Severní Dvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severní Dvina
Počátek Severní Dviny – soutok řek Jug a Suchona
Počátek Severní Dviny – soutok řek Jug a Suchona
Základní informace
Délka toku744 km
Plocha povodí357 000 km²
SvětadílEvropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká
RuskoRusko Rusko (Vologdská oblast, Archangelská oblast)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, Bílé moře
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Dvina (rusky Северная Двина) je řeka na severu evropské části Ruska, která protéká přes Vologdskou a Archangelskou oblast. Od soutoku zdrojnic je 744 km dlouhá. Povodí má rozlohu 357 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vzniká soutokem Jugu a Suchony a až k ústí Vyčegdy je nazývaná Malá Severní Dvina. Pod tímto soutokem se její vodnost více než zdvojnásobuje. Až k ústí Vagy teče v široké v dolině s příkrými až sráznými břehy. Překonává mnohé peřeje a v korytě se vyskytuje množství mělčin a ostrovů. Níže se dolina prudce zužuje a její svahy jsou prudké a tvořené vápenci. Pod ústím Piněgy se řeka rozděluje na ramena, která se opět spojují u Archangelsku. Pod ním pak začíná delta o rozloze přibližně 900 km². Její největší ramena jsou Nikolskij, Korabelnyj, Kuzněčicha, Majmaksa (nejhlubší), Murmanskij. Ústí do Dvinské zátoky Bílého moře.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdroj vody je smíšený s převahou sněhového. Průměrný roční průtok vody v místě soutoku zdrojnic činí 770 m³/s a v ústí 3490 m³/s. Nejvyššího rozsahu kolísání hladiny, až 14 m, dosahuje mezi ústími Vagy a Piněgy, k jejímuž ústí až dosahuje vliv přílivu. Ledová pokrývka je na řece od říjnalistopadu do začátku dubna až začátku května. Taní spojené s plovoucími krami je prudké a často vznikají ledové zátarasy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Přes Severodvinský kanál (Suchona, Kubenské jezero, Čekana) je řeka spojena s Volhou a tedy i Volžsko-baltskou vodní cestou a přes Piněgu a vodní kanál Kulojje spojena s řekou Kuloj. Vodní doprava je možná po celé délce toku po dobu 160 až 190 dní v roce, přičemž hlavní dopravovanou surovinou je dřevo. Větší města a přístavy, jimiž protéká, jsou Velikij Usťug, Krasavino, Kotlas, Krasnoborsk, Privodino, Čerevkovo, Verchňaja Tojma, Cholmogory, Archangelsk. V řece se vyskytuje přibližně třicet druhů ryb (jeseter malý, nelma obecná, síh malý, síh pyžjan, cejn velký).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]