Václav Bítovský z Bítova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Bítovský z Bítova
Narození16. století
Úmrtí27. března 1628
Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Bítovský z Bítova (před 158027. března 1628 Brno) byl moravský pán, radikální představitel moravské stavovské opozice a jeden z vůdců povstalých moravských stavů za třicetileté války.

Život

Raná léta

Václav byl synem Karla Bítovského z Bítova na Litultovicích a Mandalény Cetrysové z Kynšperka. O mládí a mužném věku Bítovského je známo velmi málo. Velkou část svého života prožil na Opavsku, v Jezdkovicích a Litultovicích. V roce 1594 nastoupil v rodném regionu do úřadu zemského soudu opavského knížectví. Angažoval se v procesu proti Mikuláši Sarkandrovi, opavskému děkanovi, a mnohokrát reprezentoval stavy knížectví ve státoprávním sporu o příslušnost Opavska mezi Slezskem a Moravou. Nástup Karla z Lichtenštejna na opavský vévodský stolec v roce 1613 jen urychlil rozhodnutí Bítovského změnit neodkladně politickou scénu. V roce 1614 prodal Jezdkovice i Litultovice a sňatkem s Bohunkou Prusinovskou z Víckova získal podíl na Bystřici pod Hostýnem a Prusinovicích. Těsně před třicetiletou válkou se nebezpečně zapletl do sporu o nekšovské dědictví se svým sousedem na Vsetíně a Lukově, Albrechtem z Valdštejna, což se mu později stalo osudným.

Třicetileté válka

Jeho evangelické vyznání, majetek a úzký vztah k Ladislavu Velenovi ze Žerotína jej předurčili k politické kariéře. Po převratu v Brně, kdy se k moci dostali radikální páni, výrazněji vstoupil do politického života jako jeden z exponentů rytířského stavu, mimo jiné se stal moravským dvorským sudím. Spolu s Albrechtem Sedlnickým z Choltic často zastupoval moravského hejtmana ve věcech vojenských a správních. Jako dvorský sudí hrál významnou roli při vyšetřování Jana Sarkandra, který na následky mučení při výsleších zemřel.

Po bitvě na Bílé hoře, na rozdíl od většiny českých stavů, včas uprchl s manželkou do Vratislavi. Na slezské půdě s hrstkou českých a moravských uprchlíků vstoupil do armády Jana Jiřího Krnovského a zúčastnil se celého válečného tažení roku 1621. V dalších letech se podílel na všech akcí exilu namířených proti vídeňskému dvoru. V roce 1622 byl spolu s dalšími 16 moravskými povstalci odsouzen v nepřítomnosti ke ztrátě hrdla a statků. V létě 1626 se vrátil do rodné vlasti v kontingentu Jana Arnošta Sasko-Výmarského. Na Vsetínsku chystal spojení s vojskem sedmihradského vévody Gábora Bethlena.

Po jednom nešťastném střetnutí s nepřítelem v Dolním Slezsku byl v červenci 1627 zajat vojáky Albrechta z Valdštejna. Bývalý soused a sok nezapomněl na staré majetkové spory a nevyřízené účty. Na rozdíl od ostatních zajatců, kteří byli podle tehdejších kavalírských zásad propuštěni, byl Bítovský v okovech poslán do Brna, kde se odehrála poslední kapitola jeho života. Byl krutě mučen, aby prozradil zákulisí povstání, ale nic neřekl. Po procesu byl vězeň dne 27. března 1628 v Brně veřejně popraven. Jeho žena Bohunka dožila v chudobě na Moravě z milosti spřátelených šlechtických rodin.

Jan Amos Komenský Bítovského zmiňuje ve svém spise Historie o těžkých protivenstvích církve české, kde jej označuje za mučedníka a odpovědnost za jeho popravu přičítá Františku kardinálu Ditrichštejnovi, který "úhlavní proti němu hořel nenávistí".[1] Zamlčuje však, že důvodem této "úhlavní nenávisti" byl zřejmě Bítovského podíl na bestiálním mučení a v jeho důsledku smrti Ditrichštejnova spolupracovníka, kněze Jana Sarkandera.

Odkazy

Reference

  1. Historie o těžkých protivenstvích církve české (dostupné online)

Literatura

  • FUKALA, Radek. Třicetiletá válka : konflikt, který změnil Evropu. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2001. 143 s. ISBN 80-7248-086-3. 
  • LIŠKA, David. „A tu jim vinu dávám...“ Václav a Bohunka Bítovští ve světle olomouckých půhonů. Časopis Matice moravské. 1999, roč. 118, čís. 1, s. 131-148. ISSN 0323-052X. 
  • LIŠKA, David. Ke sporu o dědictví po Václavu Nekšovi z Landeku. Vlastivědný věstník moravský. 1997, roč. 49, čís. 3, s. 280-286. ISSN 0323-2581. 
  • LIŠKA, David. Moravský rytíř Václav Bítovský z Bítova. K 370. výročí smrti na popravním lešení v Brně. 1. část. Vlastivědný věstník moravský. 1998, roč. 50, čís. 4, s. 358-365. ISSN 0323-2581. 
  • LIŠKA, David. Moravský rytíř Václav Bítovský z Bítova. K 370. výročí smrti na popravním lešení v Brně. 2. část. Vlastivědný věstník moravský. 1999, roč. 51, čís. 1, s. 58-67. ISSN 0323-2581. 
  • LIŠKA, David. Václav Bítovský z Bítova, jeho život a politická činnost na Opavsku do roku 1614. Časopis Matice moravské. 2007, roč. 126, čís. 1, s. 83-99. ISSN 0323-052X. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 522. 

Externí odkazy