Ďáblický hřbitov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ďáblický hřbitov
Vstupní brána hřbitova
Vstupní brána hřbitova
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecStřížkov
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Stavební slohkubismus
Odkazy
Kód památky41368/1-2063 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ďáblický hřbitov se rozkládá v severní části Prahy na Střížkově, Ďáblická 564/2A, na rozhraní se čtvrtí Ďáblice. Svou rozlohou 29 hektarů je druhý největší po Olšanských hřbitovech. V roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

V městské části Ďáblice je také menší starý Ďáblický hřbitov s rozlohou 0,2 ha založený 1896.

Historie

Velký hřbitov byl vybudován v letech 19121914 v kubistickém slohu podle projektu architekta Vlastislava Hofmana. Nachází se zde přes dvacet tisíc evidovaných hrobů. Kromě toho zde od roku 1943 byly pohřbívány do společných hrobů ostatky neidentifikovaných osob, sebevrahů, mrtvol po pitvách apod. V centrální části se nachází čestné pohřebiště jugoslávských a italských partyzánů z druhé světové války a obětí Pražského povstání. V severní části hřbitova je čestné pohřebiště popravených a umučených obětí komunismu v 50. letech, zřízený v devadesátých letech 20. století. Mimo jiných je zde pohřbena matka bratrů Mašínů a další. Na stejném místě byli pohřbíváni i padlí účastníci protinacistického odboje, např. Jan Kubiš, Jozef Gabčík nebo Václav Morávek. Do roku 2014 zde byl pohřben v hromadném hrobě Josef Toufar, katolický kněz umučený v roce 1950 ve vyšetřovací vazbě (v roce 2014 exhumován a 12. července 2015 pohřben ve své farnosti v Číhošti na Vysočině). Společnou hrobku zde mají salesiáni. Je zde pohřbena Anna Janatková.

V rodinném hrobě je zde pochován básník a překladatel Kamil Bednář, jeho manželka Emilie Bednářová a její sestra Ludmila Jiřincová.[1]

Reference

  1. KOVAŘÍK, Petr: Procházky po pražských hřbitovech. Praha : Euromedia Group, 2017. ISBN 978-80-242-5830-0. S. 208

Externí odkazy