Podzemní voda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody

Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Podzemní voda je i voda ve studních, ve vrtech, či voda vyvěrající z pramenů. Z pohledu geologického, resp. hydrogeologického, jde o vodu pod zemským povrchem, v nasycené zóně, kde vyplňuje všechny dutiny a je ohraničena svým horizontem. Ostatní vody pod povrchem, které této definici neodpovídají, jsou vody podpovrchové. Patří do nich půdní vlhkost, vody v nenasycené zóně, vody v jiném skupenství i kapilární voda. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % dostupných světových zásob sladké vody,[1] využívá se často jako zdroj pitné i užitkové vody.

Podzemní voda je nejspolehlivějším zdrojem vody, proces jejího doplňování je však zdlouhavý a závislý na počtu a intenzitě srážek. Proto existuje hrozba, že zásoby podzemní vody budou v některých oblastech dosud zvyklých na určitý stav podzemní vody s pokračující změnou globálního klimatu ubývat, protože se nebude stačit doplňovat.[2] Problémem je značné čerpání podzemní vody člověkem.[3] Dochází k němu především v Asii a Severní Americe a to v takové míře, že se tím mění hladina moře a osa rotace Země.[4]

Pokud obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí stanovenou hranici, označuje se tato voda jako minerální voda; opakem je prostá podzemní voda.

Formy[editovat | editovat zdroj]

Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách:[5]

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.[5]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Podzemní voda se může do podzemí dostávat z povrchu, nebo naopak vyvěrat z nitra Země.[5] Byla nalezena voda i 2 miliardy let stará.[6]

  • Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní.
  • Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Pozor na záměnu[editovat | editovat zdroj]

Jak v laických popisech, tak i v renomovaných českých periodikách je rozšířeno chybné používání termínu spodní voda. Voda ve vrtech, ve studních, či voda zásobující prameny je výhradně voda podzemní, nikoliv spodní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOUNDATION, CK-12. Distribution of Water on Earth. CK-12 Foundation [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. kar. Vědci varují před časovanou bombou, která se týká podzemních vod. Kvůli klimatické změně se nedoplňují. ČT24.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  3. V USA se začala trhat země. Obří kilometrové trhliny mohou způsobit i katastrofu. www.denik.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  4. Čerpali jsme tolik podzemní vody, že to posunulo rotaci planety. www.osel.cz [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  5. a b c Podzemní voda [online]. Ústav geotechniky Fakulty Stavební VUT v Brně [cit. 2014-08-14]. Kapitola Původ podzemní vody. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-09. 
  6. YIRKA, Bob. New record for oldest water found in Canada. phys.org [online]. 2016-12-16 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MEADOWS, Donella; RANDERS, Jorgen. Překročení mezí: Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha : Argo, 1992. ISBN 80-85794-83-7. — obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody
  • KRÁSNÝ, Jiří, a kol. Podzemní vody České republiky: Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2012. 1144 s., mapy. ISBN 978-80-7075-797-0. Obsahuje terminologický slovník. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]