Atlantologie: Porovnání verzí
m překlepy značka: editace z Vizuálního editoru |
Šablony→top |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Sloučit|Atlantida|tam}} |
|||
{{Neověřeno|Doložit používání termínu a historii jeho používání / [[WP:ŽVV]]<br>Článek vesměs jen duplikuje informace o Atlantidě, sloučení zmínky o termínu se mi zdá proto vhodné. Rovněž interwiki je pouze jediná}} |
|||
'''Atlantologie''' je hypotetický vědní obor zabývající se možností[[Historicita| historicity]] existence vyspělé civilizace ostrovního [[Stát|státu]] či [[říše]] [[Atlantida|Atlantis (Atlantida)]], popisované řeckým [[Filozof|filozofem]], [[Pedagog|pedagogem]] a [[Matematik|matematikem]] [[Platón|Platónem]] (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) v jeho dialozích ''Tímaios'' a ''Krítiás''.<ref>{{Citace monografie |
'''Atlantologie''' je hypotetický vědní obor zabývající se možností[[Historicita| historicity]] existence vyspělé civilizace ostrovního [[Stát|státu]] či [[říše]] [[Atlantida|Atlantis (Atlantida)]], popisované řeckým [[Filozof|filozofem]], [[Pedagog|pedagogem]] a [[Matematik|matematikem]] [[Platón|Platónem]] (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) v jeho dialozích ''Tímaios'' a ''Krítiás''.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Platón |
| příjmení = Platón |
||
| Řádek 10: | Řádek 12: | ||
}}</ref> Ostrov a kultura samotná měla existovat do doby svého zániku, Platónem určené do doby 9 000 let před životem řeckého státníka [[Solón|Solóna]] (který žil v letech nejspíš 638 – 555 př.n.l.), tedy do doby přibližně 9 600 př.n.l.. Platón tedy časově zařadil zánik Atlantidy do doby přibližně 11 600 let před současností. Měl se rozkládat na západ za Héraklovými (Herkulovými) sloupy, ztotožňovanými nejčastěji s dnešním [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]] a jeho skálami, tedy nejspíše v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. |
}}</ref> Ostrov a kultura samotná měla existovat do doby svého zániku, Platónem určené do doby 9 000 let před životem řeckého státníka [[Solón|Solóna]] (který žil v letech nejspíš 638 – 555 př.n.l.), tedy do doby přibližně 9 600 př.n.l.. Platón tedy časově zařadil zánik Atlantidy do doby přibližně 11 600 let před současností. Měl se rozkládat na západ za Héraklovými (Herkulovými) sloupy, ztotožňovanými nejčastěji s dnešním [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]] a jeho skálami, tedy nejspíše v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. |
||
Atlantologie se tak zabývá možností historicity Platónova popisu Atlantidy a všemi z toho případně vyplývajícími souvislostmi. Popis samotný a informace o Atlantidě měl Platónovi zprostředkovat jeho předek [[Solón]], který se měl o Atlantidě dozvědět od egyptských kněží v chrámu v [[Starý Egypt|egyptském]] městě [[Sau|Sais]], kteří mu měli převyprávět část [[Starověké Řecko|Řeky]] zapomenuté dávné historie středomoří včetně války s Atlantidou. Atlantologie tak pátrá po hypotetických hmotných památkách, ale i po hypotetickém kulturním a civilizačním vlivu Atlantidy na své bližší či vzdálenější okolí. |
Atlantologie se tak zabývá možností historicity Platónova popisu Atlantidy a všemi z toho případně vyplývajícími souvislostmi. Popis samotný a informace o Atlantidě měl Platónovi zprostředkovat jeho předek [[Solón]], který se měl o Atlantidě dozvědět od egyptských kněží v chrámu v [[Starý Egypt|egyptském]] městě [[Sau|Sais]], kteří mu měli převyprávět část [[Starověké Řecko|Řeky]] zapomenuté dávné historie středomoří včetně války s Atlantidou. Atlantologie tak pátrá po hypotetických hmotných památkách, ale i po hypotetickém kulturním a civilizačním vlivu Atlantidy na své bližší či vzdálenější okolí. |
||
== Předmět zkoumání atlantologie == |
== Předmět zkoumání atlantologie == |
||
Verze z 16. 8. 2023, 06:23
Atlantologie je hypotetický vědní obor zabývající se možností historicity existence vyspělé civilizace ostrovního státu či říše Atlantis (Atlantida), popisované řeckým filozofem, pedagogem a matematikem Platónem (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) v jeho dialozích Tímaios a Krítiás.[1] Ostrov a kultura samotná měla existovat do doby svého zániku, Platónem určené do doby 9 000 let před životem řeckého státníka Solóna (který žil v letech nejspíš 638 – 555 př.n.l.), tedy do doby přibližně 9 600 př.n.l.. Platón tedy časově zařadil zánik Atlantidy do doby přibližně 11 600 let před současností. Měl se rozkládat na západ za Héraklovými (Herkulovými) sloupy, ztotožňovanými nejčastěji s dnešním Gibraltarským průlivem a jeho skálami, tedy nejspíše v Atlantském oceánu.
Atlantologie se tak zabývá možností historicity Platónova popisu Atlantidy a všemi z toho případně vyplývajícími souvislostmi. Popis samotný a informace o Atlantidě měl Platónovi zprostředkovat jeho předek Solón, který se měl o Atlantidě dozvědět od egyptských kněží v chrámu v egyptském městě Sais, kteří mu měli převyprávět část Řeky zapomenuté dávné historie středomoří včetně války s Atlantidou. Atlantologie tak pátrá po hypotetických hmotných památkách, ale i po hypotetickém kulturním a civilizačním vlivu Atlantidy na své bližší či vzdálenější okolí.
Předmět zkoumání atlantologie
Hledané hypotetické hmotné památky:
- zcela či částečně potopený ostrov Atlantis jako takový či jeho zhroucené části (trosky) a artefakty, které by dokázaly přítomnost vyspělé civilizace na něm (urbanizace, přítomnost archeologických kulturních vrstev, úprava krajiny člověkem, hrobky, úlomky zhroucených budov, zbytky infrastruktury, či drobnější předměty, nástroje, vraky, apod.) dle Platónova popisu
- atlantské písemné památky (vytesané do kamene, v opisech u jiných kultur, apod.)
- důkazy o vulkanických a jiných geologických dějích (zemětřesení, tsunami, rozpad/zhroucení ostrova, stoupání hladiny světového oceánu vlivem tání kontinentálních ledovců na konci poslední doby ledové, apod.) v Platónem vymezené době (cca 9 600 př.n.l.) a oblasti (za Héraklovými sloupy)
- hmotné důkazy o válečném tažení vyspělé neznámé námořní kultury ve vymezené době do oblasti Středomoří
- artefakty a památky v jiných zemích, které by mohly patřit neznámé vyspělé kultuře, která by odpovídala Platónově popisu
Zkoumané hypotetické vlivy na jiné oblasti:
- jazykový (mluvené slovo, písmo / znaky / hieroglyfy / číslice)
- kulturní (filozofický, náboženský)
- v oblasti věděckých a technických znalostí (stavitelství, astronomie, medicína, apod.)
- v oblasti státního zřízení (státní zřízení, státní správa)
- bezpečnostní (dle Platóna vedla Atlantida útočnou válku proti národům ve Středomoří)
- etnický a genetický (možnost následné hypotetické komparace s jazykovým vlivem)
- kolonizační
- ekonomický (mezinárodní obchod)
- mezinárodně-politický
Zakladatelé atlantologie
Za předmoderního zakladatele atlantologie je považován německý jezuitský učenec Athanasius Kircher (1602-1680), který byl zároveň svým egyptologickým dílem Oedipus Aegyptiacus výraznou osobností pro položení základů jedné reálné vědní disciplíny, kterou nebyla žádná menší, než moderní egyptologie. Ve svém díle zanechal svou představu formou uměleckého ztvárnění mapy Atlantidy, kterou umístil doprostřed Atlantského oceánu.
Za otce moderní atlantologie je považován americký senátor, právník, amatérský badatel a spisovatel Ignatius L. Donnelly (1831-1901), který napsal knihu s názvem Atlantis: Předpotopní svět [2] (1882). Tato kniha se stala bestsellerem, byla přeložena do mnoha jazyků včetně češtiny (poprvé r. 1913) a vyvolala velký mezinárodní zájem o téma Atlantidy jako zmizelé civilizace. Donellyho kniha je někdy nazývána dokonce "Biblí atlantologie". Svou argumentaci opírá i o tehdejší vědecká měření hloubek na Středoatlanském hřbetu a za nejpravděpodobnější lokaci Atlantidy na základě toho považuje oblast Azorských ostrovů, respektive i jejich hypoteticky zhroucenou a potopenou část, která mohla tvořit v Platónem vymezené době souvislejší ostrov, vhodný pro srovnání s jeho komplexním popisem ostrova.
Donnelly také předpokládal vystěhovalecké vlny z Atlantidy před jejím zničením, a to konkrétně např. do Egypta, nebo do oblasti dnešního Mexika, jeho poloostrova Yucatánu a do Jižní Ameriky. Vyslovil hypotézu, že ztotožnění vládce se slunečním božstvem a stavba pyramid nejsou samostatnými výdobytky amerických kultur ani Egypta, ale že tyto znaky měly předpokládaný společný kulturní původ, či alespoň výrazný inspirační impuls, v atlantské civilizaci.
Známé osobnosti přesvědčené o historicitě Atlantidy
Mezi osobnostmi, které braly existenci Atlantidy za bernou minci, lze jmenovat Rudolfa Steinera, zakladatele antroposofie, který se touto předpokládanou epochou zaobíral ve svých spisech; britského filozofa a cestovatele Paula Bruntona, který se o Atlantidě zmiňoval ve svých knihách i zápiscích opakovaně (především v knize Tajnosti egyptské), nebo českého právníka, jogína a mystika JUDr. Eduarda Tomáše, v jehož pamětech lze také zmínku nalézt.
Nelze pominout ani amerického lidového léčitele Edgara Cayceho.
Odkazy
Reference
- ↑ PLATÓN. Timaios; Kritias.. [s.l.]: OIKOYMENH, 2003. 127 s. ISBN 80-7298-161-7.
- ↑ DONNELLY, IGNATIUS, L. Ignatius. Atlantida: předpotopní svět. [s.l.]: Jonathan Livingston, 2018. 599 s. ISBN 978-80-7551-076-1.
Literatura
- Platón. Timaios; Kritias. Překlad František Novotný. 3., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 127 s. Platónovy dialogy; sv. 17. ISBN 80-7298-161-7.
- Donnelly, Ignatius a Kovanda, Jindřich, ed. Atlantida: předpotopní svět. Překlad František Jandečka a Jindřich Kovanda. Vydání třetí, v nakladatelství Jonathan Livingston první. Praha: Jonathan Livingston, 2018. 599 stran. ISBN 978-80-7551-076-1.