Rezonanční obvod
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rezonanční obvod je komplexní jednobran. Vznikne paralelním nebo sériovým spojením kondenzátoru a cívky. Při jedné, tzv rezonanční frekvenci se v tomto obvodu vyrovnává kapacitní a induktivní reaktance a rezonanční obvod se pro tuto frekvenci chová jako činný odpor. Stav obvodu který nastane při rezonanční frekvenci se nazývá rezonance. Je to jev, při kterém se v obvodu RLC při určitém kmitočtu podstatně zvětší proud u sériového obvodu nebo se podstatně zvětší napětí u obvodu paralelního. Sériový rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu nejmenší impedanci. Paralelní rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu největší impedanci. Obvod má při této frekvenci pouze činný odpor.
Obsah |
[editovat] Odvození vztahu pro rezonanční frekvenci (Thompsonova vztahu)
Vycházíme z předpokladu, že se reaktance při rezonanci rovnají. Platí:






[editovat] Sériový rezonanční obvod
Sériový rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu nejmenší impedanci a největší proud, jenž je v celém obvodu konstantní.
[editovat] Při frekvenci nižší než rezonanční
[editovat] Při stejné frekvenci jako rezonanční
[editovat] Při frekvenci vyšší než rezonanční
[editovat] Vzorce



[editovat] Činitel jakosti
V součástkách skutečného rezonančního obvodu vznikají při průchodu proudu ztráty. Skutečnou cívku můžeme nahradit ideální bezeztrátovou cívkou a ztrátovým odporem. Skutečný kondenzátor můžeme nahradit ideálním kondenzátorem a ztrátovým odporem - RSO = RL + RC. Činitel jakosti se značí Q. 

[editovat] Činitel jakosti v obvodu naprázdno
Udává kolikrát je větší napětí na cívce nebo na kondenzátoru při rezonančním kmitočtu než je napětí na odporu a než je celkové napětí. 




