Seydlitz (křižník)
Spouštění křižníku Seydlitz na vodu 29. ledna 1939 | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | těžký křižník |
Třída | třída Admiral Hipper |
Jméno podle | Friedrich Wilhelm von Seydlitz |
Zahájení stavby | 29. října 1936 |
Spuštěna na vodu | 19. ledna 1939 |
Uvedena do služby | nedokončena |
Osud | potopena 10. ledna 1945, sešrotována v 50. letech |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 18 600 t (maximální) |
Délka | 205,9 m |
Šířka | 21,3 m |
Ponor | 5,8 - 7,2 m |
Pohon | turbíny Deschimag, 12 kotlů Wagner, 3 vrtule 130 000 hp |
Rychlost | 32 uzlů |
Dosah | 6 100 námořních mil při 15 uzlech |
Posádka | asi 1400 |
Výzbroj | 8 x 203 mm 12 x 105 mm 12 x 37 mm 8 x 20 mm 12 torpédometů ráže 533 mm |
Letadla | 3 (1 katapult) |
Seydlitz byl německý těžký křižník. Byla to v pořadí čtvrtá jednotka třídy Admirál Hipper, která ale nebyla nikdy dokončena.
Kýl byl založen 29. prosince 1936 v loděnicích DeSchiMAG v Brémách. Na vodu byl trup spuštěn 19. ledna 1939. V době vypuknutí druhé světové války byl Seydlitz hotov pouze ze 66%. SSSR v té době projevil zájem o odkoupení rozestavěné lodě, společně s taktéž rozestavěnou sesterskou lodí Lützow, ale Německo to odmítlo (SSSR ovšem odkoupil alespoň nedokončený Lützow).
Brzy po začátku války se německé loděnice přeorientovaly na stavbu ponorek a dokončení velkých hladinových jednotek (kromě Seydlitze se to týkalo například i rozestavěné letadlové lodi Graf Zeppelin nabíralo čím dál větší zpozdění. V srpnu 1942 bylo rozhodnuto přeměnit Seydlitz, mezitím dokončený na 90 %, na lehkou letadlovou loď, nesoucí 18 letadel. Loď by pravděpodobně nesla palubní modifikaci stíhacího letounu Bf 109T, od firmy Fieseler, střemhlavé bombardéry Junkers Ju-87C a torpédové bombardéry Fieseler Fi 167. Dokončení se tím opět značně odložilo, protože taková přestavba byla velice náročná na tehdy už nedostatkový materiál a dostavba lodi neměla vysokou prioritu. Na konci byl stále nedokončený Seydlitz odtažen do Königsbergu, kde byl Němci 10. ledna 1945 potopen. Sověti ho v roce 1946 vyzvedli a přejmenovali na Poltavu. Předpokládá se, že byl v 50. letech sešrotován.