Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Časová osa buddhismu uvádí hlavní události v historii buddhismu od narození Siddhártha Gautamy do začátku 21. století .
Rok (léta)
Událostí
Před naším letopočtem
563 př. n. l.
Siddhártha Gautama , budoucí Buddha , se narodil v Lumbiní , ve starověké Indii .
534 př. n. l.
Gautama opouští světský život a stává se potulným asketou (šramanou ).
528 př. n. l.
Gautama dosahuje v Bódhgaji probuzení , stává se buddhou a začíná vyučovat.
asi 490 př. n. l. - 410 př. n. l.
Pravděpodobná doba života Siddhárthy Gautamy podle posledních výzkumů.
483 př. n. l.
Gautama Buddha umírá u Kushinagary (nyní zvané Kušinagara ), Indie .
383 př. n. l.
Druhý buddhistický koncil , který byl svolán králem Kalasókou (s. Kálašókou) a konal se ve Vésálí (s. Vaišálí). Od théravády (s. sthaviravády) se tu odštěpili mahásanghikové .
asi 320 př. n. l. - 185 př. n. l.
Vláda dynastie Maurjovců v Magadhsku , z níž vešel císař Asóka (s. Ašóka), mimo jiné velký podporovatel buddhismu.
asi 268 /264 př. n. l. - 234 /232 př. n. l.
Vláda císaře Asóky , který jako první sjednotil téměř celý indický subkontinent a přispěl k rozšíření buddhismu nejen v celé Indii , ale i za jejími hranicemi a to zejména na Srí Lance .
asi 250 př. n. l.
Třetí buddhistický koncil svolaný císařem Asókou , kterému předsedal Móggaliputta Tissa . Byl zde zkompilován Kathavatthu , aby byly vyvráceny nesprávné názory a teorie vyznávané některými buddhistickými školami.
asi 240 př. n. l.
Od théravády se odštěpila škola v sanskrtu zvaná vátsiputríja (p. vaččhiputtíja) neboli pudgalaváda (p. puggalaváda).
asi 220 př. n. l.
Théraváda je přinesena na Srí Lanku ctihodným Mahindou , synem císaře Ašóky , během vlády srílanského krále Dévanampija Tissy .
185 př. n. l.
Brahmánský vojevůdce Pušjamitra Šunga svrhnul dynastii Maurjů a vytvořil Šungskou říši , čímž začalo období pronásledování buddhismu .
180 př. n. l.
Řecko-baktrijský král Demetrius vtrhl do Indie , dostal se až k Patáliputře . Vytvořil Indo-řecké království (180 př. n. l. -10 př. n. l. ), v němž buddhismus vzkvétal.
asi 150 př. n. l.
Indo-řecký král Menandros I. přestoupil na buddhismus po setkání s arahatem Nágasénou , jak je zmíněno v pálijském textu Milinda Paňhá .
120 př. n. l.
Čínský císař Chan Wu-ti (156 př. n. l. -87 př. n. l. ) obdržel dvě zlaté sochy Buddhy , jak se dozvídáme z nápisů v jeskyních Mogao , v Tun-chuangu .
1. století
1. století
Během vlády krále Vatta Gaminiho se na Srí Lance shromáždili buddhističtí mniši théravádové tradice v klášteře Alóka Vihára a sepsali Tipitaku do té doby předávanou ústně v jazyce Páli . Jedná se o nejstarší buddhistický rukopis - vlastně nejstarší zachovaný indický rukopis. Tipitaka byla zapsána na palmové listy, které byly uchovány v hliněné nádobě. Rukopis je nyní ve vlastnictví Britské knihovny .
65
Liu Jingovo sponzorování buddhismu je první doložený případ buddhistické praxe v Číně .
67
Buddhismus uveden do Číny dvěma mnichy jménem Moton a Chufarlan .
Rok (léta)
Událostí
6. století
552
Buddhismus se dostává do Japonska z království Pekče (Korea ) (podle záznamů v Nihonšoki ). Někdy je uváděn i rok 538 .
7. století
620 - 649
Vláda krále Sogcän Gampa , který uvádí buddhismus do Tibetu .
8. století
755 - 797
Vláda krále Thisong Decäna , který upevnil postavení tibetského buddhismu . Pozval do Tibetu Padmasambhavu , Šántarakšitu , Vimalamitru a do Indie vyslal překladatele Vairóčanu . Buddhismus ustanovil státním náboženstvím a nechal postavit klášter Samjä , první buddhistický klášter v Tibetu .
9. století
836 - 842
Vláda krále Langdarmy , který potlačoval tibetský buddhismus .
845
Potlačování buddhismu v Číně císařem Wu-cungem .
10. století
972
První vydání čínské Tripitaky .
982 - 1054
Atíša , indický buddhistický mnich , reformátor tibetského buddhismu a duchovní otec školy Kadampa .
11. století
11. století - 13. století
Zničení indického buddhismu muslimskými dobyvateli.
1044 - 1077
Vláda barmského krále Anoratcha , který zavádí buddhismus ve své říši jako státní náboženství .
1073
Založení tibetské školy Sakjapa Khön Könchog Gyalpem
11. /12. st.
Založení tibetské školy Kagjüpa Gampopou , podle tradice byl zakladatelem školy Marpa Překladatel .[1]
1133 - 1212
Hónen Šónin (Genku) , zakladatel japonské školy Džódó šú (Škola čisté země).
12. století
1141 - 1215
Eisai Zendži , zakladatel japonské zenové školy Rinzai šú .
1161 - 1211
Tsangpa Gyare Jeshe Dorje , první Gyalwang Drukpa, zakladatel největší školy tibetského buddhismu - Drukpa Kagjü.
1173 - 1263
Šinran Šónin , zakladatel japonské školy Džódó šinšú ("Pravá" škola čisté země).
1199
Muslimská vojska pod vedením generála Muhammeda ibn Bhaktjara zničila Nálandu , poslední centrum indického buddhismu .
13. století
1200 - 1253
Dógen Zendži , zakladatel japonské zenové školy Sótó šú .
1222 - 1282
Ničiren , zakladatel japonské školy Ničiren šú .
14. století
1357 - 1419
Congkhapa , zakladatel tibetské školy Gelugpa .
15. století
1409
Congkhapa založil v Tibetu první klášter buddhistického řádu Gelugpa jménem Gandän . Později se stal třetím největším klášterem v Tibetu , schopným pojmout až 3300 mnichů .
1416
Congkhapův žák Džamjang Čhödže založil v tibetu buddhistický klášter Däpung , který se stal největším klášterem v Tibetu , schopným pojmout až 7700 mnichů .
1419
Congkhapův žák Čhamčhen Čhödže po svém návratu z Číny založil v Tibetu buddhistický klášter Sera , který se stal druhým největším klášterem v Tibetu , schopným pojmout až 5500 mnichů .
Rok (léta)
Událost
16. století
1575
Druhé (definitivní) přijetí buddhismu Mongoly
17. století
17. století
Stavba Potály ve Lhase , jež započal 5. dalajláma
1686 - 1769
Hakuin Zendži , japonský zenový mistr a reformátor rinzai zenu
18. století
1750
Sarankarova reforma srílanské mnišské sanghy
1788 - 1860
Arthur Schopenhauer , německý filozof ovlivněný buddhismem
19. století
1864 - 1933
Anagárika Dharmapála , významný reformátor théravády
1870 - 1966
Daisetz Teitaro Suzuki , japonský učitel zenu
1871
5. buddhistický (théravádový ) koncil konaný v Mandalaji .
1883 - 1961
František Drtikol , jako první přeložil do češtiny mnohá významná díla mahájány a vadžrajány. Sám jejich obsah praktikoval a učil. Je nazýván Patriarchou českého buddhismu.
1891 - 1956
Bhímráo Rámdží Ámbédkar , obnovitel buddhismu v Indii
1898 - 1985
Láma Anagárika Góvinda (vlastním jménem E.L. Hoffmann), buddhistické učitel
20. století
1905 - 1993
Buddhadása Bhikkhu , thajský reformátor théravády
1914 - 1982
Dešimaru Róši , japonský učitel sótó zenu a významný šiřitel zenu na Západě
1920 - 1970
Kulatissa Nanda Jayatilleke, srílanský reformátor buddhismu
1926
narodil se Thich Nhat Hanh , vietnamský zenový mnich a učitel
1933
narodil se Sulak Sivaraksa , thajský reformátor buddhismu
1938
narodil se Čhögjal Namkhai Norbu , který začal na Západě šířit nauky Dzogčhenu
1951
Čínská lidová armáda obsadila Tibet , počátek likvidace tradiční tibetské kultury
1950
Založení World Fellowship of Buddhists (mezinárodní buddhistické organizace)
1954 - 1956
6. théravádový koncil v Barmě
1956
Bhímráo Rámdží Ámbédkar spolu s cca 400.000 stoupenci konvertoval k buddhismu
1959
14. dalajláma odchází do indického exilu
1975
Založení Evropské buddhistické unie
1983
Zákonné uznání buddhismu v Rakousku
1987
Založení Sakyadhita (Mezinárodní asociace buddhistických žen) v Bódhgaji , v Indii
1989
Založena INEB (International Network of Engaged Buddhists)
21. století
2000
OSN prohásila Vésakh za mezinárodní svátek
2001
Tálibán zničil starobylé buddhistické sochy v údolí Bamján v Afghánistánu .
↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie - Od Indie po Japonsko. S přihlédnutím k Přednímu východu. . Brno: Masarykova univerzita-Vydavatelství, 2003. ISBN 80-210-2978-1 . Kapitola 2.3. „Nové školy“ tibetského buddhismu, s. 625.