Karel Daniel Gangloff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Daniel Gangloff
Karel Daniel Gangloff
Karel Daniel Gangloff
Narození 11. května 1809
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. února 1879 (ve věku 69 let)
Rožmitál pod Třemšínem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Starý Rožmitál
Národnost německá
Povolání lesmistr, vynálezce
Zaměstnavatel Arcibiskupství pražské
Manžel(ka) Františka Ulrichová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Daniel Gangloff (11. května 1809 v Praze7. února 1879 v Rožmitále pod Třemšínem[1]) byl český lesník a vynálezce. Vynalézal především přístroje pro zeměměřičství a stroje na zpracování dřevní hmoty. Pro velký rozsah jeho vynálezů byl nazýván také českým Archimédem.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Gangloffův kříž, Třemšín

Karel Daniel Gangloff se narodil v roce 1809 v Praze jako jedno z dvojčat. Byl německé národnosti – jeho otec, který pracoval jako hofmistr pro arcibiskupa Salma, pocházel z Alsaska a jeho matka pocházela z Bavorska. Studoval na pražské polytechnice. Po studiích v roce 1831, vstoupil jako dvaadvacetiletý do služeb pražského arcibiskupství. Prvním pracovním působištěm byl Rožmitál, kde začínal skromně jako písař lesního úřadu. I během zaměstnání nadále studoval a postupně skládal zkoušky, až v roce 1837 dosáhl titulu lesního inženýra. V Rožmitále byl Gangloff šťastný a lesy jižních Brd si zamiloval. Učarovali mu především Brdské lesy se zbytky pralesů, jak o nich napsal v roce 1870 do pamětní knihy štěrbinského revíru.[2] V lednu roku 1839 byl ovšem přeložen do nového působiště v Červené Řečiči u Pelhřimova, kde působil jako polesný. Zde v myslivně Zádolí setrval 25 let. V roce 1860 byl jmenován vedoucím taxačního oddělení lesů pražského arcibiskupství. Jako taxátor se načas dostal zpět do Romitálu, aby zde získal podklady pro vypracování nových hospodářských plánů. Na základně přesného zaměření pak vypracoval rozdělovací síť a šachovnici průseků dělící jednotlivá lesní oddělení. Dne 7. ledna 1864 se ve svých padesáti pěti letech natrvalo vrátil do Rožmitálu, kde působil jako lesmistr. Zde se staral o lesy po všech stránkách. Odstranil následky kalamit, vykoupil různé prastaré služebnosti, staral se o chov lovné zvěře, budoval nové cesty a na rozvodích obracel toky pramenů k rožmitálské kotlině, neboť vody potřebovaly železářské podniky, které byly pod Gangloffovým dozorem. Jeho metody hospodaření se šířily nejdříve do sousedních polesí (Spálené Poříčí, Zbiroh) a pak i dále po Čechách. Mimo to také psal články do odborného tisku a aktivně působil v České lesnické jednotě a dalších spolcích.[3] Za své zásluhy byl mimo jiné jmenován členem Fyziokratické společnosti v Praze v Leopoldově akademii v Drážďanech. Gangloffova šindelka byla vyznamenána na výstavách v Praze, Vídni či v belgickém Namuru a pronikla i do zámoří. Ačkoli byl německé národnosti, v českém prostředí, v němž po celý život působil, se asimiloval.[4]

V povolání lesmistra byl byl energický a důsledný, jinak byl tichý a mírný člověk. Většinu času trávil zahloubaný do sebe nebo knih, nebo věčně něco kutil ve své dílně v prostorách rožmitálského zámku. V roce 1869 si nechal po oblíbeným bukem pod vrchem Třemšín postavit lavičku a železný kříž na hrubě opracovaném žulovém kvádru (Gangloffův kříž), který aby zapadl do prostředí, napodobuje primitivně zhotovený kříž z kmene mladého buku. Ctitelé lesmistra na něj později nechali umístit litinovou desku s nápisem připomínající jeho osobu.[3] Skoro celý život byl sám, oženil se až v roce 1875 ve věku 66 let. Jeho chotí se stala Františka Ulrichová z tehdejšího převážně německo jazyčného Johnsdorfu (dnešní Janov) na Mostecku. Gangloffovi bydleli v domku hned vedle rožmitálského zámku. I na sklonku sklonku života roku 1878 Gangloff psal odborné články. Založil také v Rožmitále na zámku „srážkoměrnou" čili meteorologickou stanici, jejímž byl i prvním pozorovatelem.[2]

Dožil v chudobě. Zemřel 7. února 1879, kdy jej při cestěn a saních na Třemšín, kam vyrazil se svým švagrem, postihl záchvat mrtvice. Je pohřben na hřbitově ve Starém Rožmitále.[4] Jeho pamětní deska se nachází na skále u cesty mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou. Jeho jméno nese i zdejší cesta.[5]

Vynálezy[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce vynálezů a návrhů na zlepšení uskutečnil v oboru měřičství. Zde má největší význam vynález planimetru – přístroje k rychlému zjišťování ploch obrazců z map a plánů. Další přístroj zvaný Gangloffův dendrometr, určuje tloušťku kmene stromu v jakékoli výšce. Nejznámějším vynálezem, který se rozšířil i daleko za hranice byla Gangloffova šindelka, patentovaná již v roce 1855. Později byla oceněna zlatou medailí na mezinárodní průmyslové výstavě v Belgii. Byl to stroj na výrobu šindele, dřevěné střešní krytiny, v Gangloffově době velmi rozšířené. Gangloff šindelku realizoval v objektu zrušené hutě u rybníka Obžera u Starého Rožmitálu. V dobách největší prosperity se zde vyrábělo milion kusů šindele ročně.[3]

Od října 2019 do ledna 2020 se v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem konala výstava s názvem Karel Daniel Gangloff, Český Archimédes. Výstava se věnovala životu Karla Gangloffa a jeho vynálezům. U této příležitosti se podařilo do muzejních sbírek získat originál Gangloffovy šindelky.[6]

  • planimetr založený na principu přeměny mnohoúhelníkových obrazů až na trojúhelníky o stejné ploše při konstantní výšce a měřené základně
  • přístroj na redukci délek měřených po svahu
  • dendrometr k měření průměru kmenů stromů s výškoměrem
  • arkograf – hranolový bubínek s možností natáčení zrcátek, který se používal k vytyčování kružnicových oblouků (uložen v pražském muzeu)
  • šindelka – stroj pro výrobu šindelů (patent roku 1856), stroj zaznamenal velký úspěch na světových výstavách i v zámoří
  • stroj na výrobu obuvnických kolíčků – floků – do té doby vyráběných ručně
  • stroj na výrobu zápalkových dřívek (1875) s kapacitou přes jeden milion kusů za hodinu
  • kruhový stroj na výrobu tužkových dřívek (1877)
  • stroj na výrobu floků do bot
  • kapesní aneroid
  • model větrného mlýna
  • větrný regulační motor
  • vlastní způsob hroudové sadby
  • klučka k dobývání pařezů
  • kulobrokovnice
  • jelení vábnice vyrobená z jeleního hrtanu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRYŠ, Josef. 120 osobností Podbrdska. Plzeň: Starý most, 2018. 160 s. ISBN 978-80-87338-70-4. Kapitola Karel Daniel Gangloff, s. 134-137. 
  • ČÁKA, Jan. Brdské toulání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1983. 193 s. ISBN 978-80-204-2360-3. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b Vévoda českých lesmistrů (Dotyk) [online]. silvarium.cz, 2016-4-1 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  3. a b c ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola Prales pod Třemšínem a Český Archimédes, s. 213-220. (česky) 
  4. a b Karel Daniel Gangloff [online]. Biografický slovník [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  5. Myší díra - skalní soutěska u Bílovic nad Svitavou [online]. kudyznudy.cz [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  6. Karel Daniel Gangloff: Stopy českého Archiméda jsou v Brdech znatelné dodnes [online]. pribram.cz, 2019-11-14 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]