Sliznatky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Slizovky neboli hlenky, měňavkovce dříve řazené mezi houby.
Jak číst taxoboxSliznatky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenítrojlistí (Triblasticia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Craniata)
Třídasliznatky (Myxini)
Řádsliznatkotvární (Myxiniformes)
Synonyma
  • Myxinoida
  • Hyperotreti
Sesterská skupina
Vertebrata (obratlovci v užším slova smyslu)
nebo mihule (Petromyzonta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sliznatky (Myxini, Myxinoida, Myxiniformes, Hyperotreti) jsou rybám podobní živočichové z kmene strunatců. Jde o nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců a jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa a mají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je v některých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu – nemají však daleko k mihulím.

Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tj. žijící u dna). Obývají většinou mělká moře v chladných místech mírného pásu, ale v menší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde o stálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60 druhů v 5 až 7 rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela a Gilpichthys ze svrchního karbonu z doby před asi 330 miliony lety.

Anatomie

Sliznatky jsou živočichové hadovitého tvaru dosahující délky obvykle od 20 cm do 1 m. Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůst až 1,4 m a vážit několik kilogramů.[1]

Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí). Místo pravých úst vyskytujících se u čelistnatců mají otevřený kruhovitý disk vyzbrojený rohovitými zuby. Tato ústa se jako u všech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá rychlému úniku před predátory.

Rozmnožování

Sliznatky kladou velká vajíčka chráněná tuhým obalem, ve kterých jsou již noví dospělci, kteří neprochází žádným larválním stadiem. Mláďata se z vejce dostávají v části, kde je obal zeslabený.

Hospodářský význam

Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou v Koreji,[2] kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum z roku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo - druh klihu, nylonu podobná proteinová vlákna a folie stokrát jemnější než lidský vlas.[3]

Taxonomie

Dřívější taxonomie

Porovnání sliznatek (nahoře) s mihulí (dole)

Dříve patřily sliznatky do třídy kruhoústých (od kruhovitého disku úst) v nadtřídě bezčelistnatců, později se posunuly na úroveň třídy a kruhoústí zmizeli. Tato dvě alternativní řazení jsou znázorněna schematicky takto:[4]

                                  |-Hyperotreti (sliznatky)
                  |-Cyclostomi--|
 ---Vertebrata----|               |-Hyperoartia (mihule)
                  |-Gnathostomata (čelistnatci)
               |-Hyperotreti (sliznatky)
 ----Craniata--|            |-Hyperoartia (mihule)
               |-Vertebrata-|
                            |-Gnathostomata (čelistnatci)

Navrhovaný nový systém

Dnes se uvažuje o zařazení sliznatek do samostatného podkmenu strunatců:

Odkazy

Reference

  1. PLÍŠTIL, Jiří, et al. Aquatab [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola Myxini – sliznatky. Dostupné online. 
  2. Fishbase - Eptatretus burgeri
  3. [1]
  4. JANVIER, Philippe. The Tree of Life Web Project [online]. Muséum national d'histoire naturelle Paris, France, 1997 [cit. 2009-05-11]. Kapitola Craniata. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Encyklopedie Universum
  • Zvíře (A Dorling Kindersley Book)
  • Discovery Channel – Dirty Jobs (Cave Biologist) with Mike Rowe

Související články

Externí odkazy