Korýši
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Třídy a podtřídy | ||||||
|
Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen) zahrnující asi 52 000 druhů.[1] Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé mikroskopické druhy, jako buchanka či perloočka. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).
Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.
Obsah |
[editovat] Anatomie
Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.
Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hruď a zadeček nese množství přívěsků (končetin), včetně žaberních nožek. Na konci těla je telson, u štírů přeměněný v jedovou žlázu.
[editovat] Fyziologie
Většina korýšů je pohyblivá, ačkoliv některé druhy se vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život uvnitř hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, protože jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.
Menší korýši dýchají díky difuzi, větší mívají žábry nebo vzácně i určitý typ plic (u kraba palmového, Birgus latro).
Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé), i když několik jich je i hermafroditických. Larválním stádiem korýšů je nauplius, i když je někdy toto stádium potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.
[editovat] Systematika
[editovat] Dělení na vyšší a nižší
- Nižší korýši
- mají nepřímý vývoj (přes larvu - nauplius)
- mají neustálený počet článků
- vývojově starší a méně dokonalí
- př. buchanka, perloočka, listonoh, žábronožka, vilejši
- Vyšší korýši
- mají přímý vývoj
- mají stálý počet článků
- jsou mladší a vývojově dokonalejší
- př. raci (Astacus), krabi, langusta, krevety, stínka
[editovat] Současná systematika
- třída lupenonožci (Branchiopoda)
- třída veslonožci (Remipedia)
- Enantiopoda
- jeskyňovky (Nectiopoda)
- třída volnohlavci (Cephalocarida)
- třída Maxillopoda
- rakovčíci (Mystacocarida)
- klanonožci (Copepoda)
- kapřivci (Branchiura)
- jazyčnatky (Pentastomida)
- Tantulocarida
- Thecostraca
- svijonožci (Cirripedia)
- třída lasturnatky (Ostracoda)
- třída rakovci (Malacostraca) - v podstatě vyšší korýši
- podtřída Eumalacostraca
- řád různonožci (Amphipoda)
- podtřída Hoplocarida
- podtřída Phyllocarida
- podtřída Eumalacostraca
[editovat] Reference
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku crustaean na anglické Wikipedii.
- ↑ J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný
