Sacharin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sacharin (též cukerín, cukerin a zuckerin, E954, systematický název 2H-1λ-6,2-benzothiazol-1,1,3-trion) je neenergetické náhradní sladidlo, které vynalezl roku 1878 chemik Constantin Fahlberg[1]. Vyrábí se z kamenouhelného dehtu.[zdroj?] Chutí je asi pětsetkrát[zdroj?] sladší než cukr, má však nepříjemný hořký chuťový dojezd. Je vhodným sladidlem pro cukrovkáře.[zdroj?]

V 19. století byl sacharin pro svou cenu a postavení nedostatkového zboží pašován obyvateli horských oblastí českého pohraničí – zejména na hranici s Německem. Pašování cukerinu za dob Rakouska-Uherska si vzal spisovatel Franta Sauer jako námět pro svoji knihu Pašeráci.[zdroj?]

Zdravotní nezávadnost[editovat | editovat zdroj]

Zdravotní nezávadnost sacharinu byla ve dvacátém století v USA zpochybňována. Mnohé studie z USA ukazovaly souvislost mezi rakovinou a příjmem sacharinu a mnohé jiné naopak souvislost neukázaly.[zdroj?]

V roce 1991 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) formálně stáhl svůj návrh na zákaz sacharinu z roku 1977. V roce 2000 americký kongres odmítl zákon požadující, aby výrobky obsahující sacharin nesly upozornění o zdravotních rizicích.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=748648 - Přehmaty vědy: Diabetiky zachránily nemyté ruce

Související články[editovat | editovat zdroj]