Silvaplana
| Silvaplana | |
|---|---|
 Obec s jezerem Silvaplanersee | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°27′36″ s. š., 9°47′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1815 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Maloja |
  Silvaplana Silvaplana, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,77 km² |
| Počet obyvatel | 1 111 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 24,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7513 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silvaplana (rétorománsky Silvaplauna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 3 kilometry jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1815 metrů. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec je známým rekreačním střediskem, těžícím i z přítomnosti blízkého Svatého Mořice. Nachází se u jezera Silvaplanersee v horním Engadinu, na začátku údolí Innu. Jezero je prostřední ze tří hornoengadinských jezer a leží mezi jezery Moritzer See a Silsersee. Na jižním břehu Innu leží osada (místní část) Surlej (rétorománsky „nad jezerem“). Nedaleko této části obce, na břehu jezera, se nachází balvan, o němž Friedrich Nietzsche uvádí, že ho v srpnu 1881, když se na tomto místě zastavil, napadla myšlenka věčného opakování – základ spisu Tak pravil Zarathustra.
Silvaplana leží přímo na křižovatce Innu a průsmyku Julier (2284 m n. m.), takže je snadno dostupná ze severu. Na jihovýchodě se terén strmě zvedá ke Corvatsch, horskému pásmu na okraji masivu Bernina, který je se svými 4048 metry nejvyšším vrcholem Východních Alp.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od římských dob byla Silvaplana významnou tranzitní vesnicí na hlavní cestě údolím Engadin. První zmínka o kostele v Silvaplaně pochází z roku 1356, současný kostel je však pozdně gotický a pochází z roku 1491.[2] Reformace byla v obci zavedena v roce 1556. V 19. století byla rozšířena průjezdní silnice, rozvinul se cestovní ruch a byla postavena elektrárna. Počet farem se snížil z 24 v roce 1806 na 3 v roce 2000. Roku 1962 byl postaven zcela nový katolický kostel Panny Marie.[2]
Stavební boom v obci začal v roce 1960, kdy se stala oblíbeným poklidným rekreačním střediskem v těsné blízkosti Svatého Mořice. Kromě hotelů byly v obci postaveny rozsáhlé podzemní garáže pro 300 aut. V letech 2010–2018 byl vybudován obchvat obce s tunelem. Silvaplana se také stala oblíbeným centrem plachtění a kitesurfingu a hostí mimo jiné závody Světového poháru ve windsurfingu.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1804 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2006 | 2010 | 2012 | 2019 | |
| Počet obyvatel | 348 | 205 | 319 | 333 | 714 | 790 | 720 | 913 | 946 | 978 | 1 012 | 1 132 | |
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. Již ve druhé polovině 19. století přešla menšina na němčinu. V roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 73,3 % a v roce 1910 48,61 % obyvatel. V roce 1941 se tento podíl zvýšil na 54,9 %. V roce 1970 se však rétorománština stala menšinovým jazykem (v roce 1970: 200 ze 714 obyvatel, tj. 28,01 %). Od té doby její podíl dále klesá. Díky výuce rétorománštiny ve škole však bylo ještě v roce 2000 34,1 % místních obyvatel schopno komunikovat v tomto jazyce. Spolu s němčinou je rétorománština také úředním jazykem obce. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
| Jazyky v Silvaplaně | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 346 | 43,80 % | 434 | 60,28 % | 602 | 65,94 % | |||
| Rétorománština | 207 | 26,20 % | 141 | 19,58 % | 97 | 10,62 % | |||
| Italština | 138 | 17,47 % | 127 | 17,64 % | 145 | 15,88 % | |||
| Počet obyvatel | 790 | 100 % | 720 | 100 % | 913 | 100 % | |||
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
Z 946 obyvatel na konci roku 2005 bylo 719 (76 %) švýcarských státních příslušníků. Tento poměrně malý podíl obyvatel s místním občanstvím je dán zejména oblíbeností lokality mezi zahraničními milovníky sportů i místního klimatu, kteří zde vlastní mnoho rekreačních nemovitostí a často se zde usazují trvale. I díky tomu počet obyvatel obce v posledních desetiletích stoupá.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází na křižovatce kantonálních hlavních silnic č. 3 (Chur – Silvaplana – Malojapass) a č. 27 (Silvaplana – Svatý Mořic – Scuol – hranice s Rakouskem). Nejbližší železniční stanice se nachází na Rhétské dráze ve Svatém Mořici.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silvaplana na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d CLAVUOT, Ottavio. Silvaplana [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-11-30 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Silvaplana na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
