Zámek (Kafka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek
Autor Franz Kafka
Původní název Das Schloß
Překladatel Pavel Eisner
Vladimír Kafka
Země Česká republika Česká republika
Jazyk němčina
Žánry román
Vydavatel Kurt Wolff Verlag, Münich
Datum vydání 1926
Česky vydáno 1935
Počet stran cca 300

Zámek (v originále Das Schloß) je román Franze Kafky, napsaný v roce 1922. Dílo má řadu možných interpretací. Podle jedné z nich pojednává o tragické srážce jednotlivce s nepochopitelnou byrokratickou mašinerií. Kafka byl značně ovlivněn židovskou tradicí a mystikou - podle jiné interpretace román ukazuje příchod nerozpoznaného mesiáše.

Zámek je považován za Kafkovo nejlepší, i když nedokončené, dílo.

Nástin děje[editovat | editovat zdroj]

Hlavním hrdinou je K., jenž se (pravděpodobně) vydává za zeměměřiče - je možné, že zeměměřičem skutečně je - zde román ponechává, jako na mnoha dalších místech, značný prostor individuálnímu výkladu. K. přijíždí do vesnice pod zámkem, o které původně vůbec nevěděl, rychle se aklimatizuje a marně se pokouší kontaktovat úředníky zámku, aby se dozvěděl nějaké podrobnosti o práci, k níž byl pozván. Nejdřív zámek nevidí (je zahalen mlhou) a ani později se mu k němu nedaří dostat. K ve vesnici tráví několik dnů, prožívá milostný románek s Frídou (číšnice panského hostince), se kterou se však brzy rozchází. Frída je údajně i milenkou Klamma. Později se K. stává školníkem, protože pro něj, jako pro zeměměřiče, není práce a taky proto, že byl vyhozen z hostince U mostu. Neustále se pokouší o kontakt s Klammem, nebo s jiným úředníkem ze zámku. Frída ho opustila, vrátila se do hostince, K. se ji vydává hledat, nenalezne ji, ale zabloudí až do míst na která nemá přístup, je tedy vyveden zpět do vesnice. Úředníci, odtrženi od reality obyčejných lidí, rozhodují o všem, co se ve vesnici děje.

Román nebyl dokončen, ale dle zprávy Maxe Broda zeměměřič nakonec umírá vysílením, ale na smrtelné posteli za ním přijdou úředníci ze zámku se zprávou, že může konečně nastoupit do služby.

Tak jako i ostatní Kafkova díla, i tento příběh lze vykládat jako metaforu marného boje jednotlivce proti mašinérii byrokratického zřízení. Kniha nedává žádnou naději v tom smyslu, že K. by jednou mohl dojít jakéhokoliv rozřešení své situace, ať už v jeho prospěch čí neprospěch. Jakákoliv K-ova akce či intrika je marná, neboť i ostatní spřádají své plány a dostávají se do vzájemných konfliktů. Boj s byrokracií se tak šíří a byrokratické manýry prorůstají celou společností.

Komiks[editovat | editovat zdroj]

Do podoby komiksu román adaptoval David Z. Mairowitz a Jaromír 99. Kniha vyšla v červnu 2013 v londýnském nakladatelství SelfMadeHero, v češtině vyjde v říjnu v Labyrintu.