Přeskočit na obsah

Řepkový olej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řepkový olej
Kvetoucí řepka olejka

Řepkový olej je druh oleje, který se získává ze semen rostliny řepky olejné. Získává se podle standardních mezinárodních postupů. Získaný surový olej se používá při výrobě mnoha potravin např. majonéz, tatarských omáček a rostlinných tuků. Dá se na něm i smažit. Dále se používá též do salátů či nálevů, či jako přísada do nafty. Je to nejpoužívanější rostlinný olej.

Složení

Řepkový olej obsahuje velmi málo nasycených mastných kyselin a naopak významné množství mononenasycených i esenciálních mastných kyselin omega-6 a omega-3.[1]

Nasycené mastné kyseliny (SAFA):

Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA):

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA):

Význam řepkového oleje z hlediska výživy

Řepkový olej má řadu nutričních předností. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah SAFA. Z hlediska obsahu omega 3 nenasycených mastných kyselin patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu této skupiny MK. Používání řepkového oleje v potravinářském průmyslu (například výroba margarinů, majonéz) i k přímé spotřebě v domácnostech je v souladu se současnými trendy ve výživě – snižování konzumace nasycených mastných kyselin a jejich efektivní záměny za polynenasycené mastné kyseliny.

Vliv konzumace řepkového oleje na lidské zdraví byl testován v celé řadě intervenčních studií. Pokud řepkový olej nahradil ve stravě jiné tuky s vyšším podílem SAFA, byly zjištěny pozitivní změny hladiny krevních lipidů, které působí jako rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Podle zdravotního tvrzení schváleného Americkým úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) může „konzumace asi 1 a půl polévkové lžíce (19 g) nízkoerukového řepkového oleje denně snížit riziko vzniku ischemické choroby srdeční vzhledem k obsahu nenasycených mastných kyselin v řepkovém oleji. Pro dosažení tohoto účinku by měl řepkový olej nahradit srovnatelné množství nasycených mastných kyselin, aniž by se zvýšil celkový denní příjem energie."[2]

Poslední opakované studie toto již nedokázaly potvrdit.

Z hlediska evropské legislativy (nařízení (ES) č. 1924/2006) splňuje řepkový olej parametry výživových tvrzení pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin (více než 70 %) a má rovněž vysoký obsah omega 3 nenasycených mastných kyselin (obsah kyseliny α linolenové vyšší než 0,6 g na 100 g a 100 kcal). Díky těmto parametrům a vyššímu obsahu kyseliny linolové než 1,5 g na 100 g a 100 kcal lze na řepkový olej aplikovat schválená zdravotní tvrzení:

  • “Kyselina linolová přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.”
  • “Kyselina α-linolenová přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.”
  • “Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi” (nařízení Komise (EU) č. 432/2012).

Slovenský kardiolog Prof. MUDr. Viliam Bada CSc. uvádí, že hladina cholesterolu v krvi nemá příznivý ani nepříznivý vliv na ucpávání cév ani na vysoký tlak. Tím pádem jsou závěry ohledně cholesterolu obsolentní.[zdroj⁠?!]

Nepříznivé vlastnosti řepkového oleje

Vysoký obsah nenasycených mastných kyselin je příčinou dráždivého působení řepkového oleje. Již před 2. světovou válkou se olej ztužoval, aby se zmírnil negativní vliv produkce reaktivních zplodin kyslíku v organismech živených nenasycenými oleji, a pouze ve formě nasyceného tuku byl považován za zdraví neškodný. V přírodním řepkovém oleji totiž obsah tokoferolů, tokotrienolů a fytosterolů nestačí na zhášení volných kyslíkových radikálů vznikajících na dvojných vazbách polynenasycených mastných kyselin řady omega 3 a omega 6 a organismus je tak ochuzován o vlastní zásoby vitamínů E a karotenoidů.[3]

Řepkový olej vedle příznivého složení mastných kyselin obsahuje rovněž další biologicky aktivní látky, zejména rostlinné steroly a tokoferoly.

Řepkový olej je neprávem u části populace (hlavně u starší generace) vnímán jako olej podřadné kvality. Tento názor souvisí s vysokým obsahem dieteticky nevhodné kyseliny erukové, které byla v minulosti hlavní složkou oleje. Původní, značně vysoký obsah kyseliny erukové (cca 45 %) byl však úspěšným šlechtěním v 70. letech dvacátého století velmi výrazně snížen. Od roku 1975 se v České republice pěstují tzv. bezerukové odrůdy řepky. Obsah kyseliny erukové v jejich oleji nesmí být podle příslušné normy vyšší než 2 %. Reálné hodnoty se však pohybují nejčastěji na úrovni několika desetin procenta a kyselina eruková je v takto nízkém obsahu pro lidské zdraví naprosto neškodná. Přesto ani tato změna nepomohla ke snížení toxicity řepkového oleje pro hospodářská zvířata. Ta nemohou pokrutiny dostávat, protože jim působí trávicí obtíže. [4]

Využití řepkového oleje pro technické účely

Podstatná část řepkového oleje v České republice se zpracovává na methylestery mastných kyselin (MEŘO - methylestery řepkového oleje), které jsou dle požadavků legislativy přimíchávány do motorové nafty v množství 5,75 %. Část spotřebitelů má řepkový olej zafixován jako surovinu pro technické účely a nezná složení řepkového oleje a tím ani jeho význam z hlediska výživy. Zpracování řepkového oleje pro technické účely je zcela oddělená technologie a rozhodně by neměla snižovat významnou roli řepkového oleje pro účely výživy.

Reference

  1. SUCHÁNEK, Pavel. Řepkový olej, český král olejů [online]. 2008-03-23 [cit. 2010-10-28]. Dostupné online. 
  2. FDA. Qualified Health Claims: Unsaturated Fatty Acids from Canola Oil and Reduced Risk of Coronary Heart Disease (Docket No. 2006Q-0091) [online]. 2006-10-06 [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  3. HARMAN, Denham. The Influence of Unsaturated Fats on Accelerating of Ageing [online]. Červenec 2004. Dostupné online. 
  4. DOBROTA, Dalis. Řepkový a palmový olej, původce civilizačních chorob nebo dlouhověkosti? [online]. Únor 2016. Dostupné online. 

Externí odkazy