Solopysky (Suchdol)
Souřadnice: 49°56′14″ s. š., 15°7′33″ v. d.
| Solopysky | |
|---|---|
_A._KostelCelkovyPohled.jpg) Kostel svatého Bartoloměje od jihovýchodu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Suchdol |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′14″ s. š., 15°7′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 78 (2021)[1] |
| Katastrální území | Solopysky u Kutné Hory (5,28 km²) |
| PSČ | 285 02 |
| Počet domů | 61 (2011)[2] |
  Solopysky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 159077 |
| Kód k. ú. | 759074 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Solopysky (německy Solopisk) jsou vesnice, část obce Suchdol v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Suchdola. Solopysky leží v katastrálním území Solopysky u Kutné Hory o rozloze 5,28 km².
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je pravděpodobně odvozen v posměšném významu ze slov sůl a pysky jako ves solopysků, tj. lidí, kteří solili pysky. Odkazoval na relativní vzácnost soli a nutnost jejího dovozu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Solopisk (1352–1384), Solopiesk (1385 až okolo roku 1405), Solopisk (1389), Solopysk (1424), z Solopisk (1482, 1499) a Solopysky (1654).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje[5]
- Fara čp. 37[6]
- Kaple svatého Cyrila a Metoděje v polích severovýchodně od vesnice
- Památné lípy u vchodu na hřbitov u kostela svatého Bartoloměje (tři lípy malolisté, čtvrtá poražena v roce 2006)[7]
- Památný strom (vedle kaple svatého Cyrila a Metoděje), mohutná lípa malolistá/srdčitá (výška 20 metrů, obvod 308 centimetrů)[8]
- Pozůstatky dvoru Kunwald (také Kunvald) v lese asi jeden kilometry od Solopysk. Dvůr pochází ze 17. století a patřil rodině Vraždů z Kunwaldu, později ho získal Leopold ze Šternberka. Od devadesátých let 20. století není využívaný, v současné době z něj zbývají jen ruiny.[9]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Fara -
Památné lípy u kostela -
Náves a silnice do Rozkoše -
Stromy v areálu hřbitova -
Kaple s památnou lípou -
Kaple svatého Cyrila a Metoděje -
Vchod na hřbitov (pohled od kaple)
_B._LipyUKostela.jpg)
_D._NavesSmerRozkos.jpg)
_E._StromyHrbitov.jpg)
_G._KaplickaSLipou.jpg)
_J._KaplickaDetail.jpg)
_L._HrbitovVchod.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Solopysky, s. 134, 135.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 118.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-09]. Identifikátor záznamu 152788 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-09]. Identifikátor záznamu 147587 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ 4 lípy malolisté [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Lípa malolistá [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Dvůr Kunvald [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Solopysky na Wikimedia Commons - Solopysky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
