Řetězce kráterů (Catenae) [editovat]
Řetězce kráterů na Ganymedu jsou nazvány po bozích starověkého světa.
| Název |
Šířka |
Délka |
Průměr |
Rok pojmenování |
Eponym |
| Enki Catena |
38,8º S |
13,6º Z |
161,3 |
1997 |
Ochránce civilizace a kultury v sumersko-akkadské mytologii Enki. |
| Khnum Catena |
32,9º J |
349,1º Z |
66,0 |
1997 |
Egyptský bůh plodnosti Chnum. |
| Nanshe Catena |
15,4º S |
352,9º Z |
103,8 |
1997 |
Bohyně pramenů a kanálů Nanše, Enkiho dcera. |
| Terah Catena |
7,1º S |
277,5º Z |
283,0 |
2000 |
Fénický bůh Měsíce Terah. |
Světlé skvrny (Faculae) [editovat]
Jejich názvy pocházejí nejčastěji z názvů měst a míst nacházejících se ve starověkém Egyptě.
| Název |
Šířka |
Délka |
Průměr |
Rok pojmenování |
Eponym |
| Abydos Facula |
33,4º S |
153,4º Z |
180,0 |
1985 |
Egyptské město Abydos, kde byl uctíván bůh plodnosti, úrody a současně bůh zemřelých Osiris. |
| Akhmin Facula |
27,7º S |
189,5º Z |
245,0 |
1997 |
Egyptské město Akhmin, kde byl uctíván bůh plodnosti Min. |
| Bigeh Facula |
29,0º S |
94,3º Z |
224,0 |
2000 |
Ostrov Bigeh, kde přebýval podle egyptských mýtů bůh Nilu Hapi. |
| Busiris Facula |
15,7º S |
215,4º Z |
369,0 |
1985 |
Město Busiris v Dolním Egyptě, kde začal být poprvé uctíván Osiris. |
| Buto Facula |
13,2º S |
203,5º Z |
245,0 |
1985 |
Močál, kde egyptská bohyně Isis skryla Osirisovo tělo. |
| Coptos Facula |
9,9º S |
209,2º Z |
329,0 |
1985 |
Starověké město Coptos, ze kterého vycházely karavany. |
| Dendera Facula |
0,0º S |
257,0º Z |
114,0 |
1985 |
Město, jehož hlavní bohyní byla egyptská veselosti Hathor. |
| Edfu Facula |
25,7º S |
147,1º Z |
184,0 |
1985 |
Egyptské město Edfu, kde byl uctíván staroegyptský bůh nebes, slunce a světla Hor. |
| Heliopolis Facula |
18,5º S |
147,2º Z |
50,0 |
1997 |
Staroegypské město Heliopolis, hlavní středisko slunečního kultu. |
| Hermopolis Facula |
22,4º S |
195,3º Z |
260,0 |
1997 |
Místo, kde byl uctíván egyptský prabůh hadů Unut. |
| Memphis Facula |
14,1º S |
131,9º Z |
361,0 |
1985 |
Správní středisko starověkého Egypta v období Staré říše Memfis. |
| Ombos Facula |
4,8º S |
236,0º Z |
170,0 |
1985 |
Egyptské město Ombos (dnes Kom Ombo), kde byl uctíván bůh úrody a plodnosti Sobek. |
| Punt Facula |
26,1º J |
242,2º Z |
228,0 |
1985 |
Země Punt nacházející se východně od území starověkého Egyptu, Punt Facula byl na kráter Punt. |
| Sais Facula |
37,9º S |
14,2º Z |
137,0 |
1988 |
Město Sais, které se stalo královským sídelním městem za 26. egyptské dynastie. |
| Siwah Facula |
7,0º S |
143,1º Z |
220,0 |
1985 |
Oáza Siwa, kde byl věštbou uznán Alexandr Veliký egyptským faraonem. |
| Tettu Facula |
37,6º S |
161,2º Z |
189,0 |
1985 |
Egyptské město Tettu, kde byla uctívána bohyně Nilu Hatmehit a Osiris. |
| Thebes Facula |
7,1º S |
202,4º Z |
360,0 |
1985 |
Théby, za 11. dynastie a za Nové říše hlavní město Egypta. |
Kanály (Fossae) [editovat]
| Název |
Šířka |
Délka |
Průměr |
Rok pojmenování |
Eponym |
| Lakhamu Fossa |
11,6º J |
227,7º Z |
370,0 |
1985 |
Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhamu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat. |
| Lakhmu Fossae |
50,4º S |
128,0º Z |
3 700,0 |
1985 |
Božská přírodní síla nebo drak (had) Lakhmu zrozený ze spojení sumersko-akkadského boha Abzu a bohyně Tiamat. |
| Zu Fossae |
38,5º S |
150,5º Z |
2 900,0 |
1985 |
Drak chaosu zabitý akkadským bohem Mardukem. |
Planiny (Regiones) [editovat]
Názvy byly přiděleny po význačných astronomech spojených s výzkumem Jupiteru a jeho měsíců.
| Název |
Šířka |
Délka |
Průměr |
Rok pojmenování |
Eponym |
| Barnard Regio |
10,7º J |
19,0º Z |
3 200,0 |
1979 |
Edward Emerson Barnard (1857-1923), americký astronom. |
| Galileo Regio |
47,0º S |
129,6º Z |
5 000,0 |
1979 |
Galileo Galilei (1564-1642), italský astronom. |
| Marius Regio |
6,8º S |
181,2º Z |
4 000,0 |
1979 |
Simon Marius (1570-1624), německý astronom. |
| Nicholson Regio |
33,5º J |
4,8º Z |
3 900,0 |
1979 |
Seth Barnes Nicholson (1891-1963), americký astronom. |
| Perrine Regio |
33,2º S |
32,5º Z |
3 800,0 |
1979 |
Charles D, Perrine (1867-1951), americký astronom. |
| Název |
Šířka |
Délka |
Průměr |
Rok pojmenování |
Eponym |
| Akitu Sulcus |
38,9º S |
194,3º Z |
365,0 |
1997 |
Akitu byla babylonská slavnost jara oslavující Mardukovo vítězství nad Tiamat. |
| Anshar Sulcus |
18,0º S |
197,9º Z |
1,372,0 |
1979 |
Nebeské obydlí nazvané Anshar assyrsko-babylonských bohů Lakhmu a Lakhamu. |
| Apsu Sulci |
39,4º J |
234,7º Z |
1,950,0 |
1979 |
Prvotní oceán Apsu ze sumersko-akkadské mytologie. |
| Aquarius Sulcus |
52,4º S |
3,9º Z |
1,420,0 |
1979 |
Aquarius je souhvězdí, kam podle řecké mytologie vyzvedl Zeus na oblohu syna trojského krále Ganyméda. |
| Arbela Sulcus |
21,1º J |
349,8º Z |
1,940,0 |
1985 |
Arbela bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar. |
| Bubastis Sulci |
72,3º J |
282,9º Z |
2,651,0 |
1988 |
Město Bubastis ve starověkém Egyptě, kde byla uctívána bohyně Bastet. |
| Byblus Sulcus |
37,9º S |
199,9º Z |
645,0 |
1997 |
Starověké fénické město Byblus. |
| Dardanus Sulcus |
46,9º J |
17,5º Z |
2,988,0 |
1979 |
Dardanie, místo odkud byl řeckým bohem Diem (přeměněným v orla) unesen Ganymédés. |
| Dukug Sulcus |
83,5º S |
3,8º Z |
385,0 |
1985 |
Název sumerského pravodstva Dukug, z níž se zrodila prvotní země. |
| Elam Sulci |
58,2º S |
200,3º Z |
1,855,0 |
1985 |
Elam je název starověkého státu rozkládajícího se v okolí dolního toku řeky Tigris. |
| Erech Sulcus |
7,3º J |
179,2º Z |
953,0 |
1985 |
Akadské město Erech vybudované podle mýtů Mardukem. |
| Harpagia Sulcus |
11,7º J |
318,7º Z |
1,792,0 |
1985 |
Harpagia je podle Strabóna místo, odkud byl unesen orlem Ganymédes. |
| Hursag Sulcus |
9,7º J |
233,1º Z |
750,0 |
1985 |
Sumerské pohoří Hursag, kde podle mýtů sídlí větry. |
| Kishar Sulcus |
6,4º J |
216,6º Z |
1,187,0 |
1979 |
Kišar, podle asyrsko-babylonské mytologie dcera bohů Lahmu a Lahamu, matka země. |
| Lagash Sulcus |
10,9º J |
163,2º Z |
1,575,0 |
1985 |
Sumerský městský stát Lagaš v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie. |
| Larsa Sulcus |
3,8º S |
248,7º Z |
1,000,0 |
2000 |
Sumerské město Larsa. |
| Mashu Sulcus |
29,8º S |
205,7º Z |
2,960,0 |
1979 |
Mashu bylo podle asyrsko-babylonských mýtů pohoří se dvěma vrcholky, kde slunce vycházelo a zapadalo. |
| Mysia Sulci |
7,0º J |
7,9º Z |
5,066,0 |
1979 |
Mysia byla oblast na severozápadě Malé Asie, odkud byl unesen orlem Ganymédés. |
| Nineveh Sulcus |
23,5º S |
53,1º Z |
1,700,0 |
1997 |
Ninive bylo asyrské město, kde byla uctívána bohyně plodnosti a lásky Ištar. |
| Nippur Sulcus |
36,9º S |
185,0º Z |
1,425,0 |
1985 |
Nippur bylo významné sumerské město a náboženské středisko. |
| Nun Sulci |
49,5º S |
316,4º Z |
1,500,0 |
1979 |
Nun byl staroegyptský bůh reprezentující v mytologii prvotní pravodstvo. |
| Philae Sulcus |
65,5º S |
169,0º Z |
900,0 |
1997 |
Philae byl ostrov na Nilu, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě. |
| Philus Sulcus |
44,1º S |
209,5º Z |
465,0 |
1979 |
Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště. |
| Phrygia Sulcus |
12,4º S |
23,5º Z |
3,700,0 |
1979 |
Království Frýgie v Malé Asii, kde se podle řeckých mýtů narodil Ganymédés. |
| Shuruppak Sulcus |
19,3º J |
232,2º Z |
2,800,0 |
2000 |
Shuruppak bylo město na břehu řeky Eufrat, kde byla uctívána bohyně úrody a vzduchu Ninlil. |
| Sicyon Sulcus |
32,7º S |
18,5º Z |
2,125,0 |
1979 |
Místo, kde Ganymédés a Hébé byly uctíváni jako dárci deště. |
| Sippar Sulcus |
15,4º J |
189,3º Z |
1,508,0 |
1985 |
Starověké babylonské město Sippar. |
| Tiamat Sulcus |
3,4º S |
208,5º Z |
1,330,0 |
1979 |
Podle asyrsko-babylonských mýtů bouřlivý oceán, z kterého vše vzniklo. |
| Umma Sulcus |
4,1º S |
250,0º Z |
1,270,0 |
2000 |
Umma bylo starověké sumerské město. |
| Ur Sulcus |
49,8º S |
177,5W |
1,145,0 |
1985 |
Sumerské město Ur, kde byl uctíván sumerský bůh Měsíce, Nanna. |
| Uruk Sulcus |
0,8º S |
160,3º Z |
2,200,0 |
1979 |
Babylonské město Uruk, jehož panovníkem byl Gilgameš. |
| Xibalba Sulcus |
43,8º S |
71,1º Z |
2,200,0 |
1997 |
Xibalbá je mayský název pro podsvětí. |
Externí odkazy [editovat]