Čákova stezka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čákovy Brdy

Čákova stezka po Brdech byla publikována nejdříve jako mapa „100 km po Brdech“ (viz dva obrázky v galerii) grafikem a spisovatelem Janem Čákou v roce 1963. Následně byla stezka rozpracována v knihách[1][2], které později vyšly i v souhrnných přepracovaných vydáních[3][4]. Z těchto knížek jsou v galerii připojeny mapy okolí Plešivce a Třemšína. V rámci diskuse o zpřístupnění Brd byla do stezky zahrnuta i část středních Brd.[5] Stezka je také popsána v knize o Středních Brdech.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČÁKA, Jan. Po Brdech se chodí pěšky. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1969. 
  2. ČÁKA, Jan. Brdské toulání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1983. 
  3. ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1986. 
  4. ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, Praha, 1999. 
  5. ČÁKA, Jan. Střední Brdy – krajina neznámá. Praha: Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0752-9. 
  6. CÍLEK, Václav, a kol. Střední Brdy. Příbram: Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí, ČSOP Příbram a Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram, 2005. 376 s. ISBN 80-7084-266-0. S. 19-29. 

Čákova stezka přehledně[editovat | editovat zdroj]

Bod km (mapa) Místo Popis Turistická značka Poznámka
1 [1] Dobřichovice Stará ves (dnes město) byla v držení řádu křižovníků. Na místě gotické tvrze byl v 16. století vystavěn zámek přestavěný v barokním slohu po roce 1779. Železniční trať od roku 1863. Modrá Železniční stanice Dobřichovice.
2 3,2 Hvíždinec Skalisko s výhledem do údolí Berounky a na Karlštejn. Modrá Odbočka na vyhlídku Hvíždinec 300 m.
3 4 U Šraňku Červená Rozcestník U Šraňku.
4 7,5 Skalka Kostel sv. Maří Magdaleny od Kryštofa Dientzenhofera z let 1692-1693 s přilehlým klášterem. Objekty byly velmi poničeny po roce 1950. Nyní obnoveny. Červená Kolem Červeného kříže a Kytínskou louku na Bílý Kámen.
5 15 Bílý kámen Upravená studánka. Bývalá hájovna vypálená 1945. V roce 1963 zde ještě byla zarůstající lesní louka. Z vrcholu Bílý kámen, kde je dnes bývalá vojenská základna, byl zamenitý výhled na Neveklovsko a Sedlčansko. Červená
6 17 Buková leč Studánky Buková leč a Helenčina studánka na prameništi Voznického potoka. Červená
7 18 Stožec Červená Rozcestník Stožec.
8 22 Na Hradci Prehistorické hradiště, přírodní rezervace dubových a bukových porostů. Červená Autobusová zastávka Na Hradci. Možnost odbočky 850 m na vyhlídku z vrchu Hradec.
9 23,5 Po Studeným vrchem Rozhledna Studený vrch postavená 1940. Cestou k rozhledně je napravo staré opuštěné železnorudné kutisko zvané Baba. Na Dobříšsku se Studenému vrchu říká Baba. O 350 m dále upravená studánka pod Studeným vrchem. Červená Odbočka 750 m na Studený vrch.
10 25 Kuchyňka Pod rezervací Kuchyňka se nachází Fabiánova studánka. Červená
11 26,5 Malý vrch Červená
12 27 Pod Malým vrchem Dále cca 200 m po červené a pak odbočit doprava vzhůru do kopce a dále kolem lovecké chaty Čápovka. Rozcestník Pod Malým vrchem.
13 28,5 Lovecká chata Čápovka Dále krátce po žluté
14 29 Pod Malou Babou Modrá Rozcestník Pod Malou Babou.
15 29,5 Fabianovo lože Modrá Odbočka 100m na Fabianovo lože.
16 29,6 Velká Baba Podle pověsti zde sídlí přední duch brdského lesa - Fabián. Modrá Odbočka 50 m na výhlídku.
17 31 Písek (Písky) Na vrcholu civilní radar. Dříve tu stávala rozhledna kněžny Elišky (z Hořovic). Bývalo zde těžiště sklářského písku. Modrá Odbočka k vrcholu 250 m.
18 33 Komorsko Obec poblíž zanikla v 15. století. Zelená
19 34,5 Křižatky Červená Možný nástup po červené z Jinců, kde je huť Barbora.
20 36 Klínek Červená Zastávka autobusu linky Jince-Hostomice v brdském sedle.
21 37 Plešivecké sedlo Červená Odbočka 300 m na Krkavčí skály.
22 38 Plešivec Hora opředená mnoha pověstmi. Z vrcholu daleký rozhled (České Středohoří, Krušné hory). Na temeni rozsáhlé hradiště (knovízská kultura). Skála a opuštěné lomy, řada romantických tábořišť (bez vody). Při úpatí naleziště trilobitů. Vyhlídka Čertova kazatelna. Na jižním okraji hradiště jsou Krkavčí skály. Červená Z Plešivce je možno dojít pohodlně na vlak do Lochovic.
23 42,5 Jakubské údolí Litavka pod Rejkovicemi protéká v rychlém spádu soutěskou, která je známa jako Jakubské údolí. Výše na svahu Jakubské skály. Podle Čáky nese jméno po šlechtici Jakubu Černém z Edelmuthu, který na sklonku 18. století vlastnil panství Lochovice. Postavil zdejší bělidlo a tiskárnu plátna. Červená Po 300m stezka křižuje hlavní silnici Příbram-Zdice s autobusovou zastávkou.
24 43,5 Nad Bělidlem Žlutá Rozcestník Nad Bělidlem.
25 44,5 Ostrý Na temeni stopy středověké tvrze. Jámy v okolí jsou od povrchového dolování železné rudy. Pohled do údolí Litavky. Z místa při stezce západně od vrcholu výhled na Zbirožsko a Žebrák. Žlutá Odbočka 100 m na Ostrý.
26 46,5 Felbabka Za dalších 600 m milá vyhlídka. Modrá Autobusové spojení.
27 48,5 Křešín Nalevo před obcí vzácná louka s konikleci. Zelená
28 51,5 Krejčovka Žlutá Rozcestník a hájovna Krejčovka.
29 53,5 Valdek Zřícenína gotického hradu s krásnými výhledy a poutavými duby. Po žluté zpět k rozcestí Na Hlíně a dále po zelené. Odbočka 150 m na hrad Valdek.
30 59,5 U Tří fořtů Modrá Rozcestník U Tří fořtů. Odtud je 3,5 km hora Tok.
31 61 Pozorovatelna bývalé dopadové plochy Jordán Odtud je 600m do středu dopadové plochy Jordán k další pozorovatelně s pěknou vyhlídkou. Po modré a dále pak po žluté.
32 63 Letiště pod Hejlákem Plocha vybudovaná za první republiky. Po žluté a dále pak po modré.
33 66,5 Svatá Dobrotivá Zaječov. Brdské poutní místo. Klášter s chrámem Panny Marie založen pány z Valdeka roku 1262. Po zničení Husity znovu vystavěn po roce 1676. Obec bývala střediskem domácího průmyslu - cvočkařství. Žlutá Autobusové spojení.
34 73,5 Kolenská cesta Po naučné stezce. Rozcestník Kolenská cesta.
35 76 Lipovsko Romantická skála s vytesanou Brdskou vločkou. Po naučné stezce a dále po modré.
36 80 Tři trubky Lovecký zámeček. Nyní Dům přírody Brd. Modrá
37 85 Strašice Městečko je od raného středověku železářským střediskem. Strašická vysoká pec, vystavěná roku 1600 byla jednou z prvních v Čechách. Kostel sv. Vavřince ze 14. století, gotické fresky z doby okolo roku 1400. Fara stojí na základech středověké tvrze. V obci četné památky lidového stavitelství (sruby). Žili zde básníci František Branislav a Karel Vokáč. Muzeum. Modrá Autobusové spojení.
38 88 Vimberk Zbytky opevnění hrádku ze 14. století. Modrá
39 91 Dobřív Vodní hamr postavený v 16. století, dnešní podoba z doby okolo roku 1830. Po modré a dále po žluté. Autobusové spojení.
40 99,5 Josefka Modrá, po cca 400 m lesní cestou po cycklostezce na hráz Dolejšího padrťského rybníka. Rozcestník Josefka.
41 102 Padrťské rybníky Červená
42 105,5 Břízkovec Zelená Rozcestník Břízkovec.
43 107,5 Teslíny Zelená Autobusové spojení.
44 109,5 Spálená bouda Žlutá Rozcestník Spálená bouda.
45 116,5 Třemšín Legendární hora na jihu Brd, nejvyšší vrchol naší cesty. Zbytky středověkého hradu pánů z Třemšína byly na počátku 19. století použity k romantickým úpravám hory. Kaplička z roku 1771. Místo národních poutí od roku 1861. Znamenitý výhled do jižních Čech a na Šumavu, dnes, kdy tu chybí rozhledna, značně omezený. V okolí původní porosty.

O 500 m dále je litinový kříž u třemšínské lovecké boudy. Je to památka na předního lesnického odborníka 19. století Karla Gangloffa, který v těchto lesích působil.

Po žluté a dále po modré.
46 118 Kobylí hlava Studánka. Modrá
47 120 Pod Štěrbinou Žlutá Rozcestník Pod Štěrbinou.
48 125,5 Bílá skála Vyhlídka. Žlutá
49 127 Mohyla Jakuba Jana Ryby Dne 8.4.1815 zde tragicky skonal rožmitálský učitel a geniální hudební skladatel Jakub Jan Ryba. Místo jeho dnešního posledního odpočinku najdete na starém rožmitálském hřbitově. Po žluté a dále po červené. Ve Voltuši za 600m autobusové spojení.
50 130 Podbrdské muzeum
51 130,5 Rožmitál po Třemšínem Rožmitál po Třemšínem vznikl jako podhradí. Hrad pánů z Rožmitálu by založen ve 13. století, později často přestavován. Gotický kostel Sv. kříže byl v 18. století zbarokizován. Zde hrál poprvé svou českou mši vánoční "Hej Mistře" učitel Jakub Jan Ryba, který v Rožmitálu prožil svůj osud. Kostel sv. Jana Nepomuckého na náměstí je z roku 1729, přestavován 1905.