Seznam historických názvů Bratislavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam známých historických názvů Bratislavy:

  • 805/807 (přibližně): Uratislaburgium / Wratisslaburgium, Pisonium (latinsky) (podle Aventina dal v roce 805/807 moravský kníže jménem Uratislaus (čili Vratislav) postavit na místě zničené římské hraniční pevnosti Pisonium město, které neslo jméno po svém zakladateli, čili Uratislaburgium).
  • kolem 850: Istropolis (z řečtiny, název pochází z dob christianizace a používal ho později Matyáš Korvín)
  • 9. století: *Braslavъ (rekonstruovaná středověká slovanská forma podle slovanského knížete Braslava
  • 1. polovina 10. století (?): *Božänjь (rekonstruovaná středověká slovanská forma podle slovanského knížete Božana)
  • 907 (viz také podrobně v článku Bitva u Bratislavy): Brezalauspurc (první doložený soudobý název; v Salcburských análech (Annales Juvavenses maximi); podle starších pramenů vznikl název podle Braslava (viz výše), podle novějších pramenů však má název původ od Predslava, zřejmě třetího syna Svatoplukova; v této souvislosti je třeba si uvědomit, že se v rakouských a bavorských měnách písmena P a B často zaměňovala), Braslavespurch (podle Aventina podle Annales Juvavenses), Pressalauspurch
  • Po 1001: Preslav(v)a Civitas (latinsky Hrad Preslava/Bratislava) (tento název byl donedávna chybně uváděn jako „Breslava Civitas“, na nedávno nalezených mincích jde však jasně vidět forma Preslavva Civitas[1])
  • 1001, 1052, 1142, 1172, 1194: Poson (tento název je zřejmě odvozen od slovanského knížete Božana (viz výše), název se používal také v 13. a 14. století)
  • 1042: Brezesburg (nebo Prezesburg), Brecisburg
  • 1045: Bosenburg
  • 1048: Brecesburg
  • 1052: Brezisburg, Brezzizburch, Breisburg, Bresburc, Preslawaspurch
  • 1098: Prespurch, Brespurg
  • 1107, 1109, 1146: Bosan
  • 1108: Preburch, Bosania, Prespurch, Bresburch, Bresburg, Prespuerch, Brespurg, Posonia, Possen (český pramen), Bossen (rukopis ze Stockholmu)
  • 1109: Presburch
  • 1143: Bosonium
  • 1147: Prespurch
  • 1151 a 1163/4: Posonium (latinsky, původ jako výše uvedený název Poson)
  • 1189: Bosonium, Brezburc, Bosonium quod Prespurc teutonice nuncupatur, Brisburc, Posonium
  • 1197: Posony (maďarská forma)
  • 12. století: Bassan (nebo Massan) (arabský text)
  • 1217: Posonia
  • Později:
    • německy: Preßburg (16. století)/Presburg (16. století)/Pressburg (1786), Presburh (1773), ve 20. století Preßburg, podle nového německého pravopisu od roku 1998 Pressburg
    • řecky: Istropolis (1465, znamená „Město na Dunaji“)
    • latinsky: Posonium; v Aventinových análech Bavorov ze zač. 16. stol. jsou k událostem zač. 9. stol. uvedeny rovnocenné tvary Pisonium a Vratissolaoburgium (podle jiného vydání Pisonium a Vratislaburgium [začáteční V lze v tomto textu číst i jako U], podle jiného vydání Pisonium a Wratislaburgium) pokud událostem roku 907 je uveden tvar (v akuzativu) Vratizolaum nebo Vratislauiam.
    • maďarsky: Posony (v roce 1773 ještě používány), Pozsony (1808)
    • slovensky: Pressporek (1773)/Prešporek, Presspurek/Prešpurek, Prešporok apod. (používané později; tyto formy jsou odvozeny z německé formy), Požúň apod. (odvozeno z maďarské formy)
    • česky: Presspurk/Prešpurk, Presspurek/Prešpurek
    • polsky: Pożoń, Preszburg
    • francouzsky: Pressbourg, později Presbourg, viz např. ulice „Rue de Presbourg“ v centru Paříže
    • anglicky: Pressburg (h), Pressborough, viz např. „Pressburg Street“ na jihozápadě Londýna
  • V letech 18301840 používali přívrženci Ľudovíta Štúra následující formy: Břetislav, později: Břetislava, po kodifikaci nové slovenštiny v roce 1843 Braťislava (nad Dunajom); případně Tatranská Vratislava. Formu Břetislav(a) v roce 1837 zavedl Pavel Josef Šafařík (ve svém díle Slovanské starožitnosti), v historickém názvu Brecisburg (1042) viděl slovanskou formu Bracislaw/Brecislaw a mylně předpokládal, že město založil český král Břetislav I. Ve druhé polovině 19. století se tvar Bratislava přestal používat, ojediněle se však vyskytl tvar Břetislava.
  • Koncem 1918: přechodně Wilsonovo město (podle amerického prezidenta Wilsona). Některé prameny však uvádějí, že tento název používaly výlučně československé legie v Itálii začátkem roku 1919 na svých mapách.
  • 22. únor6. březen 1919: Bratislav (oficiální název), inspirovaný štúrovci, resp. Šafářikem, v březnu jazykově upraven, neboť koncovka -av má český původ, srov. např. Břeclav), podle ojedinělých názorů bylo jméno odvozeno nezávisle na štúrovců a Šafaříka ze slovanské formy Braslavъ, podle jiných (ještě ojedinělejších) názorů název vytvořil americký prezident Wilson)
  • Od 6. března 1919: Bratislava (oficiální název) – úprava koncovky oživila štúrovský název z roku 1843, s přihlédnutím k reformě psaní Martina Hattaly (1851)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam historických názvov Bratislavy na slovenské Wikipedii.

  1. STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo: počiatky stredovekého Slovenska: rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12. storočia. 1. vyd. Bratislava: Veda, 2004. ISBN 80-224-0812-3. S. 226.  s odkazy na numismatické zdroje

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny Bratislavy. Sest. Horváth, V. - Lehotská, D. - Pleva, J. Bratislava, Obzor, 1982. 548 s.