Snubní prsten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Snubní prstýnky

Snubní prstýnky si vyměňují při svatebním obřadu ženich s nevěstou jako symbol slibu lásky, věrnosti a spojení.

Snubní prsten by měl být z kvalitního materiálu, aby vydržel 50 a více let bez významných změn. K jeho výrobě se používá nejčastěji bílé nebo žluté zlato, ale také stříbro nebo chirurgická ocel, případně kombinace různých kovů. Obvyklé je podobné provedení obou prstenů. Nevěsta může mít prsten ozdobený kamínky. Výběr je široký - od levných zirkonů až po brilianty a diamanty. Na vnitřní stranu prstenu je možné vyrýt krátký text. Bývá to nejčastěji datum svatby a jména novomanželů.

Při výběru snubního prstenu je třeba dát pozor na jeho správnou velikost. Tu pomohou určit ve zlatnictví pomocí měřicích kroužků. Doma lze určit velikost pomocí provázku, který omotáme kolem prstu a následně změříme jeho délku, nebo pomocí papírových proužků s předtištěnými hodnotami.

Zásnubní prsten má dát na vědomí všem, že osoba, která jej nosí, je zasnoubena a bude se vdávat. V západních kulturách nosí zásnubní prsten zpravidla ženy a takový prsten je ozdobený diamantem nebo jiným kamenem. V některých kulturách nosí muž a žena stejný zásnubní prsten, v dalších kulturách jsou zásnubní prsteny používány také jako svatební prsteny. Zásnubní prsten obvykle předává muž jako dárek ve chvíli, když žádá ženu o ruku. Tím dává najevo svůj zájem o budoucí sňatek. Zásnubní prsten se obvykle nosí na prsteníčku levé ruky. Některé páry si kupují „předzásnubní prsten“, který lze nazvat „prstenem slibu“.

Vyměňování snubních prstenů se datuje už od 12. století. Po svatbě tento prsten nosí současně se zásnubním. Zásnubní prsten začal svoji historii ve starověkém Egyptě. V časech starého Egypta měly zásnubní prsteny zcela jinou podobu než jak je známe dnes. Prsten tvořil kovový proužek spojený do tvaru kruhu. Takový prsten měl symbolizovat nekonečnost. Zásnubní prsteny používali také v dobách starého Říma. Římané dávali prsten spolu s malým klíčkem, který měl ochránit obdarovaného. Římské nevěsty dostávaly dva snubní prsteny, jeden zlatý, který nosily na veřejnosti, druhý vyrobený z kamene, ten používaly během vykonávání domácích prací. Ne vždy znamenalo nošení prstenu podobného snubnímu manželství. Někdy takový prsten znamenal nedotčenost nositele, nebo takový prsten byl symbolem čistého přátelství.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu