Výrovka (přítok Hostačovky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výrovka
Ústí Výrovky do Hostačovky
Ústí Výrovky do Hostačovky
Základní informace
Délka toku7,3 km
Plocha povodí8,5 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-05-039
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj VysočinaGolčův Jeníkov, Chrastice, Středočeský krajOkřesaneč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava, Hostačovka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrovka je levostranný přítok Hostačovky tekoucí okresy Havlíčkův Brod a Kutná Hora. Délka jejího toku činí 7,3 km.[1] Plocha povodí měří 8,5 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Ústí Výrovky do Hostačovky na začátku března 2013

Potok pramení při okraji silnice spojující Římovice a Golčův Jeníkovnadmořské výšce okolo 405 m. Na horním toku teče převážně severním směrem. Na zhruba 6,2 říčním kilometru podtéká železniční trať č. 230 (KolínHavlíčkův Brod) a poté napájí tři menší rybníky. Po dalším kilometru protéká severní částí Golčova Jeníkova a znovu se kříží s výše zmíněnou železniční tratí. Odtud dále potok směřuje na sever k Chrasticím. V tomto úseku přijímá zprava svůj největší přítok, který je bezejmenný. Níže po proudu protéká Okřesančí, kde se obrací na severovýchod a proudí tak další dva kilometry až ke svému ústí do říčky Hostačovky, do které se vlévá na jejím 5,8 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce okolo 255 m.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Největším přítokem Výrovky je bezejmenný pravostranný přítok ústící mezi Golčovým Jeníkovem a Chrasticemi na 3,7 říčním kilometru.[3][pozn 1] Délka jeho toku činí 1,8 km.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ID vodního toku 107800001200

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]