Přeskočit na obsah

Parafín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Surový parafín ve sklenici

Parafín (též parafin) je bílá, v surovém stavu spíše nažloutlá až nahnědlá, amorfní směs vyšších nasycených alifatických uhlovodíků (alkanů). Je bez chuti a zápachu, ve vodě nerozpustný.

Získává se při destilaci ropy[1] nebo krystalizačním odparafínováním hnědouhelného dehtu, popřípadě se vyrábí katalytickou syntézou. Poprvé jej z dehtu izoloval Karel Ludwig von Reichenbach v Blansku v roce 1833.[2] Teplota tání se pohybuje od 42 °C (parafin měkký) do 65 °C (parafin tvrdý) i výše, teplota varu je zhruba 300 °C. Parafin je směs pevných uhlovodíků řady CnH2n+2 (alifatických-rovinných) (alkanů). Relativní permitivita εr parafínu je 2 až 2,3.

Využití parafínu

[editovat | editovat zdroj]

Parafínu se využívá v mnoha odvětvích pro jeho snadnou tavitelnost a tvárnost, vodoodpudivost, termoizolační vlastnosti i energetickou využitelnost. Některé oblasti využití:

Parafín se dodává k dalšímu zpracování v tekuté nebo tuhé formě. Parafín v tuhé formě zpracovaný od výrobce má formu šupinek, pecek anebo desek. Cena obyčejného parafínu se pohybuje kolem 50 Kč/kg (2015). Označení parafínu (např. 60/62 nebo 50/52) značí teplotu tání.

  1. Zpracování ropy [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. ((česky)) 
  2. KUČERA, Jiří. Blanenský objev, který ozářil svět [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b Paraffin Wax [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]