Trestní zákon (Československo, 1961)
Trestní zákon | |
---|---|
Předpis státu | |
Druh předpisu | zákon |
Číslo předpisu | 140/1961 Sb. |
Obvyklá zkratka | tr. zák. |
Údaje | |
Autor | Národní shromáždění |
Schváleno | 29. listopadu 1961 |
Platnost | 8. prosince 1961 |
Účinnost | 1. ledna 1962 |
Zrušeno | 1. ledna 2006 (SR) 1. ledna 2010 (ČR) |
Související předpisy | |
Trestní řád (Československo, 1961) | |
Oblast úpravy | |
trestní právo |
Trestní zákon (ve zkratce tr. zák.), celým názvem „zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon“, byl zákon, který v Československu upravoval trestní právo a který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1962.
Zákon nebyl úplnou kodifikací trestního práva hmotného, protože zvláštní skutkovou podstatu trestného činu proti míru obsahoval zákon na ochranu míru a další skutkovou podstatu trestného činu setrvání při kočovném způsobu života obsahoval až do roku 1990 zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob.
Původní podoba zákona byla měněna a upravována pozdějšími zákony; do listopadu 1989 bylo 8 novelizací, v následujícím období do poloviny roku 2006 došlo k 61 novelizacím a do textu zákona rovněž třikrát zasáhl svými nálezy Ústavní soud.
Po zániku ČSFR platil v České republice i Slovenské republice. Ve Slovenské republice až do konce roku 2005, když byl od 1. ledna 2006 nahrazen novým trestním zákoníkem – zákonem č. 300/2005 Z.z., trestný zákon. V České republice platil pak až do konce roku 2009, když byl od 1. ledna 2010 nahrazen novým trestním zákoníkem – plným názvem „zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník“[1] (neformálně, především v prvních letech po schválení, „nový trestní zákoník“, zkratka NTZ).
Uspořádání zvláštní části trestního zákona bylo poplatné době jeho vzniku. Komunistický režim kladl důraz na stíhání skutků namířených proti jeho podstatě a existenci, a proto byly na prvních místech zvláštní části vymezeny trestné činy proti republice, hospodářství a pořádku ve věcech veřejných. Na druhou stranu byl tímto zákonem v Československu v jako jedné z prvních zemích legalizován dobrovolný homosexuální styk.[2] Naproti tomu v systematice nového trestního zákoníku jsou v souladu se základními principy svobodné demokratické společnosti kladeny na přední místo trestné činy namířené proti základním právům jednotlivce (trestné činy proti životu, zdraví, svobodě a důstojnosti apod.).
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Trestní zákon se, kromě přechodných a závěrečných ustanovení, členil na obecnou a zvláštní část:
- Obecná část – stanovila účel a působnost zákona, určovala trestní odpovědnost i zánik trestnosti, obsahovala katalog trestů i ochranných opatření a zvláště upravovala trestní odpovědnost mladistvých.
- Zvláštní část – obsahovala katalog trestných činů, které byly podle charakteru chráněného společenského zájmu rozděleny do 12 hlav, některé hlavy byly dále děleny do oddílů. Hlavy byly seřazeny podle tehdejšího svého významu:
- Trestné činy proti republice
- Trestné činy proti základům republiky
- vlastizrada
- rozvracení republiky
- teror
- záškodnictví
- sabotáž
- podvracení republiky (do roku 1990)
- poškozování státu světové socialistické soustavy (do roku 1990)
- pobuřování (do roku 1990)
- zneužívání náboženské funkce (do roku 1990)
- hanobení republiky a jejího představitele (do roku 1997)
- hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele (do roku 1990)
- Trestné činy proti bezpečnosti republiky
- Trestné činy proti obraně vlasti
- Trestné činy proti základům republiky
- Trestné činy hospodářské
- Trestné činy proti hospodářské soustavě
- Trestné činy proti hospodářské kázni
- Trestné činy proti majetku v socialistickém vlastnictví
- Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
- Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu
- Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
- Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a orgánu společenské organizace a veřejného činitele
- Trestné činy veřejných činitelů
- Úplatkářství
- Některé formy trestné součinnosti
- Jiná rušení činnosti státního orgánu a orgánu společenské organizace
- Trestné činy obecně nebezpečné
- Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
- Trestné činy proti rodině a mládeži
- Trestné činy proti životu a zdraví
- Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti
- Trestné činy proti svobodě
- Trestné činy proti lidské důstojnosti
- Trestné činy proti majetku
- Trestné činy proti lidskosti
- Trestné činy proti brannosti
- Trestné činy vojenské