Inanna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Innin (sumersky též Ninanna, 
, Inanna, Inanna, Ninsianna; akkadsky Ištar, Eštar) je sumerská bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války. Později byla převzata do akkadské mytologie, některé její povahové rysy lze najít u bohyní uctívaných prakticky v celém starověkém Středomoří. Je problém říci, nakolik byly tyto bohyně ovlivněny původní sumerskou představou a do jaké míry vznikal jejich kult samostatně. Původně byla Innin bohyní Uruku, ale později byla uctívána po celém Sumeru.
Pochopení tohoto božstva je velmi složité, neboť vyjadřovalo protiklady přírody; z textů vyplývá, že Innin byla zároveň rodičkou, matkou, ale i neplodnou ženou, byla ničitelka i stvořitelka, přinášela mír i válku.
Většina vědců klade vznik této bohyně zhruba do roku 4000 př. Kr., kdy prošla velmi složitým vývojem, postupně byla sloučena s několika bohyněmi a bohy, čímž vzniklo velmi mocné božstvo.
Nejprve byla zobrazována jako rákos (kolem roku 1500 př. Kr. ji symbolizovala tzv. Ištařina osmicípá hvězda), okolo roku 3000 př. Kr. se začíná objevovat v lidské, většinou ženské podobě, v mužské podobě byla zobrazována, pokud měl vyniknout její válečný aspekt.
Obsah |
[editovat] Atributy
Jejími atributy byla zvířata lev, sova a holub. Jejím symbolem byla planeta Venuše.
Zobrazována bývá v mnoha podobách, nejčastěji je odhalená, v rukou má zbraně (nejčastěji luk), na hlavě tiáru s rohy. Pokud je zobrazována ve své sexuální funkci, vyrůstají jí z těla falické symboly.
[editovat] Rodinné poměry
- Otec: Nanna (akkadsky: Sín)
- Matka: Ningal
- Bratr: Utu (akkadsky Šamaš)
- sestra: Ereškigala
Milenci:
Děti:
- Lulal a Látarak - není jisté, zda šlo o jednu či dvě bytosti
- Šara
[editovat] Innin v literatuře
- Enki a Inin
- Inin v podsvětí
- Innin a Ebich
- Innin a Šukalletuda
- Innin v podsvětí (známo též jako Sestup Innany do podsvětí)
- Innin a Dumunzi (někdy součástí Innin v podsvětí, též Innin a Bilulu)
- Píseň o Agušaje - Agušaja je jedno ze jmen bohyně Ištar v jejím válečném aspektu. V tomto starobabylónském epickém textu je Ištar zcela zaujata válčením, proto se Eu (Enki) snaží ukončit tyto její nálady, svolá bohy a chce, aby stvořili Ištaře protivníka. Bohům se to nepodaří, proto Ea ze špíny za nehty stvoří bohyni Sáltu (svár) a poštve ji na Ištar. Ištar je zhnusena jejím chováním a požádá Eu, ať ji zničí, ten tak udělá pod podmínkou, že se Ištar vzdá svých válečných choutek. Text pochází z období kolem roku 1500 př. Kr., zajímavé je, že obsahuje modlitbu za Chammurapiho.
Dále je známa řada mýtů, ve kterých vystupuje okrajově (např. Epos o Gilgamešovi), mimo to se zachovala i řada hymnů, které ji oslavují. Dále jsou známy i tzv. sebechvály.
Innin se vyskytuje ve všech seznamech bohů od 26. stol. př. Kr, a to zpravidla (výjimek je opravdu velmi málo) na třetím místě. V pozdní tradici (novobabylónská říše) klesá na 5. - 8. místo.
