Šácholan obvejčitý
 Šácholan | |
|---|---|
 Šácholan obvejčitý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | šácholanovité (Magnoliaceae) |
| Rod | šácholan (Magnolia) |
| Binomické jméno | |
| Magnolia obovata Thunb., 1794 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šácholan obvejčitý (Magnolia obovata, syn. M. hypoleuca), též nazývaný magnólie obvejčitá, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z horských lesů v Japonsku a v Česku je pěstován jako okrasný strom. Vyznačuje se velkými listy nahloučenými na koncích větví a bílými květy, rozvíjejícími se až po olistění.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Šácholan obvejčitý je opadavý strom dorůstající výšky 8 až 15, v domovině až 30 metrů. Koruna je široce kuželovitá. Borka je světlá a hladká. Letorosty jsou zprvu zelené, později purpurové, lysé. Pupeny jsou lysé. Listy jsou poněkud nahloučené na koncích větví, tuhé, polokožovité, obvejčité, s 20 až 40 cm dlouhou a 12 až 18 cm širokou čepelí, na bázi tupé až úzce zakulacené. Listy jsou na líci zelené, na rubu nasivělé a slabě chlupaté. Žilnatina je tvořena 20 až 24 páry postranních žilek. Řapíky jsou 2,5 až 4,5 cm dlouhé, z počátku bíle vlnaté. Květy jsou miskovité, vzpřímené a velmi vonné, 14 až 20 cm široké. Okvětí je složeno z 9 až 12 mléčně bílých, lehce dužnatých plátků, pouze 3 vnější plátky jsou kratší, žlutavě zelené, na vnější straně narůžovělé. Bílé okvětní plátky jsou obvejčité až podlouhle obvejčité, 8,5 až 12 cm dlouhé a 1,5 až 4,5 cm široké. Tyčinky jsou 1,5 až 2 cm dlouhé, s karmínově červenými nitkami. Pestíky jsou karmínově červené. Kvete v červnu, po olistění. Zralá souplodí zvaná šách jsou červená, kuželovitá, 12 až 20 cm dlouhá, převislá, s dlouze zobanitými měchýřky. Semena jsou černá, obklopená jasně červeným míškem.[2][3][4]
-
Šácholan obvejčitý -
Poupě -
Plně rozevřený květ -
Nedozrálý šách šácholanu obvejčitého -
Plně dozrálý šách
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Šácholan obvejčitý je rozšířen v Japonsku. Roste v horských lesích na ostrovech Hokkaidó, Honšú, Kjúšú a Šikoku.[4] V Číně je v některých oblastech pěstován, není zde však původní.[2]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Šácholan obvejčitý byl popsán švédským přírodovědcem Thunbergem v roce 1794. Jméno Magnolia hypoleuca, pod nímž je tento druh v některých zdrojích uváděn, pochází z roku 1845.[5][6] V současné klasifikaci rodu Magnolia je šácholan obvejčitý řazen do podrodu Magnolia, sekce Rhytidospermum a podsekce Rhytidospermum. Z druhů pěstovaných v ČR je do této podsekce řazen ještě šácholan tříplátečný (Magnolia tripetala).[7]
Kříženci[editovat | editovat zdroj]
Magnolia x wieseneri (syn. Magnolia x watsonii) je kříženec šácholanu obvejčitého s dalším japonským druhem, šácholanem Sieboldovým (Magnolia sieboldii). Je znám od roku 1889.[8]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Šácholan obvejčitý je využíván jako okrasná dřevina, v medicíně i jako zdroj dřeva.[2] Dřevo je měkké, světlé a dobře opracovatelné. Tradičně se z něj v Japonsku vyrábějí pochvy na meče a je využíváno v truhlářství např. k vnitřnímu obložení v domech.[9] V Česku je šácholan obvejčitý pěstován jako okrasná dřevina. Je vysazen např. na Hřebeni ve druhé části Průhonického parku, v Dendrologické zahradě v Průhonicích a v Arboretu Žampach.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c Flora of China: Houpoea obovata [online].
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965.
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23.
- ↑ Magnolia Society: Classification of Magnoliaceae [online]. 2004, rev. 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ SPONGBERG, Stephen A. Some Old and New Interspecific Magnolia Hybrids. Arnoldia. 1976, roč. 36, čís. 4.
- ↑ SARGENT, Charles Sprague. Forest Flora of Japan. Cambridge: The Riverside Press, 1894.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šácholan obvejčitý na Wikimedia Commons 
Taxon Magnolia obovata ve Wikidruzích
