Židovský hřbitov v Litni
| Židovský hřbitov v Litni | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Beroun |
| Obec | Liteň |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′44,52″ s. š., 14°8′39,12″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1680 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 15580/2-347 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovský hřbitov v Litni se nachází asi jeden kilometr jihozápadně od obce Liteň a patří k jednomu z nejstarších ve Středočeském kraji. Byli zde pohřbíváni židé z Praskoles, Hostomic, Běštína, Všeradic, Berouna, Libomyšle, Svinař, Suchomast, Tetína, Tmaně, Koněprus a někdy také z Hořovic. Objevují se zde i jména židů vyhnaných Marií Terezií v roce 1744 z Prahy.[1] Hřbitov je vymezen ohradní zdí, ve východní části hřbitova je pak umístěna márnice s bytem hrobníka. Nacházejí se zde dobře zachovalé barokní a klasicistní náhrobky zdobené mnohdy netradičními vzory. Od roku 1958 je hřbitov chráněn Národním památkovým ústavem.[2]
Historie a popis hřbitova[editovat | editovat zdroj]
Židovský hřbitov v Litni byl založen roku 1680 hrabětem Kuňatou z Bubna. V písemných pramenech lze ke stejnému datu nalézt i první zmínky o židovském osídlení Litně. Nejstarší dochovaná část tohoto hřbitova se nachází hned u jeho vchodu a v centru areálu. Jeden z nejstarších náhrobků s čitelným nápisem pochází z roku 1685. Ke konci 19. stol. pak pravděpodobně dochází ke konečnému rozšíření hřbitova do stran (bráno podle západo-východní osy hřbitova). Usuzuje se tak dle typologie macevot (náhrobků) a několika dalších detailů jako je například tento – novodobé emancipační náhrobky nejmladší části hřbitova nenavazují na původní řady ve vedlejší starší části. Z toho je zřejmé, že zde bylo pohřbíváno podle „jiných“ pravidel.[3]
Poblíž nejstarší části hřbitova se nachází novorománská stavba sloužící jako příbytek pro hrobníka, vozovna či jako místo pro taharu (očištění mrtvých). V přízemí, kde tahara probíhala, se nachází kotel na ohřev vody a malý sklad uhlí. V minulosti byla budova připojena k elektřině. Blízko této stavby – hned u hřbitovní brány – se nachází obřadní síň z roku 1927 a dnes již nefunkční studna.[1]
Charakteristika a zvláštnosti náhrobků[editovat | editovat zdroj]
Většina zdejších zachovaných náhrobků je tesána ze sliveckého vápence (mramoru), který se v okolí běžně vyskytuje. Nemálo macevot má na sobě zbytky prahorních lastur láčkovců. Starší náhrobky byly vyřezány ze dřeva. Poslední dřevěný náhrobek z Litně – vznik se datuje k roku 1843 – je ve sbírkách Židovského muzea v Praze, kde je vystaven v expozici v bývalé obřadní síni Pohřebního bratrstva. Zvláštností hřbitova jsou „křídla“ haskalových (židovské osvícenství) obelisků z druhé poloviny 17. stol., která se nacházejí po obvodu původní části hřbitova.
Nachází se zde velké množství náhrobků nesoucích jména Roubíček (Robitschek) a Epstein (obě jména se později mění na Lewi anebo Lewitus) mající významné postavení. Z rodiny Robitschekových byly vybíráni kohanim a levijim byli rekrutováni z rodiny Epsteinových.[3]
Katalogizací epitafů ze zdejších náhrobků se zabývá projekt Kešet (chewra.com), na jeho stránkách se nachází hned několik příspěvků na toto téma.
Jazyk a skladba epitafů[editovat | editovat zdroj]
Nápisy na náhrobcích jsou velice kultivované, čím je náhrobek mladší, tím je text na něm vytesaný bohatší. Myšlenkové pozadí a forma nápisů je natolik nádherná, že se jí věnuje několik příspěvků na webu chewra.com.[3]
Symbolika[editovat | editovat zdroj]
Funerální symbolika používaná v areálu liteňského židovského hřbitova je tradiční, nechybí zde symboly kohanim a levijim či motivy květin a růžice. Výjimkou jsou starší macevot, jejichž epitaf zdobí lidový kamenický rukopis, a též dekor patřící výše zmíněným vyhnancům z Prahy – ptáče, rostlinné motivy a také precizně vyvedené motivy sloupů. V nejstarší části hřbitova je pak na náhrobcích ze slivence použito reliéfní písmo. Tyto macevot patří největším mecenášům hřbitova a mužům ducha.[3]
-
Náhrobky na liteňském hřbitově -
Jeden z liteškých náhrobků -
Starší náhrobek na židovském hřbitově v Litni -
Náhrobek pocházející z první poloviny 20. století -
Jedny z nejstarších náhrobků na liteňkém hřbitově -
Detail náhrobku patřící jednomu z židů, který do Litně přišel po vyhnání Marií Terezií z Prahy roku 1744 -
Skupina modernějších náhrobků na židovském hřbitově v Litni
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dne 3. května 1958 byl liteňský židovský hřbitov zapsán mezi národní kulturní památky.[2] Mezi lety 2005–2013 proběhla oprava střechy bývalé obřadní místnosti, ta však nezajistila úplné zastavení chátrání budovy, která je dnes v zoufalém stavu. [3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ROSENBAUMOVÁ, Jindřiška. Berounsko a jeho Židé. 1. vyd. Beroun: Machart, 2018. 141 s. ISBN 978-80-87938-68-3. S. 82.
- ↑ a b židovský hřbitov. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Chewra - (projekt Keshet). www.chewra.com [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov v Litni na Wikimedia Commons - Popis hřbítova v Litni - portál Chewra
