Volavka velká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Volavka velká

Volavka velká na mořském pobřeží
Volavka velká na mořském pobřeží
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: brodiví (Ciconiiformes)
Čeleď: volavkovití (Ardeidaee)
Rod: volavka (Ardea)
Binomické jméno
Ardea herodias
Linné, 1758
Mapa s rozšířenímžlutě - pouze hnízdištěmodře - pouze zimovištězeleně - výskyt po celý rokoranžově - oblasti, přes které migruje
Mapa s rozšířením
žlutě - pouze hnízdiště
modře - pouze zimoviště
zeleně - výskyt po celý rok
oranžově - oblasti, přes které migruje
Poddruhy

A. h. herodias Linnaeus, 1758
A. h. fannini Chapman, 1901
A. h. wardi Ridgway, 1882
A. h. occidentalis Audubon, 1835
A. h. cognata Bangs, 1903

Volavka velká (Ardea herodias) je velký brodivý pták z čeledi volavkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o největší severoamerickou volavku. Dorůstá 91 – 140 cm, v rozpětí křídel měří 167 – 201 cm a dosahuje hmotnosti mezi 2 - 3,6 kg. Je zbarvená modrošedě, s černými letkami, rezavě šedým krkem, oranžovou ramenní skvrnou a totožně zbarveným opeřením na stehnech. Zobák má světle žlutý, během období rozmnožování oranžový. Ve svatebním šatě ji též vyrůstají prodloužená tmavá pera na hlavě.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Volavka velká s mladou kajmankou dravou

Obývá téměř celou Severní Ameriku, včetně Aljašky, Britské Kolumbie, Ontaria a Quebecu. Přes Floridu, Mexiko a Karibik částečně zasahuje také na území Jižní Ameriky. Ptáci ze severních populací jsou stěhovavé a na zimu migrují do střední části Severní Ameriky. Vyskytuje se v bažinách, na zaplavených loukách, u jezer, rybníků, pomalu tekocích řek i u mořských pobřežích. Několikrát byla zaznamenána také v Anglii, Grónsku, na Havaji a v Azorech.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Volavka velká se živí zejména malými rybami, požírá však také kraby, hmyz, malé savce, obojživelníky, plazy a malé ptáky. Loví samotářsky a kořist nejčastěji napichuje na svůj dlouhý ostrý zobák. Hnízdo z větví staví na stromech. V jedné snůšce je pak 3-6 světle modrých vajec, na kterých sedí přibližně 28 dnů.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Blue Heron na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]