Kapřivci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kapřivci

Kapřivec plochý na hlavě koljušky
Kapřivec plochý na hlavě koljušky
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: korýši (Crustacea)
Třída: Maxillopoda
Podtřída: kapřivci (Branchiura)
Druhy
Kapřivec plochý (skutečná velikost 4 mm)

Kapřivci (Branchiura) jsou ektoparazitičtí korýši (Crustacea) někdy řazení do skupiny Maxillopoda.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Kapřivci jsou dnes považováni za vývojově primitivní formu, ale dosud nebyla nalezena odpovídající fosilie. Nejistá je také příbuznost k třídě Maxillopoda. Do podtřídy Branchiura spadá dnes jediný řád Arguloida s jedinou čeledí Argulidae.[1], s přibližně 200 druhy [2]. Byla navržena další čeleď Dipteropeltidae.[3] Pod čeleď Argulidae se řadí tři rody: Argulus, Chonopeltis a Dolops. Dříve se kapřivci řadili k podtřídě klanonožci (Copepoda).

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Kapřivci mají zploštělé oválné tělo kryté pevným průhledným širokým hřbetním štítem (karapax) z chitinu a uhličitanu vápenatého. Karapax obsahuje zvláštní orgány, které pomáhají kapřivcům trávit jídlo a udržovat kvalitu tělních tekutin. Kapřivci jsou asi 5–10 mm velcí; samičky kapřivce plochého dorůstají do deseti milimetrů, samečci do devíti. Jejich tělo se člení na hlavu, čtyři hrudní články opatřené vždy jedním párem dvouvětvých končetin (chybí pátý a šestý pár končetin, který slouží jiným korýšům k přijímání potavy), a nečlánkovaný zadeček, rozdělený na dva ploutvičkovité laloky. U kapřivce plochého zářez mezi zaoblenými laloky není příliš hluboký a nedosahuje ani poloviny délky laloků. Pohlavní otvor je umístěn na pátém tělním článku [4]. Na dorzální straně hlavohrudi mají kapřivci dvě černé vystouplé složené oči. Každé oko má několik čoček. Do kůže hostitele se zabodávají rypcem a skrze něj sají jeho tělní tekutinu. Antény i antenuly mají přeměněny v přichycovací háčky, mandibuly v bodavé ústrojí slouží též k seškrabávání kůže. První pár maxil je přeměněn v přísavky, druhý pár ve dvojici jednovětevných článkovaných končetin. Tykadla jsou zakrnělá, rovněž i furka .[5][6]

Jako u většiny korýšů příčně pruhovaná svalovina se upíná zevnitř na kutikulu. Trávení probíhá od ústní dutiny, hltanu, jícnu, žvýkacího žaludku, přes střevo k řitnímu otvoru. Potřebné trávicí enzymy vylučuje hepatopankreas. V otevřeném krevním oběhu zastává funkci srdce rozšířená hřbetní céva a bezbarvou hemolymfou omývá žábra. Okysličená hemolymfa transportuje kyslík cévami k tělním buňkám. Nervová soustava je žebříčkovitá. Nečlánkovaná larva (nauplius) má nepárové naupliové očko a tři páry plovacích končetin. Vylučování umožňují kyčelní žlázy, přeměněné metanefridie.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kapřivci jsou gonochoristé. Pohlavní vývody se nacházejí u kořene posledního páru hrudních končetin. Samička snese najednou až 400 oplozených vajíček. Uspořádaná do dvou až šesti řad jsou nalepována na rostliny a jiné předměty pod hladinou. Po pětadvaceti dnech při teplotě okolo 15 °C se líhnou larvy.[7]

Vylíhlá larva (nymfa) plave volně až se po dvou až třech dnech přichytí k hostiteli. Její nedokonalá proměna má sedm stádií. Kromě prvního stadia se larvy podobají dospělým jedincům. První larvální stadium trvá asi 6 dní, v závislosti na teplotě. K dalšímu svlékání dochází v intervalu 4–6 dní.

Samci rodu Dolops předávají spermie pomocí vaku. Samci rodu Argulus a Chonopeltis předávají spermie pomocí své třetí a čtvrté hrudní končetiny.

Parazitické projevy[editovat | editovat zdroj]

Po setkání s hostitelem (sladkovodní i mořská ryba, někdy obojživelník) se parazit rychle přichytí povrchu těla a přemístí se buď pod skřeli nebo za ploutev[8], tedy do místa odkud může být jen těžko setřen nebo smyt. Na těle hostitele saje jeho krev živí se hlenem a odumřelými epitelovými buňkami. Nabodnutím porušená pokožka hostitele je vystavena bakteriální nákaze. Zanícené bolestivé rány hnisají. Hostitelská ryba se pokouší otřít parazita o dno (nezvyklé drbání ryb prozradí přítomnost parazita), až muže nakonec uhynout. Proto je kapřivec považován za nebezpečného škůdce v rybnících a v akváriích.

Napadená akvarijní rybka se vyloví a parazit pinzetou odstraní. Ošetřená rybka se na několik minut vloží do nádrže s dezinfekcí (metylénovou modří).

Mimo tělo hostitele vydrží kapřivec nejvýše tři týdny. Činí tak při hledání sexuálního partnera nebo při snášení vajíček. Ve vodě se pohybuje potácivými pohyby pomocí dvou ploutviček na konci těla. I tak se pohybuje velmi rychle. Na ryby se přichycuje pomocí přísavek.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin, J. W. & Davis, G. E.. An Updated Classification of the Recent Crustacea. [s.l.] : Natural History Museum of Los Angeles County, 2001. Dostupné online. S. 132 pp..  
  2. The World of Copepods - Species Taxonomy Results [online]. Smithsonian Institution. Dostupné online.  
  3. P. Myers, R. Espinosa, C. S. Parr, T. Jones, G. S. Hammond & T. A. Dewey. Animal Diversity Web: Arguloidea [online]. University of Michigan. Dostupné online.  
  4. Animal Forms And Functions: Invertebrata. [s.l.] : Sarup & Sons, 2007. ISBN 8176257915. S. 299.  
  5. Maxillopoda 1 [online]. 2008-05-22, [cit. 2009-11-25]. Dostupné online.  
  6. Lowry, J.K. (1999 onwards). 'Crustacea, the Higher Taxa: Description, Identification, and Information Retrieval.' Version: 2 October 1999. http://crustacea.net/
  7. Fish Lice: Branchiura - Fish Louse (argulus Foliaceus): Species Account [online]. [cit. 2009-11-25]. Dostupné online.  
  8. Ben Waggoner. Introduction to the Branchiura [online]. University of California Museum of Paleontology, [cit. 2007-05-06]. Dostupné online.