Suomenlinna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Suomenlinna | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Finsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, vi |
| Odkaz | 583 (en) |
| Oblast | Evropa a Severní Amerika |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1991 (15. zasedání) |
Suomenlinna je námořní obrannou pevností, rozkládající se na osmi dodnes obydlených ostrovech před vjezdem do přístavu finského hlavního města Helsinky a má současně i statut předměstí Helsinek. Pět ostrovů (Kustaanmiekka, Pikku Mustasaari, Iso Mustasaari, Länsi-Mustasaari a Susisaari) je spojeno několika mosty (další tři jsou Särkkä, Lonna a Pormestarinluodot). Plocha všech ostrovů činí 0,8 km², žije zde kolem 850 obyvatel.
Pevnost se začala budovat roku 1748 (Finsko bylo tehdy ještě součástí švédského království), když Petr Veliký založil Petrohrad a pevnost Kronštadt a začal si tím nárokovat vliv v Baltickém moři. Pro svůj význam byla pevnost často nazývána Gibraltarem severu. Při obsazení Finska ruskou armádou v roce 1808 připadla pevnost Rusku až po dohodnuté kapitulaci.
Ostrovy, které jsou velice snadno dosažitelné z Helsinek, jsou oblíbeným turistickým cílem; na ostrovech existuje několik muzeí (částečně ve volné přírodě), řada umělců zde provozuje svá studia.
Své dnešní jméno Suomenlinna (česky: Finský hrad) dostala pevnost až po získání nezávislosti v roce 1918, které nahradilo dřívější Sveaborg (česky: Švédský hrad). Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO.
[editovat] Externí odkazy
|
|||||
