Vlasta Havelková

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlasta Havelková
Vlasta Havelková
Vlasta Havelková
Rodné jménoVlasta Wanklová
Narození16. prosince 1857
Blansko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. června 1939 (ve věku 81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníetnografka, kurátorka sbírky, autorka, sběratelka, muzeoložka a spisovatelka
ChoťJan Havelka
DětiMilada Schusserová
RodičeJindřich Wankel
PříbuzníKarla Absolonová-Bufková, Madlenka Wanklová a Lucie Bakešová (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manžel Jan Havelka
tchán František Havelka
dědeček Damián Wankel
otec Jindřich Wankel
sestra Lucie Bakešová
sestra Karla Absolonová-Bufková
sestra Madlena Wanklová
dcera Milada Schusserová

Vlasta Havelková, rozená Wanklová (16. prosince 1857 Blansko[1]16. června 1939 Praha), byla česká etnografka, zaměřená především na výzkum výšivky a ornamentu ve slovanském lidovém umění, a muzejnice.

Život a dílo

Byla dcerou lékaře a amatérského archeologa Jindřicha Wankela. V roce 1876 se provdala za středoškolského profesora Jana Havelku a přestěhovala se do Olomouce.

V roce 1884 spoluzaložila Vlastivědný spolek musejní, který vydával vlastní časopis, a zároveň s ním Vlastivědné muzeum v Olomouci, kde se podílela především na přípravě výstav výšivek a krojů. Ve svém raném díle, které publikovala v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a v trojsvazkovém sborníku Moravské ornamenty, se odráží její silné národnostní cítění a nekritický obdiv k lidové výtvarné kultuře.[2] Kromě dobového vlastenectví ji v tom ovlivnily jak názory jejího otce, který považoval Slovany za praobyvatele Evropy, tak jejího manžela, který věřil v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáta Wurma zase přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a pocházejícími z archeologických nálezů. V tomto duchu například považovala halštatskou kulturu za slovanskou.

Až v 90. letech počala částečně opouštět názor o slovanském původu evropské kultury a připustila, že základní ornamentální prvky mohly existovat v různých kulturách nezávisle na sobě. Později spolupracovala na moravské kolekci na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 a v roce 1906 byla Luborem Niederlem ustanovena kustodkou Národopisného muzea, načež svoji publikační činnost téměř ukončila.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Alena Křížová. "Starobylý" původ lidového ornamentu (podle Vlasty Havelkové). In: Alena Křížová a kolektiv. Ornament - oděv - šperk. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4963-5. S. 59.

Související články

Externí odkazy