Přeskočit na obsah

Zásadka (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zásadka
Zřícenina zámku
Zřícenina zámku
Účel stavby

šlechtické sídlo

Základní informace
Slohgotický, renesanční
Výstavba2. polovina 14. století
Přestavbapo roce 1560 a 1604
Zánikpočátek 19. století
Poloha
Adresaostroh nad Jizerou, Sychrov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zásadka
Zásadka
Další informace
Rejstříkové číslo památky25026/2-1699 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zásadka je zřícenina renesančního zámku, který byl vybudován na místě středověkého hradu[1] na severním okraji SychrovaMnichova Hradištěokrese Mladá Boleslav v nejsevernějším výběžku Středočeského kraje. Nachází se na ostrožně na levém břehu Jizery nad jejím soutokem s Mohelkou v nadmořské výšce 260 metrů.[2] Od roku 1967 je zapsána jako kulturní památka.[1]

Původně menší vladyckou tvrz nechal postavit některý z rytířů ze Zásadky, předpokládá se, že stavebníkem mohl být buď Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr Ješek.[3] První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1406 v souvislosti s její koupí Matějem Pomazánkou ze Zlivi.[4] V 15. století sídlo vlastnili Čuchové z Navarova a ze Zásady, kteří posléze upadli do dluhů a roku 1452 tvrz prodali Jiřímu z Poděbrad. Koncem 15. století za vlastnictví Frycka z Daliměřic je sídlo uváděno pod názvem Nová Zásadka, protože byla tvrz po změně majitelů zřejmě přestavěna a začala se označovat jako hrad. Za Jana Hrzána z Harasova (1520) a Petra Samšinského ze Samšiny (1539) se mluví o zpustlém zámku.[5]

Nádvorní strana severního paláce
Západní roh nádvoří

V roce 1560 Zásadku koupil Zikmund Vančura z Řehnic, který hrad posléze přestavěl na renesanční zámek. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova, který sídlo koupil v roce 1604.[2] Po rychlém střídání majitelů získávají sídlo na konci 17. století definitivně Valdštejnové, kteří ho připojují k panství Mnichovo Hradiště. Za Valdštejnů došlo k postupnému úpadku místního hospodářství. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století, kdy ho obýval jen panský hajný. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu. Stavba postupně chátrala, definitivně se proměnila ve zříceninu v druhé polovině 19. století. V držení Valdštejnů zůstala Zásadka až do roků 1945.[4]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Tvrz a posléze zámek stával na levém břehu Jizery na svahu, který prudce spadá k řece.[6]

Předchůdcem hradu byla gotická tvrz, jejíž podobu neznáme. Její součástí byla pravděpodobně čtverhranná věž u jihozápadního nároží, která se dochovala jen v podobě terénního reliktu. Čelo pozdějšího hradu chránily příkopy. Za nejstarší část dnešní zříceniny se považuje částečně zasypaný dvoutraktový palác s valeně zaklenutými suterény na severní straně. Celou severozápadní a jihozápadní stranu areálu později zaujímal výstavný renesanční palác, který přiléhal ke starší obvodové hradbě.[5][7]

Na Zásadku odbočuje zeleně značená turistická trase, která vede strmým skalnatým stoupáním boční roklí z údolí Jizery.[6] Směrem dolů v údolí leží obec Mohelnice nad Jizerou a trasa končí v Březině. Směrem nahoru nad Sychrovem je vrch Káčov a trasa končí v Mnichově Hradišti. Z ostrohu Zásadky je pěkný výhled na údolí Jizery, Mohelnici a Ještěd. Vstup na zříceninu je volný.

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-02]. Identifikátor záznamu 136118 : Zámek Zásadka, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Téměř neznámou Zásadku vlastnil i jeden z popravených vůdců stavovského povstání. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. 
  3. Zřícenina hradu Zásadka [online]. Ceskyraj.info [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-14. 
  4. a b Zásadka [online]. Hrady.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zásadka, s. 150–152. 
  6. a b Seznam. Zřícenina zámečku Zásadka [online]. mapy.cz [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  7. Zřícenina hradu Zásadka [online]. Atlas Česka [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zásadka – zámek, s. 531–533. 
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zásadka, s. 619–620. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Zásadka hrad, s. 133–136. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zásadka na Wikimedia Commons
  • KROBOVÁ, Adriana. Renesance versus gotika [online]. Český rozhlas, 2009-05-23 [cit. 2017-07-26]. Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.