Vodní nádrž Dalešice
| Vodní nádrž Dalešice | |
|---|---|
 vodní plocha nádrže u hráze | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Dalešice |
| Katastry | Číměř, Dalešice, Hartvikovice, Koněšín, Kozlany, Kramolín, Popůvky, Slavětice, Stropešín, Třebenice |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′48″ s. š., 16°6′9″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 4,8 km² |
| Délka | 22 km |
| Šířka | cca 200 m |
| Objem | 127 300 000 m³ |
| Max. hloubka | 85,5 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehradní nádrž |
| Nadm. výška | 381,5 m n. m. |
| Přítok vody | Jihlava, Kozlanský potok, Koněšínský potok, Klíček, Noserský potok, Číměřský potok, Plešický potok, Svodnice, Blýskavý potok, Popůvecký potok, Třesovský potok, |
| Odtok vody | Jihlava |
| Ostrovy | Chaloupky, Kozlov, |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní dílo Dalešice je přečerpávací vodní nádrž, která leží na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče. Byla postavena v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno.[1] Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km a sahá až k obci Vladislav. Maximální objem nádrže 127,3 mil. m³ patří k největším na Moravě.[1] Nadmořská výška vodní plochy je 381,5 m. Maximální hloubka 85,5 m je největší v České republice.
Těleso hráze
Těleso hráze je nejvyšší hrází v České republice (100 m) a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě (vyšší je hráz přehradní nádrže Gura Apelor v Rumunsku 168 m). Hráz nádrže je sypaná tvořená rokfilovou technologii s jílovým těsnicím jádrem. Dosahuje kóty 384 m. n. m., je 350 m dlouhá a 8 m široká. Nachází se na 66. říčním kilometru a je veřejnosti přístupná. V říjnu 2016 došlo k rekonstrukci koruny hráze.[2]
Stavba
Při stavbě nádrže došlo ke zničení několika mlýnů, nedaleko Číměře byl mlýn, který se poprvě dokládá k roce 1366, byl to Čermákův mlýn. Nedaleko po proudu řeky Jihlavy byl i Jirkasův mlýn s pilou, ještě dále u Třebenic stával mlýn Třebenický, jinak také Pyrochtův či Čermákův. Pyrochtův mlýn byl v provozu do 50. let 20. století, kdy v posledních letech fungoval již bez užití vodního kola, ale používal Francisovu turbínu. Pod Koněšínem stával mlýn Koněšínský případně též Mollův, ten se poprvé připomíná v roce 1568, později se stal panským mlýnem. Mlynář Moll získal mlýn v roce 1886, do té doby patřil Pirochtům, Chadimům nebo Markům.[3]
Stavba Dalešic započala v roce 1970 a trvala osm let. Nejprve byl vybudován zakulacený betonový základ pro strojovnu. Tvar byl zvolen pro betonovou hráz. Při podrobnějších geologických průzkumech se zjistilo, že okolní prostředí nevyhovovalo pro betonovou hráz, proto byla zvolena sypaná hráz z místních materiálů. Střední vodotěsná část je z jílu.
Zajímavost: Protože jíl nesmí při ukládání navlhnout, jinak by hrozilo, že celá hráz ujede, byl navážen několikrát, pokaždé totiž zmokl. Při výstavbě zde v roce 1974 režisér Jiří Menzel natočil film Kdo hledá zlaté dno.
Využití
Hlavním účelem je zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, jež se čerpá z VN Mohelno. Dále přehrada slouží ke krátkodobému nahrazení jednoho bloku jaderné elektrárny, k výrobě špičkové elektrické energie, pro dlouhodobé vyrovnávání průtoků v řece, k snižování povodňové špičky v dolním toku, k sedimentaci nečistot a pro rekreačnímu využití.
Přečerpávací vodní elektrárna
Společně s vodní nádrží Mohelno tvoří energetický komplex přečerpávací vodní elektrárny Dalešice s výkonem 4×120 MW, která se nachází pod hrází nádrže Dalešice. Na obnově zařízení elektrárny se pracuje od roku 1999.[1]
Lodní doprava
Nádrž má i rekreační využití, v jejím okolí je hodně soukromých chat a několik kempů, např. „Hartvíkovická pláž“. Od 1. července 2007 jezdila na Dalešické přehradě rekreační loď Vysočina. Jedná se o loď s délkou 26 m a hmotností 30 tun. Do roku 2011 provozovala lodní dopravu společnost Quarter, od roku 2012 měla být provozovatelem společnost Jana Kočky ze Starče, který nabídl nejlepší podmínky a zvítězil tak ve výběrovém řízení. Nabídl i novou loď pro plavbu po přehradě.[4] 28. července 2011 však společnost Jana Kočky odstoupila z finančních důvodu od smlouvy, nezískala na nasmlouvanou novou loď dotaci od Kraje Vysočina. Byla oslovena společnost Aikon, která získala ve výběrovém řízení na vedení lodní dopravy na Dalešické přehradě druhé místo.[5] Společnost AIKON pak bude po Dalešické přehradě jezdit s lodí Horácko, jejíž kapacita je 115 míst k sezení. pro cestující je k dispozici bar i přeprava kol.[6] V roce 2016 v prosinci proběhla mikulášská plavba.[7] V roce 2018 probíhá provoz lodní dopravy nadále.[8]
Rybářství
Jde o rybářský revír Jihlava 7-8.
Turistika
Od roku 2017 vede po levém břehu přehrady nová turistická trasa KČT, zelená trasa vede od silnice u Stropešínského mostu. Červená trasa pak vede nově kolem Čermákova mlýna.[9] V roce 2018 proběhla akce Čísté břehy, kdy obyvatelé Číměře uklízeli břehy nádrže.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ČTK. Údolí zmizelo už před čtyřiceti roky. Třebíčský deník [online]. 2016-06-20 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Redakce. Dalešická hráz bude neprůjezdná. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-10 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online.
- ↑ MIKULÁŠEK, Josef. Pod hladinou přehrady zůstaly staré mlýny [online]. Třebíčský deník, 2015-08-16 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana; NOVOTNÁ, Lenka. Kolotočář Kočka bude provozovat lodní dopravu. Třebíčský deník [online]. 2010-10-21 [cit. 2010-10-23]. Dostupné online.
- ↑ CHŇOUPEK, Petr. Nová loď na přehradě nebude. Horácké noviny [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. ISSN 1212-222X.
- ↑ NOVOTNÁ, Lenka. Hladinu Dalešické přehrady bude brázdit loď Horácko [online]. Třebíčský deník, 2011-11-02 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Mikuláš se sveze lodí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Redakce. Loď Horácko popluje od soboty do úterý. Třebíčský deník. 2018-04-25. Dostupné online [cit. 2018-04-28].
- ↑ MAHEL, Luděk. Podél přehrady vede nová turistická trasa. Prošli jsme ji za vás. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-30 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Redakce. Lidé z Číměře čistili okolí přehrady. Nalezli i nádrž z auta. Třebíčský deník. 2018-04-16. Dostupné online [cit. 2018-04-18].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Dalešice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky přehrady
