval v archivu Židovské náboženské obce v Praze, ve 20. a 30. letech v Nejvyšší radě Svazu židovských náboženských obcí v Čechách. Na státních školách učil náboženství. V letech 1918 až 1921 (a poté znovu od roku 1928) byl rabínem ve Zbraslavi, v letech 1921 až 1926 učil na židovských školách v belgických Antverpách.
Psal odborné publikace (zejm. o právech Židů v českých dějinách) i články do časopisů, např. do Věstníku židovské obce nebo dětského časopisu Jaldut.[3] Pracoval jako matrikář a archivář, inventarizoval archiválie a historicky cenné předměty v synagogách.[4]
V březnu 1943 byl Šimon Adler se svou manželkou Růženou a synem Wolfgangem deportován do Terezína, poté v květnu 1944 do Osvětimi, kde oba rodiče zahynuli. Jako poslední data Adlerova života se uvádějí 18. květen a 11. červenec 1944.[5]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1919 se oženil s Růženou, rozenou Schifferovou, s níž měl tři syny: Maxe / Matitjahu (1920–2004), Joachima (1923–1937) a Wolfganga / Sinaj (1928–2020).
Wolfgang se zachránil a později se stal rabínem v Izraeli. Jeho zachránce z koncentračního tábora Mauthausen Alois Holub získal v roce 1994 titul Spravedlivý mezi národy. Válku přežil i starší syn Max, který se stal izraelským politikem a diplomatem.[3]
Bratři se podíleli na otevření Muzea Šimona Adlera v jeho rodišti, šumavské Dobré Vodě, které je v provozu od roku 1997.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce[nedostupný zdroj] židovské náboženské obce v Sušici
- ↑ MAREŠ, Jan. Simon Adler [online]. Kohoutí kříž. Dostupné online.
- ↑ a b Šimon Adler [online]. holocaust.cz. Dostupné online.
- ↑ Dobrá Voda, Pamětní deska Šimon Adler [online]. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan. Simon Adler [online]. Kohoutí kříž. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon Adler na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Šimon Adler
- Muzeum Šumavy Sušice: http://muzeum.sumava.net/?page_id=1432
- Holocaust.cz: http://www.holocaust.cz/dejiny/osobnosti/simon-adler/
- Šumava.cz: http://www.sumava.cz/objekt_az/5784-pametni-deska-phdr-simon-adler/
- Zaniklé obce a objekty.cz: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=113272
- Plzeň dnes.cz: http://www.plzendnes.cz/zpravy/8632-izraelska-ministryne-se-zucastnila-oslav-20-vyroci-zalozeni-muzea-dr-simona-adlera/
