Sturač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sturač

Styrax platanifolius
Styrax platanifolius
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: sturačovité (Styracaceae)
Rod: sturač (Styrax)
(L.)

Sturač (Styrax) je rod zahrnující asi 130 druhů velkých keřů či s malých stromů z čeledi sturačovité, většina z nich je původní v subtropických až tropických regionech severní polokoule.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Velké množství z nich najdeme ve východní a jihovýchodní Asii, ale některé rostou i v rovníkových oblastech Jižní Ameriky [1]. V ČR se vzácně pěstují dva druhy: sturač japonský (S. japonicus) a sturač okrouhlolistý (S. obassia).[2]

Rod Pamphilia, dříve samostatný, je nyní součástí rodu sturač na základě morfologické analýzy a analýzy dat DNA (Wallnöfer (1997),Fritsch et al.(2001))[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sturače rostou jako až 2-14 m vysoké stromy, jsou opadavé nebo stálezelené listy jsou jednoduché, vejčité, 1-18 cm dlouhé a 2-10 cm široké. Spodní strana listu je běloplstnatá. Květy jsou bílé, vonící,[2] převislé, s bílou 5-10 plátky. Květy rostou po 3-30 společně v otevřených nebo hustých latách 5-25 cm dlouhých. Plody jsou podlouhlé suché peckovice, hladké, bez žebrování nebo s úzkými křídly, na rozdíl od plodů příbuzných druhů - halézie (Halesia ) a Pterostyrax.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pryskyřice[editovat | editovat zdroj]

Styraxová pryskyřice je sušená míza z poškozených stromů, zbavených kůry. V současné době se vyrábí z různých druhů sturače v různých lokalitách Sumatra, Jáva a Thajsko. Běžně se obchoduje s pryskyřicí ze S. tonkinensis a S. benzoides . Název „benzoin“ je pravděpodobně odvozen od arabského Luban jāwī (لبان جاوي‎‎. Z čehož lze vyvodit, že Arabové byli informováni o původu těchto pryskyřic. V období středověku se s nimi obchodovalo v mezinárodním měřítku a měly pravděpodobně pravděpodobně velký význam.

V současnosti se styraxová pryskyřice používá v magii[4]a v oborech jako aromoterapie a lidové léčitelství, dříve se pryskyřice používala v lékařství[5].

Chemický benzoan (2-Hydroxy-2-phenylacetophenone), a to i přes zdánlivou podobnost názvu, není obsažen v benzoin pryskyřici v měřitelném množství. Nicméně pryskyřice obsahuje malé množství uhlovodíku styren, pojmenované však po styrax (Liquidambar orientalis ), z něhož byl poprvé izolován, a ne podle rodu šturač (Styrax) samotném. Styrén se používá k výrobě polystyrenů, plastů, včetně polystyrénu TM .

Historie[editovat | editovat zdroj]

Styrax officinalis resin was mainly used in antiquity

V antice byla styraxová pryskyřice používána v parfumerii, k výrobě některých druhů kadidel a lékařství.

V nataf נטף‎‎ se název kadidla zasvěceného bohu Jahve, které je uvedeno v knize Exodus, různě překládá do řečtiny jako termín (στακτή (staktḗ), může to tedy znamenat pryskyřice ze Styrax officinalis ale také nějaké jiné rostliny.

Užití jako vůně[editovat | editovat zdroj]

Styraxové kadidlo se v oblastech Blízkého východu užívalo jako osvěžovač vzduchu. V Evropě se vyráběl Papier d'Arménie. Přestože produkuje vysoce toxické látky benzen a formaldehyd při spalování (stejně jako téměř všechny organické látky), působí lépe než syntetické osvěžovače vzduchu. Pálení pryskyřice může podle historických zdrojů odhánět hady. Hérodotos viděl kosti mnoha těchto… …hadů s křídly. Informace se ale pravděpodobně vztahuje k nějaké ještěrce např. agamě. Viz Hérodotos z Halicarnasu (c.440 BC) II.75.1-4. (c.440 BC).[6].

(Styrax benzoin ) Franz Eugen Köhler Pflanzen in naturgetreuen Abbildungen (1887)

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Vlastnosti styraxové pryskyřice jsou dnes zkoumány v oblasti lékařského využití, ale je využívána dlouhodobě a zřejmě s příznivými výsledky. Byla důležitou složkou v islámském zdravotnictví starověkým lékařem Avicennou (Ibn Seena, بن سینا‎‎) zmiňuje S. officinalis ve své Al-Qanun fi al-Tibb - لقانون في الطب‎‎ (Zákon lékařský). Ten uvádí, že styraxová pryskyřice smíchaná s jinými antibiotickými látkami a zpevňujícími materiály dává dobrý dentální materiál.

Zahradnictví[editovat | editovat zdroj]

Styrax japonica

Několik druhů sturače se pěstuje jako okrasný strom v parcích a zahradách, zejména Styrax obassia a S. japonicusa jeho kultivary jako 'Emerald Pagoda'

Styrax japonicus list

Dva z druhů sturače se vzácně pěstují jako bíle kvetoucí okrasné dřeviny i v ČR. Oba druhy pocházejí z východní Asie. Vysazujeme je na světlé chráněné stanoviště, snášejí i lehký stín. Vyžadují čerstvé, živinami bohaté, humózní půdy. Při delším suchu vyžadují zálivku. Mladší rostliny přes zimu chráníme proti mrazu chvojím.[2]

Dřevozpracující průmysl[editovat | editovat zdroj]

Dřevo z větších druhů je vhodná pro jemné ruční práce. Egonoki- (Styrax japonicus) je používán na výstavbu 胡弓 - kokyū japonských nástrojů.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Pryskyřice ze sturače kryje rány po zranění kůry a odradí býložravce. Proto například několik housenek motýlů zřejmě sturač napadá ve srovnání s ostatními rostlinami méně. Druh Astraptes fulgerator byl zaznamenán naS. argenteus, ale nezdá se, že by dřeviny napadal pravidelně. (Hébertet al.(2004),Brower et al.(2006)) [7]

Ochrana a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy sturače jsou ohroženy neregulovanou těžbou dřeva a zničením stanoviště. Většina z nich jsou klasifikovány jako zranitelné v IUCN, pouze čtyři druhy jsou téměř vyhubené (S. portoricensis). Je známo, že se nacházejí na jediné lokalitě.

Vybrané druhy[editovat | editovat zdroj]

Styrax camporum část kresby
Johann Baptist Emanuel Pohl: Plantarum Brasiliae icones et descriptiones hactenus ineditae Vol. 1. (1827)

Nároky[editovat | editovat zdroj]

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní půda dobře zásobená vodou a živinami, pH neutrální až kyselé. Styrax japonicus a Styrax hemsleyana jsou vápnostřežné rostliny.[8][9]

Množení[editovat | editovat zdroj]

Množí se výsevem stratifikovaného semena, hřížením. Sturač japonský lze rozmnožovat také řízkováním.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Styrax na anglické Wikipedii.

  1. Fritsch, P.W.; Morton, C.M.; Chen, T. & Meldrum, C. (2001). Phylogeny and Biogeography of the Styracaceae. Int. J Plant Sci. 162(6, Supplement): S95–S116. [http://links.jstor.org/sici?sici=1058-5893(200111)162%3A6%3CS95%3APABOTS%3E2.0.CO%3B2-G HTML abstract, first page image
  2. a b c d SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl [online]. zahradaweb, [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. ((česky)) 
  3. Wallnöfer, B. (1997). A revision of Styrax L. section Pamphilia (Mart. ex A. DC.) B. Walln. (Styracaceae). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien 99B: 681–720.
  4. http://www.magickyavalon.cz/magickyavalon/eshop/3-1-KURIDLA-JEDNODRUHOVA/10-2-Pryskyrice/5/276-STYRAX/ na www.magickyavalon.cz (česky)
  5. http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?650 český herbář na botanika wendys (česky)
  6. [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126 A. D. Godley
  7. Brower, Andrew V.Z. (2006): Problems with DNA barcodes for species delimitation: 'ten species' of Astraptes fulgerator reassessed (Lepidoptera: Hesperiidae). Systematics and Biodiversity 4(2): 127–132. PDF fulltext.
  8. (anglicky) [cit. 2009-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Dendrologie online: [online]. dendrologie.cz, rev. 2009-08-03, [cit. 2009-08-03]. Dostupné online. ((česky)) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pastrorova, I.; de Koster, C.G. & Boom, J.J. (1997): Analytical Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS and HPLC-frit FAB-MS. Phytochem. Analysis 8(2): 63-73.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]