Richard Saunders Dundas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Admirál Sir Richard Saunders Dundas
První námořní lord
Ve funkci:
1859 – 1861
PředchůdceSir William Martin
NástupceSir Frederick William Grey
Ve funkci:
1857 – 1858
PředchůdceSir Maurice Fitzhardinge Berkeley
NástupceSir William Martin

Narození11. dubna 1802
Anglie
Úmrtí3. června 1861 (ve věku 59 let)
Londýn
RodičeRobert Dundas, 2. vikomt Melville a Anne Dundas, Viscountess Melville
PříbuzníCharles Dundas[1], Henry Dundas, 3rd Viscount Melville[1] a Robert Dundas, 4th Viscount Melville (sourozenci)
Alma materHarrow School
Profesenámořní důstojník
Oceněnírytíř komandér Řádu lázně
CommonsRichard Saunders Dundas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Richard Saunders Dundas (11. dubna 18023. června 1861, Londýn, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od roku 1817 a již ve dvaadvaceti letech byl kapitánem, za účast v první opiové válce byl povýšen do šlechtického stavu (1841). Později vynikl jako jeden z vrchních velitelů v krymské válce a v roce 1858 dosáhl hodnosti viceadmirála. Uplatnil se také ve správě námořnictva a svou kariéru zakončil ve funkci prvního námořního lorda (1857–1858 a 1859–1861)[2].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Portrét admirála Dundase z období krymské války

Pocházel z významného skotského rodu Dundasů, byl druhorozeným synem dlouholetého ministra námořnictva 2. vikomta Melvilla[3]. Studoval v Harrow School a v roce 1817 vstoupil do námořnictva[4]. Doplnil si vzdělání na námořní škole v Portsmouthu, poté sloužil ve Středomoří, Karibiku a Indii, již v devatenácti letech byl poručíkem a ve dvaadvaceti letech kapitánem (1824), v letech 1827–1828 absolvoval plavbu kolem světa. V letech 1828–1830 byl tajemníkem svého otce, který byl tehdy ministrem námořnictva, od roku 1830 sloužil ve Středomoří a od roku 1837 v Indickém oceánu. Vyznamanal se během první opiové války a v roce 1841 obdržel Řád lázně. V letech 1845–1846 působil znovu na admiralitě jako tajemník ministra námořnictva (lord Haddington), od roku 1848 sloužil znovu ve Středomoří.

HMS Wellington, vlajková loď admirála Dundase za krymské války

V roce 1853 byl jmenován kontradmirálem a v letech 1853–1855 působil jako lord admirality (nejprve jako třetí námořní lord, od června 1854 druhý námořní lord)[5]. Od února 1855 byl vrchním velitelem v Baltském moři a podílel se na závěrečných operacích krymské války v severní Evropě. V srpnu 1855 podnikl úspěšný útok na ruskou flotilu ve Sveaborgu. Po skončení krymské války byl jako rytíř Řádu lázně povýšen do šlechtického stavu a obdržel také francouzský Řád čestné legie. Po návratu do Anglie byl znovu lordem admirality (1857, 1858–1859) a v roce 1858 dosáhl hodnosti viceadmirála. Svou kariéru zakončil v Palmerstonových vládách jako první námořní lord (1857–1858 a 1859–1861). Zemřel náhle na mrtvici v Londýně ve věku 59 let, pohřben byl ve Skotsku poblíž hlavního rodového sídla Melville Castle. Po jeho smrti jej premiér Palmerston ocenil jako jednoho z nejlepších námořních důstojníků své doby.

Jeho starší bratr Henry Dundas, 3. vikomt Melville (1801–1876), byl po otci dědicem titulu vikomta a v armádě dosáhl hodnosti generála. Zemřel bez potomstva a titul vikomta pak zdědil další bratr Robert Dundas, 4. vikomt Melville (1803–1886).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kindred Britain.
  2. Ottův slovník naučný, díl 8.; Praha, 1894 (reprint 1997), s. 187 ISBN 80-7203-136-8
  3. Rodokmen Dundasů v linii vikomtů Melville dostupné online Archivováno 23. 8. 2011 na Wayback Machine.
  4. Profesní kariéra admirála Richarda Dundase dostupné online
  5. Personální obsazení funkce lordů admirality na webu British History Online dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKŘIVAN, Aleš, SKŘIVAN, Aleš ml.: Rudí barbaři před branami. První opiová válka 1839–1842; Praha, 2019, 288 s. ISBN 978-80-7557-210-3
  • TARLE, J. V.: Krymská válka; II. díl, 704 s.; Praha, 1951

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]