Voda života

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Voda života byla nezávislá křesťanská církev, která vznikla na konci 80. let 20. století v Praze a působila pod jménem Voda života do roku 1994, kdy přijala nové označení Slovo života[1] . Hlavní charakteristikou této církve byla rozsáhlá misijní a evangelizační činnost. V průběhu několika let oslovili členové a sympatizanti této církve zprávou o Ježíši Kristu podle některých odhadů řádově 100 000 lidí v Praze a některých dalších městech. Díky vysílání lidí do různých měst a evangelizačním aktivitám mezi studenty zasáhla tato církev i na různá další místa v České republice a na Slovensku.

Zařazení církve[editovat | editovat zdroj]

Církev Voda života byla řazena mezi evangelikální nebo letniční církve s vlivem Hnutí víry. Charakteristickým rysem této církve byly různé způsoby veřejné evangelizace — kázání přímo na ulicích, pořádání velkých evangelizačních akcí, velké osobní nasazení členů církve a rozsáhlá kazatelská a vyučující činnost.

Mezi některými odborníky z tradičních církví a některými známými osobnostmi byla snaha označit ji za sektu,[2] [3] a to hlavně kvůli radikálním postojům a nadšení členů, vymezování se vůči ostatním církvím a velkému vlivu na některé církevní komunity v ČR na počátku 90. let 20. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skupina křesťanů[editovat | editovat zdroj]

Voda života vznikla na konci 80. let 20. století z evangelikální skupiny mladých křesťanů v Praze. Tuto skupinu vedl Zambijec Henry Kalimotho Kashweka, který v Praze od roku 1985 studoval. Kolem něho se v Praze v únoru 1987 zformovala skupina mladých zájemců o křesťanství. Od září 1987 Kashwekova skupina působila v rámci neregistrované, ale státem tolerované letniční Apoštolské církve. V srpnu 1988 byl Kashweka komunistickými státními orgány vyhoštěn z ČSSR a Apoštolská církev přestávala být k této skupině vstřícná.

Na podzim roku 1988 proběhla úspěšná misijní akce v Holešově, na níž se tato skupina setkala Michaelem Lundinem a Bengtem Wedemalmem ze sboru Livets Ord ("Slovo života") ve švédské Uppsale. Vliv uppsalského sboru Slova života na skupinu od té doby rostl.

Založení a růst církve[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 se vůdčí postavou skupiny stal Alexandr Flek a v lednu 1989 se skupina vyhlásila jako nezávislá křesťanská církev a dále vystupovala pod názvem Voda života. Sbor Voda života vyrostl ze zakládajícího počtu 22 členů v roce 1989 na asi 400 členů v roce 1993.[4]

Slovo života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 přejala církev Voda života název švédské evangelikální církve Slovo života, jejíž vůdčí postavou je Ulf Ekman. Po odjezdu Alexandra Fleka do Uppsaly v roce 1995 převzal vedení pražského sboru švédský misionář Tommy Adam, který vedl sbor do listopadu roku 1996. Od roku 1996 vede pražský sbor Slova života Martin Janda.

Činnost církve[editovat | editovat zdroj]

Zakládání církví[editovat | editovat zdroj]

Během veřejného působení vyslala Voda života do několika měst misionáře, kteří zakládali další církve. Již v roce 1989 vznikly zárodky nových církví v Brně (sbor Ježíš přijde) a Prachaticích (sbor Cesta života [5]). Další činnost církve zasáhla České Budějovice[6], Pardubice, Kolín, Bratislavu[7] a jiná místa.

Velké evangelizace[editovat | editovat zdroj]

Voda života byla také jednou z prvních církví, které organizovaly velké evangelizační akce v ČSSR a později ČR. V březnu roku 1990 se konala první masová evangelizace s americkou misionářkou Mary Alice Islieb, v září 1990 Středoevropská konference Víry s Ulfem Ekmanem. Evangelizace na letné s Peterem Youngreenem roku 1991 zasáhla okolo 20 tisíc návštěvníků.

Biblická škola[editovat | editovat zdroj]

Ve školním roce 1993/4 provozovala Voda života v Praze biblickou školu stejného jména, které vzdělávala 150 kazatelů i laických pracovníků v jednoletém kurzu praktické teologie. Biblická škola Slovo života pak pokračovala v letech 1994-1999 v Brně.

Nakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 založila církev nakladatelství Dynamis, které bylo známé vydáním řady publikací s letničním zaměřením s nádechem Hnutí víry a především rozsáhlým souborem naživo nahraných kázání,[8] který za krátkou dobu existence církve čítal přes 1000 záznamů.

V letech 1991-1994 vydávala církev stejnojmenný časopis Voda života s podtitulem "revue pro Božský život".

Kontroverzní prvky[editovat | editovat zdroj]

Působení na veřejnost[editovat | editovat zdroj]

Církev Voda života pořádala velká shromáždění pro veřejnost v Paláci kultury, na Letné, Václavském náměstí a dalších místech v Praze. Při těchto akcích oslovovali členové církve přímo lidi na ulici, což zanechalo v mnoha oslovených nesmazatelný dojem.[9]

Teologické a praktické prvky[editovat | editovat zdroj]

Pro veřejná shromáždění používala církev Voda života úderná hesla typu "Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší", "Ježíš je vítěz nad nemocí, hříchem a smrtí", "Československo bude spasený" a podobně. Členové církve se při kázání evangelia modlili za uzdravení nemocných, vymítali démony, prorokovali a používali další duchovní dary.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie sboru Slovo života Praha
  2. Stručný přehled křesťanských církví (Amen, 1/2000, podle: A. Lang: Církev, sloup a opora pravdy, Velehrad, Olomouc 1993)
  3. Anna Geislerová: Jsem v míru…, Instinkt č. 51, 16. 12. 2004. „Moje máma jednou podlehla nápadu, že celá rodina budeme věřící a vrhla se na nějakou sektu. Ne nějakou nebezpečnou - Voda života se to jmenovalo. Drželo ji to asi dva roky a v té době jsme se nechali pokřtít. Mně bylo asi dvanáct a křest probíhal tak, že jsme se museli nejdřív veřejně vyznat ze svých hříchů. Ne tajně v nějaké zpovědnici, ale před všemi. Když jsem to udělala, vzal mě černošský kazatel a ponořil pod vodu v rybníce. A byla jsem pokřtěná!“
  4. Malé dějiny Vody života v datech (Voda života, revue pro božský život, 1/1991)
  5. Cesta života Charakteristika a historie církve
  6. Cesta života České Budějovice
  7. Slovo života Bratislava Historie církve
  8. Ukázky kázání z církve Voda života
  9. Aleff: Sekta Voda života – kus historie, co měl potichu zmizet (18. 11. 2005, D-FENS Weblog)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]