Vzdušnicovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vzdušnicovci (Tracheata, Atelocerata) jsou bývalý podkmen členovců, k němuž se dříve řadily zástupci dnešních podkmenů šestinozí (Hexapoda) a stonožkovci (Myriapoda).[1] Vzhledem k tomu, že zahrnovali hmyz, jednalo se o nejpočetnější skupinou členovců.


Dýchají vzdušnicemi (trachejemi), trubicovými chitinovými vchlípeninami pokožky, které se bohatě větví a svými výběžky zasahují do všech tělních orgánů. Nejdůležitějšími skupinami vzdušnicovců jsou mnohonožky, stonožky, chvostoskoci a hmyz.

Zastaralost[editovat | editovat zdroj]

Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – klepítkatce, stonožkovce, korýše a šestinohé. Dlouho se usuzovalo na užší příbuznost stonožkovců a šestinohých (společný název Tracheata=Ateloceratavzdušnicovci) a spekulovalo se, zda korýši jsou bližší příbuzní klepítkatců (společný název Schizoramia) nebo vzdušnicovců (společný název Mandibulatakusadlovci). V 90. letech 20. století se na základě prvních molekulárních analýz objevily další konkurenční hypotézy – užší příbuznost šestinohých a korýšů (společný název Pancrustacea=Tetraconata) a klepítkatců se stonožkovci (společný název Myriochelata=Paradoxopoda).[2] Konečné rozhodnutí snad přinesla komplexní fylogenetická analýza jaderných genů z r. 2010[3]: Byla vyvrácena hypotéza vzdušnicovců a paradoxopodů a potvrzena přirozenost mandibulát a pancrustaceí, korýši v užším slova smyslu byli potvrzeni jako nepřirozená skupina, v jejímž rámci došlo k podstatným přeskupením. Závěry studie byly v témž roce podpořeny širokou fylogenetickou studií jaderných genů, mikroRNA i morfologických znaků,[4] i studií z roku 2011, která již konstatovala prokázání dostatečné robustnoti fylogenetického stromu.[5] Molekulární analýzy byly často v rozporu s morfologickými analýzami. Teprve studie z r. 2013 potvrdila molekulární výsledky i rozsáhlou analýzou morfologických znaků z fosilního záznamu se správným uvažováním konvergentních znaků.[6][7]

Hypotéza vzdušnicovců však nadále zůstává živá - jejich přirozenost vychází z analýz tehdy, sestavuje-li se fylogenetický strom na základě pouze morfologických znaků recentních a fosilních představitelů, tedy s odhlédnutím od molekulárních analýz genomů a transkriptomů. Podle nových (2014) studií vycházejících pouze z morfologie se však vzdušnicovci neodvětvují na bázi členovců (jako sesterská skupina ke Schizoramia), ale až uvnitř "korýšů" jako sesterská skupina veslonožců (pro společnou skupinu vzdušnicovců a veslonožců se pak používá název Archilabiata).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id152532/
  2. ZRZAVÝ, Jan. Fylogeneze živočišné říše. Ilustrace Pavel Hošek. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Scientia, spol. s r. o., 2006. 256 s. (Biologie dnes) Dostupné online. ISBN 80-86960-08-0. Část 6. Členovci, s. 147-167.  
  3. REGIER, Jerome C.; SHULTZ, ,, Jeffrey W.; ZWICK, Andreas, April Hussey, Bernard Ball, Regina Wetzer, Joel W. Martin, Clifford W. Cunningham Arthropod relationships revealed by phylogenomic analysis of nuclear protein-coding sequences. Nature [online]. online před tiskem. , 10. únor 2010 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature08742.  (anglicky) 
  4. ROTA-STABELLI, Omar; CAMPBELL, Lahcen, Henner Brinkmann, Gregory D. Edgecombe, Stuart J. Longhorn, Kevin J. Peterson, Davide Pisani, Hervé Philippe, Maximilian J. Telford A congruent solution to arthropod phylogeny: phylogenomics, microRNAs and morphology support monophyletic Mandibulata. Proceedings of the Royal Society B. 11. srpen 2010. Online před tiskem. Dostupné online [cit. 2010-08-16]. ISSN 1471-2954. DOI:10.1098/rspb.2010.0590. PMID 20702459. (anglicky) 
  5. REGIER, Jerome C.; ZWICK, Andreas. Sources of Signal in 62 Protein-Coding Nuclear Genes for Higher-Level Phylogenetics of Arthropods. PLoS ONE [online]. , 4. srpen 2011, svazek 6, čís. 8, s. 1-21, e23408. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0023408.  (anglicky) 
  6. LEGG, David A.; SUTTON, Mark D.; EDGECOMBE, Gregory D.. Arthropod fossil data increase congruence of morphological and molecular phylogenies. Nature Communications [online]. , 30. září 2013, svazek 4, čís. 2485. Dostupné online. ISSN 2041-1723. DOI:10.1038/ncomms3485.  (anglicky) 
  7. Anatomical analysis puts insects in their place. PhysOrg, 1. říjen 2013. Dostupné online (anglicky)
  8. WÄGELE, J. Wolfgang; KÜCK, Patrick. Arthropod phylogeny and the origin of Tracheata (= Atelocerata) from Remipedia–like ancestors. In WÄGELE, J. Wolfgang; BARTOLOMAEUS, Thomas. Deep Metazoan Phylogeny: The Backbone of the Tree of Life. [s. l.] : DE GRUYTER, 2014. Dostupné online. ISBN 9783110277524. DOI:10.1515/9783110277524.285 Kapitola 12, s. 285–342. (anglicky)