Češov (hradiště)
| Češovské valy | |
|---|---|
 Pozůstatky opevnění | |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Češovské valy, Češov,  Česko |
| Souřadnice | 50°19′47,79″ s. š., 15°20′50,38″ v. d. |
  Češovské valy | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30674/6-1136 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Češov (též Češovské valy) je pravěké a raně středověké hradiště jihozápadně od stejnojmenné obce v okrese Jičín. Nachází se na nevýrazném návrší zvaném Češovské valy v nadmořské výšce až 320 metrů. Dochovaly se z něj valy a příkopy, jež jsou označovány za nejmohutnější dochované hradištní valy v Čechách.[1] Je chráněno jako kulturní památka ČR.[2] Hradiště bývá považováno za laténské oppidum, ale takové zařazení je vzhledem k nedostatku archeologických nálezů nejisté. Lokalita byla osídlena již v mladší či pozdní době bronzové, době halštatské a laténské. V pozdějších obdobích byl prostor hradiště obydlen v době římské a hradištní, ale opevnění bylo využito také během husitských válek a třicetileté války.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Povrchový výzkum hradiště probíhá od roku 1826, kdy ho popsal F. A. Vacek. František Palacký považoval Češovské valy za avarský hrink,[3] ale tuto hypotézu odmítl již Jan Erazim Vocel, který hradiště označil za keltské.[4]
Lokalita byla osídlena již v neolitu a eneolitu. Hradiště vzniklo nejspíše v mladší či pozdní době bronzové a jeho osídlení pokračovalo i době halštatské.[3] Využívání lokality v těchto obdobích dokládají nálezy keramických zlomků z okruhů kultur popelnicových polí a slezskoplatěnické kultury.[5][6] Z prvního století před naším letopočtem pochází nálezy zlatých mincí, které spolu s existencí klešťovité brány poukazují na to, že se zde mohlo nacházet laténské oppidum. Sídliště však mohlo plnit i jinou funkci. Lokalita byla využívána také v době římské a během raného středověku v osmém[3] a devátém století. Z doby hradištní také pochází jediná keramika získaná z destrukce valu, takže je možné, že dochované valy pochází až z tohoto období.[1] Otázku přesnějšího datování vzniku opevnění, případně existence jeho starších fází, by mohl vyřešit až další archeologický výzkum.[1] Vzhledem k této nejistotě se Češovské valy mezi oppidy neuvádí.[7]
V roce 1423 snad valy zaniklého hradiště využil Jan Žižka jako opevnění svého tábora.[4] Během třicetileté války zde v roce 1639 tábořili švédští vojáci generála Johana Banéra,[3] kteří opevnění upravili, a podle některých rozšířili o výběžek, který chrání prameniště na západním svahu. Ze stejné doby pochází vyvýšeniny o rozměrech 128 × 58 a 143 × 66 metrů. Obě se nachází asi 250 metrů jihovýchodně od hradiště, okolní terén převyšují o tři metry a jsou považovány za dělostřelecké reduty. Naposledy lidé z okolních vesnic využili valy k úkrytu během prusko-rakouské války v roce 1866.[1]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Celková plocha hradiště měří 48 hektarů, z nichž třináct hektarů tvoří samotné opevnění, které člení ohrazený areál do čtyř oddílů.[3] Akropole hradiště měří 24 hektarů. Její opevnění se dochovalo v podobě až dvanáct metrů vysokého a v patě až 55 metrů širokého valu. Na severu a na východě je k ní připojeno předhradí s rozlohou jedenácti hektarů. Z akropole je 380 metrů dlouhým opevněním vyčleněná plocha 4 hektarů, z jejíhož opevnění dochoval mělký příkop a široký val vysoký přibližně jeden metr.[1] Poslední část hradiště zvaná Prasečí rynek tvoří jihozápadní výběžek obehnaný valem bez příkopu.[3]
Opevnění předhradí se skládá z příkopu dva až tři metry hlubokého a 1360 metrů dlouhého. Za ním stála hradba dochovaná v podobě valu, který ode dna příkopu měří na výšku až 8,5 metru. Celá hradba, na severní straně poničená v devatenáctém století, je dlouhá 1470 metrů a napojuje se na jihovýchodní a severozápadní část akropole. Přestože většina archeologických nálezů z předhradí pochází z doby laténské, předpokládá se, že val postavili až vojáci v sedmnáctém století.[3]
Obvod oválné akropole měří přes dva kilometry. Hloubka okružního příkopu se pohybuje mezi jedním až třemi metry a šířka dosahuje čtyř až šesti metrů. Podobně jako u předhradí ani zde není mezi příkopem a valem berma. Dvojice původní klešťovitých brán se nachází v severní a východní hradbě, kterou byly později proraženy další tři vstupy.[3] Konstrukci hradby snad tvořila čelní kamenná zeď z nasucho kladených kamenů a hliněný násyp zpevněný trámovou konstrukcí.[1] Z množství nálezů keramiky a kovových předmětů v prostoru valu je však zřejmé, že dochované valy vznikly převrstvením staršího opevnění pravděpodobně současně se stavbou vnějšího valu.[3]
Jižně od bližšího dělostřeleckého opevnění se nachází mohylník s přibližně osmi neprozkoumanými mohylami a další dvě mohyly jsou 500 metrů jihozápadně od hradiště. U severní brány akropole stojí památník Tomáše Svobody.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g KUNA, Martin, kolektiv. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Češov, s. 80–82.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-11]. Identifikátor záznamu 142138 : Rovinné opevněné sídliště – slovanské hradiště Češovské valy s památníkem T. Svobody, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Češov, s. 59–61. Dále jen Encyklopedie českých hradišť.
- ↑ a b VOCEL, Jan Erazim. Pravěk země České. Praha: Královská česká společnost nauk, 1868. S. 115–118.
- ↑ SIGL, Jiří. Češov. Výzkumy v Čechách. 1972. 1975, s. 30. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-11].
- ↑ SIGL, Jiří. Češov. Výzkumy v Čechách. 1982–1983. 1985, s. 24. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-11].
- ↑ Encyklopedie českých hradišť, s. 17
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Češovské valy na Wikimedia Commons - Češov na webu Archeologického atlasu Čech
