Tymotej Staruch
| Tymotej Staruch | |
|---|---|
 Tymotej Staruch | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1918 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1908 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ukrajinská nár. dem. str. (Rusínský klub) Ukrajinská nár. str. práce |
| Narození | 27. prosince 1860 Bereżnica Wyżna  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. dubna 1923 (ve věku 62 let) Berežany  Polsko |
| Rodiče | Mykhailo Starukh |
| Děti | Jaroslav Staruch |
| Příbuzní | Mychajlo Staruch (otec) Antin Staruch (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tymotej Staruch, cyrilicí Тимотей Старух (27. prosince 1860 Bereżnica Wyżna[1] – 21. dubna 1923 Berežany[2]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Sloužil v rakousko-uherské armádě, potom u četnictva. Byl starostou obce. V roce 1896 byl penzionován a usadil se ve vsi Zolota Sloboda.[2] V době svého působení v parlamentu je profesně uváděn jako zemědělec v obci Sloboda.[1]
Byl veřejně a politicky aktivní. Patřil do Ukrajinské národně demokratické strany. Od roku 1902 zasedal v jejím širším výboru.[2] V roce 1908 se stal poslancem Haličského zemského sněmu.[3]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 66. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[4]
V době svého působení na Říšské radě je uváděn coby člen Ukrajinské národně demokratické strany.[1] Po volbách roku 1907 byl na Říšské radě členem Rusínského klubu, po volbách roku 1911 členem klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4]
Po vypuknutí první světové války organizoval nábor do ukrajinských jednotek.[2] Roku 1915 byl odvlečen ruskými vojsky na Sibiř.[3] Propuštěn byl roku 1917.[2] Po válce byl komisařem v Berežanech.[3] Během krátké existence Západoukrajinské lidové republiky působil jako člen Ukrajinské národní rady. V lednu 1919 se účastnil kongresu práce v Kyjevě. V dubnu 1919 byl zvolen oblastním místopředsedou Ukrajinské národní strany práce (tzv. trudová strana). V roce 1920 byl zatčen polskými úřady a vězněn v Berežanech, později ve Lvově. V lednu 1921 byl pro nemoc propuštěn na svobodu.[2]
Jeho otec Mychajlo Staruch byl poslancem Haličského zemského sněmu.[3] V politice působil i jeho bratr Antin Staruch (1856–1938). Syn Tymoteje Starucha Jaroslav Staruch (1910–1947) byl aktivní v ukrajinských politických a odbojových organizacích.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tymotej Staruch na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 169. (německy)
- ↑ a b c d e f g СТАРУХ ТИМОТЕЙ [online]. history.franko.lviv.ua [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (ukrajinsky)
- ↑ a b c d Старух Тимотей [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.