Rypoš lysý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rypoš lysý

Rypoš lysý
Rypoš lysý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: rypošovití (Bathyergidae)
Rod: rypoš (Heterocephalus)
Binomické jméno
Heterocephalus glaber
Rozšíření rypoše lysého
Rozšíření rypoše lysého

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) je hlodavec pocházející z Východní Afriky a je jediným druhem aktuálně klasifikovaným v rodu Heterocephalus. Je to jeden ze dvou známých druhů savců, kteří žijí eusociálním způsobem života (druhým je rypoš damarský). Má řadu neobvyklých vlastností, je neobyčejně přizpůsoben nehostinnému prostředí podzemí – počítaje v to například absenci receptorů bolesti na kůži, termoregulace a velice pomalý metabolismus. Nebyla u něj také pozorována rakovina.[1]

Fyzický popis[editovat | editovat zdroj]

Typický jedinec je 8–10 cm dlouhý a váží 30–35 g. Královny jsou větší a můžou vážit přes 50 g, nejtěžší až 80 g. Jsou velice dobře adaptování na svou podzemní existenci. Oči jsou velmi malé, jejich schopnost vidět slabá. Nohy jsou tenké a krátké, navzdory tomu jsou schopni se v podzemí pohybovat stejně rychle vzad jako vpřed. Svoje velké vyčnívající zuby používají pro kopání, jejich rty jsou uzavřeny těsně za zuby, aby se zabránilo průniku materiálu při kopání. Mají velmi málo chlupů (viz název) a svraštělou růžovou či nažloutlou kůži.

Jejich adaptace na omezený přísun kyslíku uvnitř tunelů, které jsou jejich prostředím: plíce jsou velice malé a krev je schopna velice silně vázat kyslík, zvyšujíc tak efektivitu absorpce kyslíku. Jejich velice nízká dechová frekvence a metabolický proces na zvíře jejich velikosti (okolo 2/3 myši srovnatelné velikosti), jim pomáhá využívat minimálně kyslík. V dlouhých obdobích hladu, například v případě sucha, se jejich metabolismus sníží až o 25 procent.

Prostředí a zvyky[editovat | editovat zdroj]

Výskyt a prostředí[editovat | editovat zdroj]

Rypoš lysý se přirozeně vyskytuje v sušších částech tropické savany Východní Afriky, převážně v jižní Etiopii, Keni a Somálsku.

Společenstvo zvící průměrně 75–90 jedinců žije společně v složitém systému chodeb ve vyprahlé africké poušti. Systém tunelů vytvořených rypoši může souhrnně dosahovat až dvě nebo tři míle (3–5 km).

Sociální struktura a reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Rypoš lysý je jeden ze dvou druhů savců, kteří žijí eusociálně. Mají složitou sociální strukturu, ve které pouze jedna samice (královna) a jeden až tři samci plodí potomstvo, zatímco ostatní členové kolonie jsou dělníci. Stejně jako některá včelstva, dělníci jsou rozděleni do různých kast namísto skupin. Někteří primárně hloubí tunely, zvětšujíce tak síť již hotových tunelů, někteří (vojáci) chrání skupinu před vnějšími predátory.

Vztah mezi královnou a plodnými samci může přetrvat po mnoho let. Chování zvané potlačená reprodukce je předpokládaným důvodem neplodnosti ostatních samic. Je tím myšleno, že neplodnost dělnic je pouze dočasná, nikoli vrozená. Královna žije 13–18 let a je extrémně nepřátelská vůči ostatním samicím chovajícím se jako královny, nebo produkujícím hormony pro přípravu na roli královny. Pokud královna zemře, další samice převezme její místo, někdy po krutém boji se sokyněmi.

Strava[editovat | editovat zdroj]

Primární potravou jsou velmi velké hlízy (její možná váha až tisícinásobek váhy průměrného rypoše lysého), které nacházejí hluboko v podzemí při hloubení tunelů, ale stravují se též vlastními výkaly. Jedna hlíza může zásobovat kolonii dlouhodobě i několik měsíců či let, protože ji vyjídají zvenku, aby se hlíza regenerovala a dorůstala.

Symbiotická bakterie v jejich střevech jim pomáhá rozložit i vlákninu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rypoši a slepci

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu