Wikipedista:LenaWild/Staveniště 3
 Rak říční | |
|---|---|
 Rak říční | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | rakovci (Malacostraca) |
| Řád | desetinožci (Decapoda) |
| Čeleď | rakovití (Astacidae) |
| Rod | rak (Astacus) |
| Binomické jméno | |
| Astacus astacus L., 1758 | |
Rak říční (Astacus astacus, také Astacus fluviatilis, Potamobius astacus) je sladkovodní korýš z řádu desetinožců. Dorůstá délky až 25 cm. Tělo raka je olivově zelené (usmrcením ve vroucí vodě se zelené barvivo rozloží a rak zčervená vystoupením krustaceorubinu), kryté kutikulárním krunýřem a členěné na hlavohruď a zadeček. Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto bioindikátorem čistoty vodních toků. Dožívá se 15 až 20 let.
Anatomie
Povrch těla
Tělo raka říčního kryje krunýř („karapax“) tvořený chitinovou kutikulou. Karapax je na průřezu válcovitý a je inkrustován vápenatými solemi, především uhličitanem vápenatým, který se tvoří v rakůvkách, vápencovitých tělískách uložených v postranních výběžcích žaludku. Vpřední části krunýř vybíhá v hrot. Kromě krycí funkce plní i funkci opěrnou.
Členění těla
Tělo se skládá z 19 nestejnocenných tělních článků, z nich 8 tvoří hlavu, 5 hruď a 7 zadeček. Hlava s hrudí tvoří hlavohruď a jsou nepohyblivě srostlé s krunýřem. Hrudní články takto ke krunýři přirůstají pouze na hřbetní straně, čímž po stranách hrudi vznikají dutiny, kde jsou uloženy žábry. Články zadečku jsou rovné, měkké a taškovitě se překrývají, což v případě ohrožení rakům umožňuje podsunout zadeček pod tělo a pozpátku utéct do bezpečí.
Končetiny
Každý tělní článek nese jeden pár končetin, rak říční má tedy 19 párů dvouvětevných končetin. Na prvním tělním článku se nachází antenuly, v jejichž základním článku je uložena statocysta, orgán rovnováhy. Anenuly slouží především k hmatu a jako centrum rovnováhy. Na druhém článku najdeme antény, které jsou delší avšak nerozvětvené a v jejichž základním článku jsou uloženy nefridie. Na třetí až pátém článku jsou umístěny tři páry nožek ústního ústrojí: jeden pár kusadel (mandibuly) a dvoje čelisti (maxily). Následují tři páry čelistních nožek na šestém až osmém článku, ty slouží k příjmu potravy a zároveň víří vodu a zajišťují tak přísun kyslíku k žábrám. Devátý až třináctý článek nese celkem pět párů kráčivých nohou určených k pohybu, první pár je zakončený mohutnými klepety. Rak má rovněž pět párů zadečkových končetin na čtrnáctém až osmnáctém článku a využívá je při péči o potomstvo (přidržuje si s nimi vajíčka nebo malé ráčky). Na posledním, devatenáctém článku se nachází ocasní ploutvička zvaná telson.
Kostra
Raci mají vnější kostru, její funkci plní chitinový krunýř.
Svalstvo
Pohyb raka zajišťují svaly, které se zevnitř upínají na krunýř.
Cévní soustava
Jeho cévní soustava je otevřená. Důležitým prvkem cévní soustavy je vakovité srdce. Srdce nasává hemolymfu ze všech částí těla a vypuzuje ji krátkou cévou dopředu. Z cévy se hemolymfa vylévá a dostává se ke všem buňkám. Na jiných místech je nasávána do jiných cév a vrací se zpátky do srdce. Hemolymfa je u raků bezbarvá a obsahuje měď.
Nervová soustava
Nervová soustava je gangliová a žebříčkovitě uspořádaná.
Smyslová soustava
Smyslové orgány se nachází především na hlavě. Zde najdeme složené oči na stopkách (stopky jsou pohyblivé kvůli pevnému nepohyblivému srůstu hlavohrudi s krunýřem), v antenulách hmatová tělíska a statocystu neboli polohorovnovážný orgán, v němž jsou drobné částice hornin. Když se rak převrátí, kamínky mění polohu, naráží do brv a informace o poloze jsou nervy přenášeny do mozku. V anténách jsou umístěny čichové receptory.
Dýchací soustava
Dýchání zajišťují lupínkovité žábry uložené pod krunýřem v dutinách po stranách hrudi. Vířením čelistních nožek je k žábrán neustále přiváděna okysličená voda.
Trávicí soustava
Trávicí soustava začíná ústním otvorem umístěným na hlavě. Nad ústním otvorem se nachází kožní záhyb, který tvoří horní pysk, součástí ústního ústrojí jsou také tři páry příústních nožek - jedny kusadla (mandibuly) a dvoje čelisti (maxily). Po ústním ústrojí následuje hltan, jícen, přední část žaludku se silně chitinizovanými stěnami, která slouží k mechanickému rozmělňování potravy, poté následuje zadní část žaludku, kam ústí mohutně vyvinutá slinivkojaterní žláza (hepatopankreas), střevo a řitní otvor.
Vylučovací soustava
K vylučování u raků slouží nefridie uložené v základním článku antén.
Rozmnožování
Raci jsou odděleného pohlaví. Samečci dospívají okolo třetího roku života, samičky kolem čtvrtého. Samička naklade okolo 200 vajíček, kterými si obaluje zadečkové nožky a přidržuje si je stále pod zadečkem, kde se přibližně do června následujícího roku vyvíjejí. Takto po určitou dobu nosí i malé, čarstvě vylíhnuté ráčky. Jejich vývoj je přímý, z vajíček se líhnou malí ráčkové.
Výskyt
Vyskytuje se v celé Evropě mimo Španělsko, severní Anglii a Irsko. Jeho stavy značně klesly v důsledku znečištění vod chemickými látkami a také kvůli tzv. račímu moru, což je plísňové onemocnění.
Způsob života a potrava
Rak říční je velmi citlivý na znečištění vody, žije proto jen v čistých a dobře prokysličených čistých vodách, například v některých menších řekách a potocích. Jeho výskyt v daném vodním toku je známkou jeho čistoty, rak říční proto bývá zařazován mezi bioindikátory čistoty vodních toků. Jedná se o všežravce, živí se rostlinnou potravou a vodním hmyzem, někdy také rybím potěrem a obojživelníky nebo i mršinami.
Během života se krunýř raků nezvětšuje a omezuje je tak v jejich růstu. Proto když tělo raka doroste do takové velikosti, že mu jeho krunýř začne být příliš těsný, rak svůj krunýř svlékne. Během svlékání nepřijímá potravu a zůstává v úkrytu (např. pod kameny) do doby, než se vytvoří nový krunýř. Nový krunýř vzniká vylučováním vápenatých solí a dalších látek z rakůvek, čočkovitých vápencovitých tělísek v postranních výběžcích zadní části žaludku. Na povrchu těla se vytvoří vrstva těchto vápenatých látek a jejich ztvrdnutím vzniká nový krunýř. Svlékání probíhá několikrát za život a je řízeno hormonálě pomocí hormonu, který se nazývá ekdyson. Tomuto jevu se říká růst skokem. Rak říční má vysokou schopnost regenerace.
Predátoři
K přirozeným predátorům raka patří například vydra říční.
Ochrana
Rak říční je v České republice chráněný jako kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. ministerstva životního prostředí České republiky. [1]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astacus astacus na Wikimedia Commons
Taxon Astacus astacus ve Wikidruzích- Fotografie a popis raka říčního na www.prirodakarlovarska.cz
Reference
- ↑ Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné online. Dostupné online. [cit. 2012-07-17] Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. (česky)
Literatura
- Jelínek, J., Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc, 2003. 6. vyd. 574 s., s. 121–122
[[Kategorie:]] [[Kategorie:]] {{Link FA|uk}} [[az:Çay xərçəngi]] [[be:Рак шыракапальцы]] [[be-x-old:Рак шыракапальцы]] [[bg:Речен рак]] [[de:Edelkrebs]] [[en:Astacus astacus]] [[es:Astacus astacus]] [[et:Jõevähk]] [[fi:Jokirapu]] [[fr:Écrevisse à pattes rouges]] [[hr:Riječni rak]] [[hu:Folyami rák]] [[it:Astacus astacus]] [[lt:Plačiažnyplis vėžys]] [[nl:Europese rivierkreeft]] [[nn:Edelkreps]] [[no:Edelkreps]] [[pl:Rak szlachetny]] [[pt:Astacus astacus]] [[ro:Racul-de-râu]] [[ru:Широкопалый речной рак]] [[simple:Astacus astacus]] [[sk:Rak riečny]] [[sr:Речни рак]] [[sv:Flodkräfta]] [[uk:Рак широкопалий]] [[wa:Grevesse ås rodjès pates]] [[zh:奧斯塔歐洲螯蝦]]