Šimon Adler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Šimon Adler
Narození 15. března 1884
Dobrá Voda
Úmrtí 1944 (ve věku 59–60 let)
Auschwitz
Povolání rabín, učitel náboženství a archivář
Národnost Židé
Alma mater Univerzita v Basileji
Děti Matitjahu Adler
Sinaj Adler
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šimon Adler (15. března 1884, Dobrá Voda1944, Osvětim) byl rabín, který pracoval rovněž jako učitel náboženství, matrikář, archivář a odborný publicista. Jako rabín působil ve Staňkově a na Zbraslavi, před vypuknutím 2. světové války byl posledním rabínem Vysoké synagogy v Praze. Byl jednou z obětí holocaustu.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1897 až 1901 studoval rabínskou přípravku v Topoľčanech. Do roku 1905 pokračoval ve studiu v rabínském semináři ve Frankfurtu nad Mohanem, pak na univerzitách ve Würzburgu a v Giessenu (1905–1908). Následně se stal učitelem na Israelitische Fortbildungsschule ve švýcarské Basileji, kde zároveň dál studoval. Poté učil v belgických Antverpách. Titul doktora filozofie (PhDr.) získal v roce 1913 na Filozofické fakultě Univerzity v Basileji po objahobě disertační práce o Židech v Mühlhausenu. Během první světové války půsubil jako vojenský kaplan (Armeerabbiner). V letech 1915 až 1916 byl rabínem ve Staňkově.[1]

Nejpozději od roku 1916 žil v Praze. Do roku 1920 pracoval v archivu Židovské náboženské obce v Praze, ve 20. a 30. letech v Nejvyšší radě Svazu židovských náboženských obcí v Čechách. Na státních školách učil náboženství. V letech 1918 až 1921 (a poté znovu od roku 1928) byl rabínem ve Zbraslavi, v letech 1921 až 1926 učil na židovských školách v belgických Antverpách.

Psal odborné publikace (zejm. o právech Židů v českých dějinách) i články do časopisů, např. do Věstníku židovské obce nebo dětského časopisu Jaldut.[2] Pracoval jako matrikář a archivář, inventarizoval archiválie a historicky cenné předměty v synagogách.[3]

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě

V roce 1919 se oženil s Růženou, rozenou Schifferovou. Měli spolu tři syny: Maxe (1920–2004), Joachima (1923–1937) a Wolfganga (* 1928). V březnu 1943 byl Šimon Adler se svou ženou a mladším synem deportován do Terezína, poté v květnu 1944 do Osvětimi. Oba rodiče tam zahynuli; jako poslední data Adlerova života se uvádějí 18. květen a 11. červenec 1944.[1] Wolfgang se zachránil a později se stal rabínem v Izraeli. Jeho zachránce z koncentračního tábora Mauthausen Alois Holub získal v roce 1994 titul Spravedlivý mezi národy. Válku přežil i starší syn Max, který se stal izraelským politikem a diplomatem.[2]

Bratři se podíleli na otevření Muzea Šimona Adlera v jeho rodišti, šumavské Dobré Vodě, které je v provozu od roku 1997.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MAREŠ, Jan. Simon Adler [online]. Kohoutí kříž. Dostupné online. 
  2. a b Šimon Adler [online]. holocaust.cz. Dostupné online. 
  3. Dobrá Voda, Pamětní deska Šimon Adler [online]. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]