Velká Roudka
| Velká Roudka | |
|---|---|
 Kaple v centru vesnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Velké Opatovice |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′46″ s. š., 16°39′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 95 (2021)[1] |
| Katastrální území | Velká Roudka (3,42 km²) |
| PSČ | 679 63 |
| Počet domů | 62 (2011)[2] |
  Velká Roudka | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 178608 |
| Kód k. ú. | 778605 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Roudka je vesnice nacházející se asi 2 km od Velkých Opatovic, jejíž je součástí, v oblasti Malé Hané.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci Velká Roudka pochází z roku 1355. Velká Roudka i sousední Malá Roudka byly zřejmě původně jedinou obcí, která se později rozdělila. Tato původní, velmi stará ves, vznikla s největší pravděpodobností současně s nedalekými Opatovicemi (dnes Velké Opatovice). Velká Roudka byla původně hornickou obcí, v jejímž okolí se těžila železná ruda, o čemž svědčí i název obce. Obyvatelé se většinou živili zemědělstvím, od 19. století se začíná znovu rozvíjet hornictví – v tomto období se těží v okolí především žáruvzdorné jíly. Obživu přinášelo také kamenictví. V nedalekých lomech na Kadleci a v Opatovicích se těžila opuka.
Lázně Velká Roudka
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.JPG)
.JPG)
V roce 1839 založil majitel borotínského statku ve Velké Roudce klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Klimatologicky bylo území těchto lázní srovnatelné třeba s lázněmi Jeseník. Léčily se tu nervové choroby, kožní choroby, revma, dna a plicní choroby. Po vybudování železniční tratě z Velkých Opatovi do Skalice nad Svitavou v roce 1908 se prudce zvýšil počet lázeňských hostů – těch bylo ročně až 500. Někteří z nich dojížděli až z Vídně. Hosté byli ubytováni v lázeňských vilách, ale také privátně po různých soukromých staveních ve vesnici. Zájem o lázně poklesl během první světové války, ale v průběhu třicátých let 20. století, za nových majitelů, manželů Fišnarových z Brna, návštěvnost opět vzrostla.
Po druhé světové válce byly lázně majitelům odňaty a zestátněny. Budovy až do 60. let 20. století využíval k rekreaci podnik Zetor Brno. Areál lázní však postupně chátral. Do dnešních časů se dochovalo několik opuštěných a zdevastovaných budov, zanesený a zničený rybníček a dva prameny, které si uchovaly svou kvalitní vodu – Antoníčkův pramen a Františkův pramen. V současné době (rok 2007) se hledá řešení jak areál opravit a využít.
V roce 2017 byl zveřejněn plán, ve kterém by mělo dojít k obnovení lázeňské tradice rekonstrukcí areálu. V současné době probíhá architektonický návrh pro společnost Velká Roudka, která objekt vlastní.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ KUBÍK, Adam. Vyhlášené bývalé lázně čeká proměna. Osloví rodiny. Blanenský deník [online]. 2017-08-26 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. Dostupné online. S. 192–94. (Historické snímky roudeckých lázní na s. 7, 40, 41 a 193.)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Roudka na Wikimedia Commons - Historické fotogalerie lázní a rekreačního střediska Archivováno 1. 10. 2021 na Wayback Machine.
