Čajovníkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Čajovníkovité

čajovník čínský (Camellia sinensis)
čajovník čínský (Camellia sinensis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: čajovníkovité (Theaceae)
Gürke

Čajovníkovité (Theaceae, též Camelliaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Čajovníkovité jsou stálezelené nebo výjimečně (Stewartia) opadavé stromy a keře se střídavými jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou obvykle zubaté, řidčeji celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, nejčastěji pětičetné, jednotlivé nebo v chudých květenstvích. Okvětí je rozlišené na kalich a korunu nebo graduje postupně od kalichu ke koruně. Tyčinek je mnoho. Semeník je svrchní, srostlý nejčastěji z 5 plodolistů. V každém plodolistu jsou 2 až několik vajíček. Plodem je tobolka, výjimečně peckovice (Pyrenaria).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď v současném pojetí zahrnuje 7 rodů a okolo 200 druhů. Je rozšířena ve východní a jihovýchodní Asii, v tropické Americe a jv. USA. Převážná většina zástupců roste v tropech.[1]

Schima wallichii

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď v původním smyslu měla 15 až 20 rodů a pantropické rozšíření, byla však shledána parafyletickou a množství rodů (Adinandra, Anneslea, Balthasaria, Cleyera, Eurya, Freziera, Symplococarpon, Ternstroemia, Visnea) bylo přesunuto do čeledi Pentaphylacaceae a rod Ficalhoa do Sladeniaceae[1]

Dnes je dělena na 3 podčeledi:

  • Theeae - 5 rodů (Apterosperma, Camellia, Laplacea, Polyspora, Pyrenaria) -¨vých. a jv. Asie a tropická Střední a Jižní Amerika
  • Gordonieae - 3 rody (Franklinia, Gordonia a Schima), vých. a jv. Asie a jv. USA
  • Stewartieae - jediný rod (Stewartia), jv. USA a vých. Asie[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Největší hospodářský význam má bezesporu čajovník čínský (Camellia chinensis). Některé kamélie jsou pěstovány jako olejniny, např. kamélie olejná Camellia oleifera v Číně a kamélie sazanka Camellia sasanqua v Japonsku. Semena obsahují až 40 % nevysýchavého stolního oleje.[2]

Franklinie americká (Franklinia alatamaha) a některé druhy stevartie (Stewartia) jsou vzácně pěstovány v ČR jako okrasné dřeviny.[3]

Kamélie japonská (Camellia japonica) je pěstována po celém světě již stovky let v množství barevných kultivarů.

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Apterosperma, Camellia, Dankia, Franklinia, Gordonia, Laplacea, Pyrenaria, Schima, Stewartia, Tutcheria

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  2. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  
  3. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu