Sándor Wekerle

Sándor Wekerle
Sándor Wekerle
Narození	14. listopadu 1848; Mór
Úmrtí	26. srpna 1921 (ve věku 72 let); Budapešť
Místo pohřbení	Hřbitov Kerepesi
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1870)
Povolání	ekonom, politik a právník
Politické strany	Constitution Party; Liberální strana (Uhersko); Národní strana ústavy
Děti	Sándor Wekerle Jr.
Funkce	poslanec maďarského Národního shromáždění (1887–1896); Minister of Finance in Hungary (1889–1890); Minister of Trade (1892); premiér Maďarska (1892–1895); člen Sněmovny magnátů (1897–1906); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sándor Wekerle (14. listopadu 1848 Mór – 26. srpna 1921 Budapešť) byl maďarský politik. Ve třech obdobích zastával post premiéra Uherska (1892–1895, 1906–1910, 1917–1918). Dohromady stál v čele vlády 7 let a 48 dní. Ve svém prvním premiérském mandátu prosadil několik průlomových zákonů a opatření, zejména v církevní oblasti, ve dvou zbývajících mandátech byl spíše loutkou silnějších osobností kolem něj.^[1] Byl vnímán jako liberál, jako první premiér se pokoušel i o sociální politiku, zatvrzelý ale zůstal k dělnickému hnutí a národnostním menšinám (např. Velezrádný proces roku 1908).^[2] Byl prvním nešlechticem v premiérské funkci.^[3] Uherskou politiku silně ovlivnil i jako ministr financí (1889–1895, 1906–1910, 1917–1918). Byl představitelem Národní konstituční strany (Országos Alkotmánypárt).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Móru v dunajsko-švábské rodině. Vystudoval práva na Budapešťské univerzitě. Roku 1872 získal doktorát, v roce 1877 se habilitoval ve finančním právu. Poté vstoupil do státní služby a pracoval na ministerstvu financí. Stále však pokračoval v akademické kariéře přednášením politické ekonomie na univerzitě. V roce 1886 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, ve stejném roce se stal finančním státním tajemníkem a v roce 1889 vystřídal Kálmána Tiszu ve funkci ministra financí. Provedl konverzi státních půjček, zvýšil spotřební daně a podařilo se mu, poprvé v historii maďarského rozpočtu, vyhnout se deficitu. Připravil přechod na zlatý standard. V listopadu 1892 nahradil hraběte Gyulu Szapáryho ve funkci premiéra, i když si ponechal i portfolio financí. Navzdory silnému odporu katolíků a magnátů, v roce 1894 protlačil zákon o občanském sňatku. Prováděl liberální církevní politiku, zrušil nadřazenost katolické církve, dosáhl rozsáhlé odluky církve od státu a vymohl rovná práva pro Židy. Pokračující odpor klerikálů, včetně císaře Františka Josefa I., ho však 22. prosince 1894 donutil k rezignaci. Vystřídal jej Dezső Bánffy. 1. ledna 1897 byl jmenován prezidentem nově vytvořené správního soudu a na několik dalších let se držel stranou politiky, ačkoli z titulu své funkce byl automaticky členem sněmovny magnátů. Byl v té době také ředitelem Národního kasina v Budapešti, které pomáhal zakládat, jako jedno z opatření k ozdravění státních financí. 8. dubna 1906 byl znovu jmenován ministerským předsedou, přičemž zároveň převzal resort financí. Ke konci mandátu vedl i ministerstvo spravedlnosti. Dne 27. dubna 1909 rezignoval, ale vedl úřad až do 17. ledna 1910. Potřetí se vrátil k moci v roce 1917 a sloužil jako předseda vlády poslední rok první světové války. Založil novou Ústavní stranu 48, ale ve volbách toho roku s ní neuspěl. Vojenská porážka Rakouska-Uherska ho přiměla v říjnu 1918 rezignovat. V době komunistické Maďarské republiky rad byl držen jako rukojmí. V horthyovské éře do politiky nezasahoval.

Jeho syn Sándor Wekerle mladší (1878–1963) se stal ministrem financí v letech 1928–1931.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sándor Wekerle na anglické Wikipedii.

↑ Wekerle, Sándor (Alexander). Österreichisches Biographisches Lexikon [online]. 2003 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (německy)
↑ Wekerle, Sándor | Hrvatska enciklopedija. enciklopedija.hr [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
↑ Wekerle Sándor | Magyar életrajzi lexikon | Kézikönyvtár. www.arcanum.com [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (maďarsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Wekerle na Wikimedia Commons

[1] Wekerle, Sándor (Alexander). Österreichisches Biographisches Lexikon [online]. 2003 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (německy)

[2] Wekerle, Sándor | Hrvatska enciklopedija. enciklopedija.hr [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.

[3] Wekerle Sándor | Magyar életrajzi lexikon | Kézikönyvtár. www.arcanum.com [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (maďarsky)

[1]

[2]

[3]

Premiéři Maďarska

Uhersko během Revoluce 1848–1849	Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)

Uhersko v rámci Rakouska-Uherska	Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)

První Maďarská republika	Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)

Maďarská republika rad	Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)

Maďarské království	István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)

Druhá Maďarská republika	Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)

Maďarská lidová republika	István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)

Třetí Maďarská republika	József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)