Přeskočit na obsah

Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 17. dubna 1943

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký útok na Plzeň 17. dubna 1943 byla operace britské Královského letectva (RAF) na jaře 1943, v průběhu druhé světové války. Při nočním náletu bombardérů RAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody. Šlo o několikátý pokus o bombardování významné zbrojovky, ale také neúspěšný, namísto továrny bylo mohutně poškozeno město Dobřany a přilehlé vsi.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Pro nacistické Německo byly plzeňské Škodovy závody velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[1] Právě z těchto důvodů se plzeňská Škodovka stala cílem číslo jedna britských a následně také amerických vzdušných útoků, neboť zničení Škodových závodů mělo výrazně omezit německé možnosti pokračovat ve válce.

Předchozí útoky[editovat | editovat zdroj]

V letech 1940 a 1941 se RAF několikrát pokusilo na Plzeň,[2]:5 nálety byly ale výjimečné, protože Plzeň byla v té době na samé hranici doletu britských bombardérů, tedy přibližně 1200 kilometrů. Nálety byly připraveny pro malé počty letadel, které neznamenaly pro rozsáhlý areál Škodovky zásadní hrozbu. Významným problémem dálkových nočních náletů byla přesnost navigace na cíle ve střední Evropě.[3] Prakticky to znamenalo, že při provedených náletech na Plzeň v říjnu 1940 a říjnu 1941 shodila letadla pumy na jiné cíle.[2]:5-9 Při bombardování 26. dubna 1942 se bombardéry poprvé dostaly na Plzeň, ale přes pomoc československých parašutistů se nepodařilo továrnu zasáhnout. Opakovaný nálet 5. května 1942 byl také neúspěšný, když cíl nebyl zasažen. Útoky bombardérů komplikovala také plzeňská protivzdušná obrana zajišťovaná Flak-Untergruppe Pilsen západní Čechy s několika kanóny Flak 88.[2]:5–7

Nový letoun Lancaster[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu let 1942 a 1943 zařadilo RAF do své výbavy další typ letounu. Jednalo se o čtyřmotorový bombardér Avro 683 Lancaster, pro podobnost se současníkem Handley Page Halifax označovaný slangově též Halifax. Jeho technické parametry umožnily provádět letecké útoky ve skupinách o větším počtu letadel. Zároveň šlo o letadlo s větším dolet na 2650 až 4000 kilometrů a s lepší obrannou výzbrojí posádky obsahující 10 kulometů Browning ráže 77 milimetrů v motoricky ovládaných věžích.[2]:7–8

Letecký útok[editovat | editovat zdroj]

Letecký útok bombardérů Avro Lancaster na Plzeň proběhl v noci z 16. na 17. dubna 1943. Vrchní velitel bombardovacího letectva maršál Arthur Harris vyslal do Plzně 327 letounů, po dlouhé cestě se do cíle dostalo pouhých 249 letadel.[2]:8 Během leteckého poplachu, který trval v době mezi 1:09 a 3:08 hodin, bombardéry shodily trhaviny o hmotnosti celkem 617 tun západně až jihozápadně od Plzně v pruhu od Křimic přes Novou Ves až k Dobřanům.[4]:349 Nálet byl zcela neúspěšný, protože došlo nejspíše omylem k záměně cíle: Letci od 83. perutě z Pathfinder Force zaměnili plzeňskou zbrojovku s jižněji ležícím areálem psychiatrického ústavu v Dobřanech a shodily bomby na tento civilní cíl.

Na území Protektorátu Čechy a Morava šlo o první bombardování obcí, které nebyly strategicky významné pro vedení války a ve kterých nenacházel žádný význačný podnik. Navigační omyl zůstal nevysvětlen.[5]

Radčický kronikář Josef Soukup zapsal, že časové bomby vybuchovaly ještě v úterý 19. dubna.[2]:9

Následky a škody náletu[editovat | editovat zdroj]

Areál Škodových závodů, hlavní cíl náletu, nezaznamenal žádné škody a v továrně bylo možné dál vyrábět válečný arzenál pro Německo.[2]:9 Nálet způsobil velké škody na civilních objektech a řadu obětí: zemřelo více než 250 civilistů, na 1100 lidí přišlo o střechu nad hlavou, zcela zničeno bylo 23 obytných budov, vyhořelo na 80 hospodářských stavení.[2]:9 Denní tisk však o náletu mlčel až do 24. dubna kvůli narozeninám Adolfa Hitlera.[4]:350

Britské letectvo přišlo o 36 letounů a jejich posádky.[2]:9

Dobřany[editovat | editovat zdroj]

Ze 746 domů v Dobřanech jich po náletu zůstalo stát pouhých 200.[6]

Nová Ves[editovat | editovat zdroj]

Při bombardování byla zasažena i vesnice Nová Ves, která leží 3 kilometry severně od Dobřan v bombardovaném pásu. Jedna se shozených pum zasáhla rodinný dům občana Františka Macka a zničila jej do základů. Při jejím výbuch zahynulo včetně Mackových devět lidí. Částečně byl zasažen dům Františka Drbohlava, který při explozi zemřel s dcerou, ze sutin domu se podařilo zachránit jednu zraněnou osobu. Mnoho budov i pozemků bylo poškozeno a další dva obytné domy musely být pro míru jejich poškození strženy. Další bomby spadly do okolní krajiny a lesů. Rakve s oběťmi byly k poslednímu rozloučení vystaveny v katafalku u místní školy.[5]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Kronikář Josef Soukup zaznamenal v Radčicích ležících severně od Škodovky poškozené střechy a rozbitá okna od tlakových vln způsobených dopadem několika bomb na louky poblíž jezu na Mži.[2]:9

Sestřelený Lancaster[editovat | editovat zdroj]

Lancaster s registrací OL-C (R5622) 83. perutě byl zasažen palbou jedné lehké a dvou těžkých jednotek Flak-Untergruppe Pilsen a dopadl poblíž dobřanského nádraží.[7][8][9] Sedmičlenná posádka F/Sgt. Franka C. Miltona, která na svůj poslední let vyletěla z letiště Wyton v Cambridgeshire, při pádu zahynula.[7] Je pohřbena v britském vojenském sektoru pražských Olšanských hřbitovů.[9] Šlo o první sestřelené spojenecké letadlo a první zemřelé spojenecké vojáky na českém území.[10]

Odstraňování následků[editovat | editovat zdroj]

K zahazování kráterů nařízena byla pracovní povinnost od 17 do 60 let.[2]:9

Okamžitě po náletu se v Dobřanech rozběhly opravné akce, do kterých se výraznou měrou zapojila místní vojenská posádka a zdejší pořádkové oddíly. Vojenskou pomoc postiženým Dobřanům vyslala i samotná Plzeň. Důležité bylo zajistit zásobení potravin, dostatek požárníků a pracovních sil a dohlédnout na dodržování kázně a pořádku, resp. určit pořadí naléhavosti při odklízení škod. Při opravách pomáhali řemeslníci najatí z jiných měst, váleční zajatci a francouzští civilisté.[6]

V Nové Vsi se okamžitě začaly opravovat poškozené objekty, což trvalo až do roku 1944. Obyvatelé vsi po této zkušenosti začali s výstavbou protileteckých krytů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek je založen na diplomové práci „Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945“, jejíž autorkou je Karolína Kahovcová a která byla autorkou uvolněna pod licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0.
  • CUNLIFFE, Peter Wilson. A Shaky Do : The Skoda Works Raid 16/17th April 1943. Seaford: 2QT Limited, 2013. 278 s. ISBN 978-1-908098-46-7, ISBN 1-908098-46-5. OCLC 914231015 (anglicky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k KOHOUT, Jaroslav. Bombardování Radčic 14. května 1943. 1. vyd. Plzeň-Radčice: Ing. Jaroslav Kohout, 2013. 52 s. Dostupné online. 
  3. ↑ NĚMEČEK, Jan. Operace Canonbury: Jak zničit Škodovku. Lidové noviny. 2017-06-07, s. 18. Dostupné online. 
  4. ↑ a b DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. 
  5. ↑ a b c Pamětní kniha obce Nová Ves. Nová Ves: Obec Nová Ves S. 39−42. 
  6. ↑ a b KAŠPAR, Karel. Nálet na Dobřany. In: KEJHA, Josef. Svědectví pamětníků druhé světové války. Plzeň: Ve vydavatelství F.S. Publishing vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010. ISBN 978-80-903560-5-4. S. 46−47.
  7. ↑ a b RANTER, Harro. Accident Avro Lancaster Mk I R5622, 17 Apr 1943. Aviation Safety Network (ASN) [online]. Aviation Safety Network [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ FOUD, Karel; KOLOUCH, Jiří; KRÁTKÝ, Vladislav, et al. Operace Argument : Historie sestřelení amerických bombardérů u Horšovského Týna, Nepomuku a Lhenic 22. února 1944. 1. vyd. Nepomuk: Karel Foud, 2004. 159 s. OCLC 163127035 S. 10–11. 
  9. ↑ a b FRÝDA, Pavel. Zaniklé obce: Plzeň-ředitelství Škodových závodů / Praha-Olšany – hroby britských letců [online]. Pavel Beran [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Avro 683 Lancaster – R5622 – OL-C [online]. Wing's Palette [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_17._dubna_1943&oldid=17901461“