Třezalka
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Druhy | ||||||||||||||
|
Třezalka (Hypericum) je rod bylin, keřů a malých stromů z čeledi třezalkovitých. I bylinné třezalky jsou statné, vytrvalé a mají zdřevnatělé lodyhy. Rod čítá asi 450 druhů rozšířených téměř po celém světě kromě arktických oblastí, pouští a nížin tropů. V ČR roste volně asi 10 druhů.
Obsah |
Popis [editovat]
Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, bez palistů. Květy jsou žlutě zbarvené, pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, ve vrcholičnatých květenstvích i jednotlivě. Plodem je tobolka.
Třezalky mají v pletivech listů a květů siličné kanálky a nádržky v podobě teček, které kromě silice obsahují antraglykosidy, flavonoidy a floroglucinové deriváty a další látky, jako jsou třísloviny katechinového typu, kumariny, steroly, cholin atd. Glykosidicky vázané červené barvivo hypericin působí jako sedativum a psychofarmakum, proto se třezalka už staletí používá jako uklidňující prostředek. Hypericin také zvyšuje citlivost na sluneční záření, proto při užívání třezalky hrozí nebezpečí popálení od slunce.
Použití [editovat]
Třezalky se používají jako léčivé nebo okrasné rostliny. V Česku se i pěstují v zahradách.
Ve starověkém Římě se používala jako druh trestu. Odsouzený byl donucen pozřít otep třezalky a následně byl uvázán na přímém slunci, kde se ošklivě popálil. Většinou šlo o smrtelný trest.
Vybrané druhy [editovat]
- třezalka ozdobná (Hypericum elegans)
- třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum)
- třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum)
- třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum)
- třezalka horská (Hypericum montanum)
- třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
- třezalka pěkná (Hypericum pulchrum)
- třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum)
- třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum)
Externí odkazy [editovat]
- Atlas rostlin
- ZipcodeZoo.com (anglicky)
