Éva Marton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Éva Marton (přechýleně Martonová), rozená Éva Heinrich (* 18. června 1943, Budapešť) je maďarská operní pěvkyně (nejdříve lyrický soprán, později dramatičtější soprán).

Éva Marton
A-926979-1533401426-8285.jpegÉva Martonová.jpg
Základní informace
Narození18. června 1943 (78 let)
Budapešť
PůvodMaďarsko
Žánryopera
Povoláníoperní pěvkyně
Hlasový oborlyrický soprán
OceněníStříbrná růže, Čestný člen Vídeňské státní opery
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala zpěv na Akademii Franze Liszta v Budapešti. Po kariéře v budapešťské opeře v letech 1968 až 1972, kde začínala v roli carevny Šemaši v opeře Zlatý kohoutek od Nikolaje Rimského-Korsakova, roku 1972 hrála ve frankfurtské opeře hraběnku Almavivu ve Figarově svatbě, kterou dirigoval Christoph von Dohnanyi. Ve stejném roce zpívala Matildu v Rossiniho Vilému Tellovi, představení dirigoval Riccardo Muti. Potom se vrátila do Budapeště, kde zpívala Odabellu ve Verdiho Attile. Ve Vídeňské státní opeře účinkovala roku 1973 v Pucciniho Tosce.

Zanedlouho se stala Éva Marton mezinárodně proslulou sopranistkou a účinkovala na různých koutech světa jako třeba v Paříži, Londýně, Mnichově, Stuttgartu, Berlíně, Hamburku, Miláně, Curychu, New Yorku, Chicagu, San Francisku, Buenos Aires atd.

Dokázala vystupovat v operách lyrických, ovšem i třeba v dramatičtějším repertoáru. Jejími interprety byli Wolfgang Amadeus Mozart, Umberto Giordano, Amilcare Ponchielli, Giacomo Puccini, Richard Wagner nebo Leoš Janáček.

V roce 2005 ztvárnila v Barceloně roli Kostelničky v Janáčkově Její pastorkyni.

Měla čest se setkat a pracovat světoznámými dirigenty a operními pěvci. Za svůj vydala plno kazet a publikací na CD.

Éva Marton je od roku 2005 vedoucí pěvecké fakulty Hudební akademie Franze Liszta v Budapešti, kde od roku 2006 působí jako profesorka zpěvu. Je vdaná za chirurga Zoltána Martona.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 1987 byla oceněna Stříbrnou růží v Miláně
  • Roku 1987 jí byl udělen profesionální titul Rakouského komorního zpěváka 
  • Léta páně 1991 Čestný člen Vídeňské státní opery
  • 1997 Kossuthova cena v Maďarsku
  • 2003 Řád za zásluhy Maďarské republiky

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Puccini: Tosca , 1976
  • Puccini: Manon Lescaut , 1978
  • Richard Strauss: Elektra , 1980 (režie: Wolfgang Sawallisch )
  • Beethoven: Fidelio , 1983
  • Puccini: Turandot , 1983
  • Giordano: Andrea Chénier , 1986
  • Giordano: Fedora , 1986
  • Boito: Mefistofeles , 1988
  • Wagner: Die Walküre , 1988 ( dirigent: Bernard Haitink )
  • Wagner: Siegfried , 1990 (režie: Bernard Haitink)
  • Catalani: La Wally , 1990
  • Respighi : Semirama, 1990
  • Richard Strauss: Salome , 1990
  • Wagner: Götterdämmerung , 1991 (dirigent: Bernard Haitink)
  • Mascagni: Cavalleria rusticana , 1996
  • Albéniz: Merlin , 2004
  • Janáček: Její pastorkyňa, 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Úvodní stránka (angličtina / maďarština)
  • Krátká biografie a repertoár na esdf-opera.de
  • Díla o Évě Martonové v katalogu Německé národní knihovny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]